
Jsou akce, kde napjatá soutěžní atmosféra se dá krájet. Jsou akce, kde diváci bouří a dovedou vytvořit velmi divoké, někdy i silně nepřátelské prostředí. Singlové mistrovství republiky mužů mezi takové dlouhodobě nepatří. Naopak, po příchodu do haly, kde se vesměs poslední roky šampionát této disciplíny koná, na vás dýchne velmi přátelská atmosféra, evokující vzpomínky na dávná osadní klání. I velcí protivníci spolu družně klábosí, povzbuzují se, někteří si zašpásují i během hry, rozhodčí rádi zapředou řeč, úsměvem ocení nečekané množství gest fair-play a vše podtrhuje komorní atmosféra z velké většiny nezaplněné divácké tribuny. Každé hlasité slovo je slyšet. Velká pohoda na úplném konci dlouhé sezóny. Singly prostě netáhnou a dodejme, nezaslouženě. Jestli některá disciplína udělala za poslední dekádu na tuzemské scéně (a nejen tam) velký progres, je to nepochybně právě ta individuální.
Do této pohody vstoupilo celkem 32 singlistů, vesměs z prvních dvou nejvyšších soutěží, ale sem tam i z nížší soutěže. Protože singl je zejména díky nemožnosti střídání nejvíce nevyzpytatelnou disciplínou, i ti jasní outsideři si občas došlápnou na velkou rybu. K takovým patřili chabařovický Rypka, který řádně provětral třeba vsetínského Plachého (9:10 ve 3. setu) a zdolal budějovickou věž Matějku, zručský Boček (zdolal 2:0 Ungermanna z Českého Brodu), či již tradiční postrach ze Slaného Beránek, který si tentokrát podal výsledkem 2:0 vsetínského veterána Novosada i nakonec bronzového Mrákavu, přesto však skončil ve skupině až třetí.
Favorité skupin se ale jinak do play-off protlačili, s výjimkou radotínského Doubravy a benešovského Kadeřábka. Vyřazovací pavouk si zažertoval s modřickými singlisty, které neomylně vysílal do bratrovražedných soubojů (dvě osmifinále a jedno čtvrtfinále). Osmifinále nabídlo lehčí i těžké duely, za zmínku určitě stojí derby výhra Pelikána nad Kopem, ostatní výsledky byly z kategorie očekávaných. Byť pozdější celkový vítěz O. Vít byl míč od vyřazení s karlovarským Bíbrem. Prostému divákovi mohlo přijít, že jedna polovina pavouka je výrazně silnější než ta druhá a markantní to bylo zejména ve čtvrtfinále. Na O. Víta čekal čelákovický obhájce Kolenský, který se po delší době s turnajem loučil dříve, než očekával. Úpornou třísetovou bitvu Plachého s karlovarským loňským finalistou Hronem nabídlo druhé čtvrtfinále. Ve třetím si překvapení dne Sýkora poradil se zručským Smolou a ve čtvrtém už další překvapení Pelikán neměl na oddílového parťáka Mrákavu neměl nárok.
Na hráčích už v této fázi byla patrná únava. První semifinále mezi O. Vítem a Plachým bylo velmi vyrovnané. Atraktivní a agresivní hra vsetínského hráče byla plná výtečných obranných i útočných zákroků, ale i laciných chyb. To Vít hrál méně atraktivně, ale také účelně a jestliže v prvním setu to bylo se štěstím, ve druhém už držel klíčový náskok až do konce. Ve druhém souboji o finálovou účast byl vyrovnaný jen první set. Sýkora hrál odvážně na servisu i v dalších činnostech a Mrákava střídal světlé i stinné okamžiky. Druhý set v úvodu zahodil nadějné vedení a pak už ztrácel nervy. V koncovce riskoval extrémní podání, ale náskok soupeře byl příliš velký. Souboj o bronz měl kuriózní začátek, kde pár desítek vteřin před zahajovacím hvizdem rozhodčího se Plachý při rozkopávání náhle svalil na zem s bolestivou grimasou. Naštěstí se nejednalo o zranění, ale jen o křeče. Po chvilce byl zápas zahájen. První set oba hráči působili mdle a úroveň hry tomu odpovídala. Mrákava vyhrál první set, ale ve druhém kazil a oživený Plachý se dostal do trháku. Pak však Mrákava sáhl do svého fyzického fondu a hřiště ho bylo plné. Z 3:6 bylo rázem 8:6 a to byl i klíčový obrat. Zápas o medaili uzavřelo Plachého chybné podání.
„V prvním zápase dne na mě nastoupil Beránek ze Slaného a bylo to stejné jako loni. Hrál suprově, vybral každý balon a proměňoval. Ze skupiny, kde se to ještě zamotalo, jsem ale nakonec vylezl z prvního místa. V osmifinále jsem narazil na Míšu Bertka, ve čtvrtfinále znovu v derby na Radka Pelikána. Ten ale předtím vyřadil Pavla Kopa, takže nebylo radno ho podcenit. Západ mi ale sedl a šel jsem do semifinále proti Honzovi Sýkorovi. Ten hrál výborně v defenzivě. Já si špatně přijímal a neměl moc šancí s tím něco udělat. Druhý set mi nevyšel kraťas, dostal se pak pod tlak a nutil jsem se do bodů. Honzovi to vyšlo a zaslouženě postoupil do finále. Zápas o třetí místo ovlivnily Míšovy křeče. Míša hrál celý den výborně, ale tady nemohl hrát naplno. I přesto se kousnul a bojoval. Dokonce ve druhém setu vedl, ale pak uděla chyby. O tom singl je. Jednou je člověk nahoře, pak se začne dařit druhému. Je to o psychice, jak to kdo má v hlavě srovnané a jak dlouho vydrží hrát sebevědomě. Někdo se dostane pod tlak sám, někdo zase se dostane víc do transu a hraje suprově. Každý to máme jiné. Singl nejsou dvojky nebo trojky, člověk je na hřišti sám,“ uzavřel monolog bronzový JAKUB MRÁKAVA.
Finále svedlo dohromady jednoho z horkých favoritů a hráče druhého sledu s výborně načasovanou formou. První set O. Vít zkušeně režíroval a postupně budoval svůj náskok na 9:4. Když poté z dobrého příjmu Sýkora zaváhal na útoku, měnily se strany a málokdo by tipoval, že se poklidný zápas ještě zvrtne. Jenže Sýkora si držel výborný servis i obranné schéma a odvážnější hrou trpělivě zvyšoval své vedení. 4:1, 6:2 a když za stavu 6:3 sebevědomě Sýkora zkrátil a Vítovo dýchání bylo hodně slyšitelné, bylo zřejmé, že se půjde do zkráceného setu. Ten načal Vít útočnou chybou, ale v tomto ohledu se nenechal zahanbit ani Sýkora. Pak přišla klíčová dlouhá výměna, kdy žatecký štírek zmobilizoval poslední zbytek sil a parádním patovým úderem ukoval vedení 8:6. Když poté Sýkoru znovu zachyboval na útoku, nejen Vít už vědel, kdo že si půjde pro zlatou medaili.
„Nečekal jsem, že se dostanu takto daleko. Měl jsem plán postoupit ze skupiny. Ale že to půjde takto hladce do finále, že neztratím ani set? Přitom ani jsem neměl žádnou pořádnou přípravu. Po záchranářských pracech v lize, kdy už bylo takové psychické vypětí a člověk si chce odpočinout, byla příprava taková, že jsme si byli dvakrát kopnout. Dnes mi pomohlo, že jsem vyhrál skupinu, kde jsem vyřadil Vencu Kadeřábka. Pak jsem narazil na našeho Vildu Ungermanna, tam to bylo těsné. Pak mi los přiřadil asi nejlehčího hráče z osmičky, zručského Milana Smolu. V semifinále si člověk už vybírat nemůže. Netuším, zda mě Kuba Mrákava podcenil, ale nehrál svojí hru. Naopak mi tam padala spousta dobrých míčů. Šlo mi hlavně i podání a on nemohl zakončovat. Na konci druhého setu riskoval servis, ale já tušil, že jeden určitě zkazí. Ve finále v prvním setu se Ondra Vít dostal nahoru. A jak je nahoře, tak si věří. Měl výborný příjem a naopak se mu dařilo mě zatlačit podáním, takže jsem se nebyl schopen dostat se k síti. Jen jsem to uhrával a on trestal. Druhý set se mu už tolik nedařilo mě zatlačovat a já se dostal na svojí hru. Ve třetím setu jsem si za stavu 6:6 krásně rozehrál prsama k síti a trefil jsem pásku. Hnedka na to jsem dal těsný aut a bylo to hotové. Ještě jsem se snažil bojovat, ale Ondra už si to nenechal vzít. Stříbro je ale mým největším úspěchem,“ řekl nečekaný druhý muž turnaje, JAN SÝKORA.
„Jsem rád, že si mi podruhé podařilo vyhrát singlový titul. Byl opravdu zasloužený, protože jsem dnes prošel takovým pavoukem, který dlouho nepamatuji. Potkal jsem v něm hodně silné hráče této disciplíny, Bíbra, Kolenského, Plachého i dnes vynikajícího Sýkoru. Přiznám se, že jsem ho na finále netipoval, ale hrál perfektně a finálovou účast si zasloužil. V semifinále s Míšou Plachým rozhodlo, že jsem méně kazil. Podařilo se mi dobrým příjmem eliminovat jeho razantní servis a mohl jsem zakončovat do prázdna, protože jsem si rozehrával k síti. První set finále mi vyšel snadno. Ve druhém byla moje chyba, že jsem Honzu podcenil a myslel jsem, že to přijde samo a ono to nikdy samo nepřijde. Když mi to došlo, tak vždycky, když jsem chytil a takový ten balon, co by mě posunul dál, tak jsem zkazil, nebo Honza to vyběhl a nechytatelně vrátil. Do třetího setu jsem nešel s žádnými obavami. Celý den jsem hrál s tím, že buď to půjde, nebo nepůjde. A ono to vyšlo,“ zhodnotil zlatý den letos dvojnásobný mistr republiky ONDŘEJ VÍT.
Konečné pořadí turnaje:
1. SKN Žatec „A“ (O. Vít)
2. TJ Slavoj Český Brod „A“ (Sýkora)
3. TJ Sokol SDS Exmost Modřice „A“ (Mrákava)
4. NK Climax Vsetín „A“ (Plachý)
Fotogalerie:
{gallery}domaci_souteze2014/galerie_mcr1m{/gallery}






