(Praha) Mílovými kroky se blíží mužské mistrovství světa, my se však ještě jednou zpětně podíváme do tuzemských vod, kde největší pozornost poutalo vyvrcholení ligových soutěží v podobě tzv. superfinále. Více než tisícovka diváků si v Praze přišla na své, hrál se dobrý nohejbal a byl to parádní nervák. Což nepochybně ocenil i divák televizní. Mezi diváky, ať těmi u televize či přímo na místě byli i ti, které lze považovat za nohejbalové experty. Zeptali jsme se proto některých na to, co v mužské části akce Karlovým Varům vyhrálo a naopak Čakovicím prohrálo nejcennější tuzemský titul.
PETR GULDA (trenér reprezentace ČR mužů, trenér extraligového družstva Modřic):
„Příčinu čakovické porážky vidím v tom, že poté co se jim podařilo získat čtvrtý bod, hráči prakticky vypustili trojici proti Vankeho sestavě. Už v první polovině utkání mi přišlo, že s porážkou od jeho sestavy počítají a nesnažili se s nepříznivým průběhem něco více dělat. V odvetě to bylo znovu dost vypuštěné, z jejich strany nepřišlo nic, co by mohlo průběh zvrátit. Možná až příliš spoléhali na náskok a na to, že bod přijde přes Medkovu trojici. Jenže právě až moc hladká porážka od Vankeho trojice je shodila dolů, hráči se dostali do psychické letargie a bylo čím dál tím těžší se z toho dostat. Mohli ještě věřit ve své dvojky, které v první polovině obě vyhráli. V odvetě ale v první dvojce zachybovali, když asi dvakrát netakticky zaútočil Kalous v koncovce z druhé a neproměnil. Výborně na varské straně zahrál Kokštein a největší čakovická chyba přišla vždy po příchodu Bláhy. V poslední dvojce rozhodla varská zkušenost a hlavně už Varští byli v euforii. Když odešel herně Pachman, už to nešlo zastavit.“
MICHAL DOUCEK (trenér reprezentace ČR juniorů, trenér extraligového družstva Čelákovic):
„Bylo to krásně vyrovnané dramatické finále. Za lehké favority jsem považoval Čakovice. Díky průběhu utkání za stavu 4:1 pro Čakovice bylo vše vlastně rozhodnuto. Ve trojicích se dala ještě korekce stavu očekávat a při psychickém tlaku jsem očekával zápletku i v předposlední dvojici. Přesto jsem čekal, že Čakovice mají v rukávu velkého žolíka pro poslední dvojici. Tuším, že jejich soupeř, sestava Varů, díky zranění Bíbra na podzim nevyhrála ani jednu dvojici. Proti nim stála zkušenější čakovická formace. Svázanost se však projevila daleko víc na straně Čakovic. Nedokázaly nijak reagovat a pozvednout hlavy. Hodně se přetřásá hodnocení trenérů jako rozhodující faktor. Dle mého pocitu bych spíš než nějaké soudy cítil jako problém, že to, co Čakovickým perfektně fungovalo celou sezonu, se jim možná trochu stalo osudným. A to Mrákavovo silné slovo, který však stál v rozhodující chvilce možné reakce pod tlakem na hřišti.“
PETR BUBNIAK (exreprezentant, nohejbalový komentátor):
„Čakovice měly výborný nástup, vyhrály obě dvojky, což jsem nečekal. Myslel jsem, že Vary jednu vyhrají, zejména Vanke s Kokšteinem. Trojky šly podle plánu. V singlu byl Mrákava jako buldok, Hron by musel podat životní výkon, aby vyhrál. Pak mě ale překvapilo, jak se Varům dařilo náskok stahovat. Hodně práce odvedl Jirka Dvořák nejen jako trenér, ale i přímo na hřišti. S Kokšteinem výborně doplnili Medka a přehráli trojku Čakovic, kde byla lepší kvalita. V předposlední dvojce přišla největší chyba od Kalouse, který útočil z druhé, přitom Kučera hrál na útoku bezchybně. To je zlomilo a nahrávky pod Bláhu už to jen potvrdily. Kdyby Čakovičtí bývali vyhráli první set, určitě by dali i ten druhý. I přesto jsem Čakovicím za stavu 4:4 věřil, že vyhrají. Hráli v prvním setu dobře a dlouho vedli. A tato varská dvojka v play-off nevyhrála ani zápas. Jenže varská euforie podlomila psychiku Pachmana a to rozhodlo o porážce. Když to shrnu, tak Vary jak v semifinále proti Modřicím, tak i tady se dokázaly dostat na 150procentní výkony. Velký rozdíl byl také v koučingu. Dvořák předvedl obrovskou vyzrálost, dával jasné, cílené pokyny, které hráči beze zbytku plnili. Naopak Simonovy pokyny několikrát hráči nesplnili. To také mělo velký vliv.“
FRANTIŠEK CHALUPA (trenér extraligového družstva Českých Budějovic):
„Karlovým Varům nejvíce pomohlo, že v semifinále vyřadily Modřice. To byla senzace a hrozně je to nakopnulo. Čakovicím to pomohlo také, protože jim odstranily největšího soupeře z cesty. Navíc vzhledem k jasné vzájemné bilanci si na Vary věřily. A průběh první poloviny finálového utkání potvrzoval, co předpokládaly. Dostalo se to i hráčům do podvědomí, a to je ukolébalo. Najednou přišly dvě trojkové porážky a zejména výhra Medkovy trojky rozhodla. Vary se začaly dostávat do euforie a vycítily, že se to dá vyhrát. Vždy u tak vyrovnaných utkání je důležité dostat se do laufu. Čakovické výkony mi ve druhé polovině utkání přišly příliš profesorské a jejich opory nedokázaly zopakovat výkony z první půlky. Pak už znervózněly, a to rozhodlo.“
LUBOR CHVALOVSKÝ (exprezident ČNS, bývalý trenér extraligového družstva Kobylis):
„Svůj komentář pojmu humorně. Jsem rád, že jsem vyhrál sázku na Karlovy Vary. Z pohledu dlouholeté sportovní zkušenosti vím, že utkání takového významu nerozhoduje pouze sportovní výkonnost, ale převládají zkušenosti a psychická odolnost. Měl jsem spočítáno, že na karlovarské straně je více zkušených hráčů, než u Čakovic. Také koučing Karlových Varů prokazoval větší zkušenost a působil na mě odborněji řízen. Přesto přiznám, že stavu 4:1 pro Čakovice jsem začal o své volbě pochybovat. Celkově bych chtěl pochválit organizátory, kteří nasadili laťku vysoko. Přál bych si, aby i další finálová utkání měla tuto kvalitu.“
JIŘÍ DOUBRAVA (viceprezident ČNS, reprezentant):
„Dlouho se utkání vyvíjelo v čakovické režii. Za stavu 4:1 se asi toho lekli a nedokázali zopakovat výkony z první části. Zejména proti Vankeho trojici to bylo dost odevzdané. V průběhu obou trojic a poslední dvojky mi přišlo, že Čakovice nic nezměnily, hráči hráli pořád stejně. Z hlediska koučingu vidím chybu v malé odvaze v některých zápasech zasáhnout do hry střídáním. Vary to vyhrály především zkušenostmi. Jejich starší generace hráčů to nesložila, bojovala dál a vyplatilo se.“
