(Praha) Poměrně průlomové rozhodnutí učinil statutární orgán ČNS v otázce účasti české ženské a juniorské reprezentace na premiérovém Mistrovství Evropy těchto kategorií, které se bude konat v Rumunsku. Zvůle pořadatele, nepochopitelně tolerovaná mezinárodní nohejbalovou federací, překonala další mez. Podle Výkonného výboru, ale i dalších činovníků, mez únosnou. Do Rumunska se tak nepojede.
Zatím se o této události nikde moc nehovoří, domácí soutěže finišují a strhávají tak veškerou pozornost na tuzemské dění. A vlastně proč ne, přidělávat si další starosti mezinárodními starostmi nikoho netěší. Pravidlové spory ohledně dopadů jsou evrgrýnem mezinárodní scény. I poslední události kolem historicky prvního Mistrovství Evropy žen a juniorů do této škatulky spadají. Ono vlastně i rozhodnutí o konání tak významné akce šest(!) měsíců před termínem konání je asi dalším z nohejbalových unikátů. Nějaká cílená stupňovaná příprava nebo třeba schválený roční rozpočet v jednotlivých národních svazech přece nemůže být až takovou překážkou, ono se to nějak udělá. To je zřejmě filozofie, se kterou ve FIFTA mnozí přistupují k řešení tak závažných věcí. Jiný titul, než „huráakce“ si ani takto stvořený šampionát starého kontinentu nemůže zasloužit.
Proč vlastně tak náhle vůbec šampionát vznikl? „Tato aktivita vzešla od Rumuna Tavarese, který argumentoval tím, že má letos možnost získat finanční prostředky ze státního rozpočtu. Je to jen jednorázová aktivita, nikde není předpoklad, že by se ME žen a juniorů hrálo v pravidelném cyklu, jako je to v mužích,“ prohlásil už dříve prezident ČNS KAMIL KLENÍK. Vem to čert, na nekoncepční skutky mezinárodní federace už je české nohejbalové hnutí za ty roky navyklé. Protože mezinárodní rozvoj nohejbalu je nezbytný, museli čeští činovníci leccos zkousnout a ještě je doma čekal pranýř od širšího hnutí, kterému je mezinárodní rozvoj španělskou vesnicí. Nyní, jak se zdá, meze trpělivosti byly překročeny. Nedivme se, to, co si dovolil rumunský pořadatel, opět hranici posunulo. Z rozeslaných propozic šampionátu totiž vyplývá, že se akce bude hrát v obou kategoriích na jediný dopad míče! Tedy v naprostém rozporu se závěry Kongresu FIFTA v roce 2008 v Harkany. Připojená pravidla navíc hýří chybami a rozpory. A to se navíc vážně hovoří o tom, že věková hranice v juniorské kategorii by pro tento šampionát mohla být ještě dodatečně posunuta z 18 na 20 let.
ČNS pochopitelně nechtěl dělat žádné naschvály a snažil se odvolat na závěry nejvyššího orgánu FIFTA, Kongresu. Jenže FIFTA se rozhodla hrát roli mrtvého brouka a mlžila rozporuplnými informacemi. Po zjištění marnosti svých snah čeští činovníci vynesli průlomové rozhodnutí. Jednohlasný ortel, který asi nepotěší zejména ty, kteří se sotva rozkoukali z možnosti získat titul z mezinárodního šampionátu i v lichém, dosud jalovém roce. A teď už je zase vše při starém. Na adresu FIFTA odešel ze sídla ČNS i otevřený dopis svazového prezidenta. Píše se v něm mj. „Po vyčerpání všech možných diplomatických prostředků z naší strany směrem k exekutivě FIFTA, aby se nadcházející ME žen a juniorů konalo v souladu s platnými dokumenty FIFTA a následnému zamítnutí našich připomínek, nám nezbývá než se neúčastnit tohoto mistrovství. Naše národní výběry v obou těchto kategoriích se připravovaly na tuto akci dle platných a kongresem schválených pravidel a nejsou proto připraveny na změny, které rozhodla exekutiva FIFTA zcela proti rozhodnutí nejvyššího orgánu, tj. Kongresu FIFTA. Pevně věřím, že současná situace je pouze výjimečnou anomálií a že většina ze současných členů FIFTA, včetně exekutivy nechce v budoucnosti postupovat tak, jak jsme byli svědky v souvislosti s tímto mistrovstvím pořádaným Rumunskou asociací.“ Celé znění dopisu naleznete v aktualitách stránek ČNS. Apropó, kdy že se zmíněné změny, které zásadním způsobem ovlivnily přípravu na šampionát, vlastně k potenciálním účastníkům dostaly? Poslední červencový týden, tedy necelé tři měsíce před konáním akce!
„Obecně není možné dělat si z pravidel a jiných předpisů či usnesení konferencí trhací kalendář. Jsem pro to, aby jsme se nezúčastňovali akcí FIFTA, která jsou v rozporu s výše uvedenými předpisy. Proto jsem souhlasil s tím, že se na tomto MEJŽ nezúčastníme. Toto rozhodnutí má bohužel i stinnou stránku, kterou je neúčast dorostenců na ME. Někteří hráči dorosteneckého věku nedostali možnost reprezentovat ČR z důvodu dvouletého cyklu pořádání MS, když jejich vrcholná výkonnost nastala pro ně v nepříznivém roce. To tímto ME mohlo být odstraněno. Proto jsem s radostí uvítal možnost účasti na mezistátním zápase, který by se měl konat v době konání ME, jakožto alespoň částečné náhrady,“ vysvětloval člen VV ČNS MICHAL JANEBA.
Podobný názor má i bývalý předseda svazové mládežnické komise KAREL JONÁK. „Tento šampionát byl ušit FIFTA a zejména pořadatelem z Rumunska velice horkou jehlou až někdy v polovině letošního roku. Myslím, že se VV ČNS rozhodl fundovaně a toto rozhodnutí koresponduje s usnesením poslední Valné hromady, že hlavně v těchto případech bude VV postupovat vůči FIFTA pasivně. Na jedné straně je velká škoda, že se mladí junioři a ženy letos nepoměří se svými soupeři, ale takhle se nedá plánovat a realizovat mezinárodní akce typu MS nebo ME! Nedovolí si to ani jeden pořadatel žádného turnaje u nás. Největším problémem zůstává neplánování FIFTA, která vůbec nemá termínový kalendář na žádnou sezónu. A velkým balvanem zůstávají pravidla hry, kdy si FIFTA bez předchozího vyzkoušení něco schválí na jaře na svém zasedání a na podzim bez velkých problémů zařadí schválené prvky do řádných pravidel, třeba zařazení antének na síti a znovuzavedení jednoho dopadu. Také se mi nelíbí, že si pořadatel může libovolně zvolit hranici věkové kategorie juniorů pro tento šampionát, jak se mu to hodí! Je to prostě paskvil a s touhle organizací se nedá dobře spolupracovat. Tato organizace škodí našemu sportu,“ nebere si Jonák servítky.
Jen částečně odlišné názory nalezneme u extrenéra české reprezentační juniorky MARTINA HLAVIČKY. „Ať se na události a diskuse kolem MEJŽ podívám z kterékoli strany, naše neúčast na něm se rovná prohře našich juniorů a žen. Nepřísluší mi hodnotit výsledky práce VV ČNS na mezinárodním poli. Můžeme sebelépe klást argumenty a důkazy o naší pravdě, podstatný je však výsledek. A z toho je mi, jako trenérovi mládeže, smutno.“ Bude tak zajímavé sledovat, jak se s jednodopadovou hrou popasují junioři a zejména ženy. A to i s nezbytnými anténkami. Nadšený fanoušek nohejbalu to může za necelý měsíc zjistit. Co je však jisté, v českém podání to určitě neuvidí.
