(Turecko, Istanbul) Debly, to je nejstarší nohejbalová disciplína a v českém podání na mezinárodní scéně také stroj na výrobu zlatých medailí. Velkým favoritem na zisk titulu byla ČR i na zatím posledním evropském šampionátu v Istanbulu, nakonec jí ale průběh turnaje přisoudil díky finálové porážce stříbro. Na postu levonohého univerzála nahradil dřívější oporu Josefa Tirpáka PETR BUBNIAK, který v Istanbulu vystřídal hned dva parťáky, Radka Pelikána s Jakubem Mrákavou.
Dvojice Češi umí. Z celkem devatenácti pokusů od roku 1993 (v letech 2006-08 se jednalo o dvě disciplíny dvojic) česká reprezentace vytěžila hned tucet zlatých medailí. Jen sedmkrát se musela spokojit se stříbrem, horší umístění se zatím národnímu týmu nepřihodilo. Letos došlo ke sloučení dvou deblových disciplín do jedné a výsledkem je nová disciplína, ve které se hraje na singlové hřiště, stejný je i způsob podávání, ale sestava má během výměny k dispozici tři doteky.
Zápasy disciplíny, která sice nemá přízvisko „královská“, ale pro české barvy královská být měla. Semifinále proti Rumunsku a za stavu 8:10 pro soupeře střídá Petra Bubniaka Jakub Mrákava. Stav se obrací a česká dvojice vítězí v tomto důležitém setu, prvním, který skutečně prověřil kvality týmu. Dosavadní průběh šampionátu byl spanilou jízdou, kdy hráči střídali pouze kvůli tomu, aby si všichni zahráli. Finále. Češi vedou v prvním setu 4:2, ale následují tři chyby v rozehrávce i v útoku a soupeř odskakuje do náskoku, který už si do konce setu zkušeně ohlídá právě díky skvělé mezihře. Ve druhém setu naopak vede hned od začátku slovenská dvojice. Za stavu 2:5 střídá Radka Pelikána opět Jakub Mrákava a průběh druhého dějství se postupně vyrovnává až do stavu 9:9. Zdá se, že český tým má na vítězství, ale následně pokažený servis a chyba v mezihře končí český sen o zlaté medaili, na kterou nohejbalová veřejnost téměř s jistotou čekala. Česká dvojice tedy na titul evropského šampiona nedosáhla, ale nelze neuznat, že odvedla své maximum a na soupeře, kterému změna systému hry očividně prospěla, prostě v těch důležitých momentech zápasu neměla.
Petře, hlavy vychladly a je čas hodnotit. Jaké bylo celkové vystoupení naší výpravy a speciálně naše účinkování v soutěži dvojic?
Celkově hodnotím naše vystoupení vzhledem k tréninkovým podmínkám, které máme, kladně. Stačilo opravdu málo a mohla být zlatá a možná ne jedna. Malý kousek a zase se o nás mluvilo v superlativech. Hranice mezi úspěchem a propastí je velice tenká… Mne jako hráče mrzí, že jsme žádné zlato nezískali. Za předvedenou hru bychom si jej opravdu zasloužili. Ve dvojicích jsme neměli až do semifinále s Rumuny žádné problémy. Finále ovšem naplno ukázalo, že v této neznámé disciplíně docela mizí výhoda hry praváka s levákem a tím se špička zase trochu vyrovnala. Bylo poznat, kdo tuto hru celoročně trénuje a kdo ne. Mne osobně velmi mrzí, že se naše nejvyšší soutěž hraje stále na dva dopady. Cením si ale toho, že i přes tento velký hendikep, jsme v této disciplíně měli na zlaté medaile.
Mnozí vás ve dvojicích pasovali na největší favority a téměř jisté mistry Evropy. Sdílel jsi podobný optimismus, přestože se hrálo v disciplíně, která mohla čímkoliv překvapit?
Nesdílel. Věděl jsem, že to bude nejvíce vyhovovat slovenské dvojici v sestavě dlouhý blok Jana Brutovského a vynikající pole v podání Martina Peruna. To se také potvrdilo. Velice dobře hrálo také Rumunsko, které mohlo porazit nás i Slováky a kde dominovala vynikající nahrávka Georgela Bobise.
Kdybys byl trenérem a na základě soustředění měl postavit sestavu pro dvojice. Byla by stejná nebo bys volil jinou variantu?
Sestava by byla naprosto stejná. Věřil jsem našemu týmu, tak jak jej trenér poskládal. Věděl jsem, že všichni nominovaní na to herně mají a dají do hry maximum!
Bilance naší dvojice byla v průběhu šampionátu impozantní, čemuž se vzhledem ke konkurenci ani není co divit. Dalo se ale vyhrát i finále?
Chyběl nám kousek. Věřím, že kdybychom vyhráli první set, hrála by se naše hymna.
Bylo finále, které jste prohráli poměrem 0:2 (9:11, 9:11), záležitostí fyzickou nebo psychickou?
Jednoznačně technickou. Mezihra byla tím, co rozhodlo tento zápas.
Jaký je vůbec tvůj postoj k jednodopadovému nohejbalu? Vyhovuje tobě, jako reprezentantovi, dosavadní pasívní postoj ČNS nebo bys volil k FIFTA jiný vztah?
To je věc funkcionářů. Mně jen mrzí, že se u nás hraje nejvyšší soutěž jinak, než MS a ME a po nás chce každý zlaté medaile. To, že jsme to každý rok zvládali, byl vlastně zázrak! Realita je taková, že musím být s tím, co jsme přivezli, spokojen. V Česku je ale málo lidí, kteří to pochopí. Někteří lidé čekají na náš neúspěch, aby se do nás mohli pustit. Je to bohužel smutné, my hrajeme za všechny a každý z kluků tam nechá vždy maximum!
Kudy by podle tebe mohla vést cesta k ziskům zlatých medailí a k prolomení slovenské hegemonie?
Je to jednoduché, hrát v našich nejvyšších soutěžích podle světových pravidel. Základnu máme obrovskou, s mládeží se u nás pracuje na vynikající úrovni a s naší chytrostí a kreativitou při čtení hry a v útočné fázi, kterou v sobě prostě máme, by nás těžko někdo porážel.
Byl bys alespoň pro zabudování jednoho zápasu do extraligového utkání, jako to mají na Slovensku?
Jednoznačně, minimálně pro tuto variantu!
Co bys vzkázal všem kritikům, kteří považují náš medailový zisk za národní tragédii?
Že jsme tam nechali srdce a každý opravdu maximum svých sil. Je to sport, jednou jsi nahoře, jednou dole. Nás ale i přes porážku nikdo do kolen neposlal. Naše hlavy zůstaly hrdě nahoře. Pro každého byla radost a čest reprezentovat a před finále jsme si řekli, že kdyby to nevyšlo, naše hlavy nebudou sklopeny. Tak se i stalo a já bych chtěl jako kapitán každému hráči i celému realizačnímu týmu poděkovat. Velice si každého vážím. Jsme výborná parta!
Výsledky české dvojice na turnaji:
Česko – Ukrajina (základní skupina): 2:0
Česko – Chorvatsko (základní skupina): 2:0
Česko – Makedonie (čtvrtfinálová skupina): 2:0
Česko – Maďarsko (čtvrfinálová skupina): 2:0
Česko – Rumunsko (semifinále): 2:0
Česko – Slovensko (finále): 0:2
Konečné pořadí turnaje dvojic:
1. Slovensko (Brutovský, P.Perun, M.Perun)
2. Česko (Pelikán, Mrákava, Bubniak)
3. Rumunsko (Purice, Bobis, Acs)
4. Maďarsko (Pál, Vincze, Pozderka)
