To poslední, v Praze, bylo opravdu pestré. A to především co do barevnosti vítězného pole. Časům, kdy o nejcennější kovy hráli Češi a Slováci, a
Podle harmonogramu měl ženský program superfinále začít přesně úderem poledne. Dorostenecký zápas, který mu předcházel, se však díky své vyrovnanosti protáhnul a tak se organizátoři zapotili, kdež museli program akce posouvat o dobrou necelou hodinku. Kdyby však věděli, že se s tím hráčky Avie nebudou nijak párat, byli by určitě v klidu. Pražské hráčky jakoby chtěly svým oddílovým spoluhráčům mužské kategorie ukázat, jak se na to musí a za necelé dvě hodiny tančily oslavné vítězné kolečko, když po roce obhájily své oddílové prvenství v nejvyšší ženské soutěži.
Pravidelní posluchači si již navykli, že po každém kole docházelo na nohejbalové blábolení, jak ostatně sami aktéři svou činnost nazývají, stejně jako se těšili na originální úvodní slovo namluvené umělou inteligencí, doplněné o vtipnou grafiku v podobě medailonku. Vždy pak i s bonusem v podobě speciálního hosta, jak ostatně u tohoto formátu bývá zvykem. Kdo však za tímto nápadem stojí, kde vznikl, kolik zabírá času a úsilí, a co se bude dít, až ligová kola definitivně utichnou? Vyzpovídal jsem samozvaně filozofické odborníky a otce myšlenky, která zanedlouho oslaví svou první sezonu.
Extraliga mužů, 1. liga žen a Dorostenecká liga. Všechny tři nohejbalové soutěže poznají svého šampiona v jeden den a na stejném místě – 28. října v hale v Odoleně Vodě. Jak své šance vnímají trenéři týmů TJ Avia Čakovice a MNK MOBILRPOVAS Modřice, které na sebe narazí ve zlatém hřebu večera tohoto nohejbalového svátku?
Play off ženské soutěže mělo rychlý spád, když se na konci měsíce září rozehrály rovnou dvě semifinálové série. V té první obhájkyně ženského titulu družstev z Čakovic vyzvaly ambiciózně nabuzené Čelákovice. Ve druhé bitvě Středních Čech s Prahou nastoupily Českobroďačky do bitvy proti Santošce a až nečekaně se zapotily. Tajenka však byla nakonec rozluštěna a složení soupeřek je pro tento rok stejné, jako pro ten loňský, přičemž o obhajobu budou bojovat hráčky pražské Avie, která tak bude mít v Superfinále hned dvojí zastoupení.
Po loňském ročníku, kdy se liga žen rozdělila na divizi A a divizi B a hrála se v základní části turnajově, se letos opět vrátila
V neděli 22. září se odehrály poslední čtyři zápasy posledního dvanáctého kola základní části nejvyšší ženské nohejbalové soutěže. Karty pro Play-off jsou tak rozdány a než budou rozehrány, pojďme se společně ohlédnout za základní částí.
Druhá nejvyšší mužská soutěž vrcholí a zná dva nejlepší týmy, kterým zbývá poslední krok k cestě mezi nohejbalovou elitu. Plazy si na pankrácké půdě se svým sokem poradily stejným bodovým rozdílem jako před týdnem na domácí půdě a vyslaly pražskou Pankrác na zaslouženou nohejbalovou dovolenou. Ani Radomyšl na půdě soupeře nezaváhala a za šumění prudkého deště, který dopadal na střechu soliďácké haly, uštědřila Pražanům lekci z efektivity a přesvědčivě proklouzla do finále 1. ligy. Boj se stejnou naléhavostí, bohužel opačným rozpoložením, se odehrával v Holubicích. Domácí bojovali o holé bytí a nebytí v soutěži proti zkušenému Českému Brodu. Ten využil výrazného oslabení holubických až tak, že se nad areálem po pár hodinách hry rozezpíval nepopulární kanár.
Přesto, že se Útěchov na nějakou dobu z nejvyšší soutěžní nohejbalové sféry vytratil, ze svého nohejbalového a především pořadatelského umu neztratil vůbec nic. To poznaly účastnice letošní jednorázové akce MČR dvojic a trojic v kategorii žen, které do Jihomoravské bašty ženského nohejbalu zavítaly o uplynulém víkendu. Pestré startovní pole a především tropické počasí předurčovalo semifinalistky k velkému fyzickému i psychickému vypětí, a tak se bylo na co těšit. Pojďme tedy na to a začněme postupně, takže sobotními dvojicemi.
Kdo se zpětně za tímto tématem ohlédne, jistě si vzpomene na řadu zahraničních akvizic v nohejbalovém prostředí. Zejména Vsetín v jedné své éře proslul velkým přílivem hráčům od našich východních sousedů. Na jeho soupisce figurovala jména jako Perun, Brutovský, Stupák, Belko, Gálus. Hráči Slovenského původu patřící do úplné kolébky našeho sportu však nejsou ničím neobvyklým. Mnohem mnohem exotičtějším větrem, který rozčíslo klidné hladiny českých nohejbalových vod byla přítomnost korejských hráčů v čelákovickém oddílu. Hráči se však narozdíl od těch slovenských musela nohejbalová pravidla učit, neboť na něj přecházeli z jejich národního sportu Jokgu. S současné době je naprostým standartem, že ženskou ligu kopou za oddíl z Chotyně polské hráčky, na letní turnaje sem jezdí hráči ze země kvalitních hodinek a lahodné čokolády, a singlovým postrachem mužské extraligy je aktuální mistr světa v této disciplíně Adám Fodor. Ten se společně s ještě jedním zahraničním hráčem objevil na nedávno proběhlém mužském singlovém šampionátu. Byť v roli favorita získal nakonec „pouze“ bronzovou příčku a husarský kousek Stupáka, kdy hráč jiné národnosti získal český singlový titul, nenapodobil. Slovenskému specialistovi se to mimochodem povedlo dokonce dvakrát. Oba zahraniční aktéry jednorázové akce na domácí scéně jsme krátce oslovili.
To poslední, v Praze, bylo opravdu pestré. A to především co do barevnosti vítězného pole. Časům, kdy o nejcennější kovy hráli Češi a Slováci, a
Podle harmonogramu měl ženský program superfinále začít přesně úderem poledne. Dorostenecký zápas, který mu předcházel, se však díky své vyrovnanosti protáhnul a tak se organizátoři zapotili, kdež museli program akce posouvat o dobrou necelou hodinku. Kdyby však věděli, že se s tím hráčky Avie nebudou nijak párat, byli by určitě v klidu. Pražské hráčky jakoby chtěly svým oddílovým spoluhráčům mužské kategorie ukázat, jak se na to musí a za necelé dvě hodiny tančily oslavné vítězné kolečko, když po roce obhájily své oddílové prvenství v nejvyšší ženské soutěži.
Pravidelní posluchači si již navykli, že po každém kole docházelo na nohejbalové blábolení, jak ostatně sami aktéři svou činnost nazývají, stejně jako se těšili na originální úvodní slovo namluvené umělou inteligencí, doplněné o vtipnou grafiku v podobě medailonku. Vždy pak i s bonusem v podobě speciálního hosta, jak ostatně u tohoto formátu bývá zvykem. Kdo však za tímto nápadem stojí, kde vznikl, kolik zabírá času a úsilí, a co se bude dít, až ligová kola definitivně utichnou? Vyzpovídal jsem samozvaně filozofické odborníky a otce myšlenky, která zanedlouho oslaví svou první sezonu.
Extraliga mužů, 1. liga žen a Dorostenecká liga. Všechny tři nohejbalové soutěže poznají svého šampiona v jeden den a na stejném místě – 28. října v hale v Odoleně Vodě. Jak své šance vnímají trenéři týmů TJ Avia Čakovice a MNK MOBILRPOVAS Modřice, které na sebe narazí ve zlatém hřebu večera tohoto nohejbalového svátku?
Play off ženské soutěže mělo rychlý spád, když se na konci měsíce září rozehrály rovnou dvě semifinálové série. V té první obhájkyně ženského titulu družstev z Čakovic vyzvaly ambiciózně nabuzené Čelákovice. Ve druhé bitvě Středních Čech s Prahou nastoupily Českobroďačky do bitvy proti Santošce a až nečekaně se zapotily. Tajenka však byla nakonec rozluštěna a složení soupeřek je pro tento rok stejné, jako pro ten loňský, přičemž o obhajobu budou bojovat hráčky pražské Avie, která tak bude mít v Superfinále hned dvojí zastoupení.
Po loňském ročníku, kdy se liga žen rozdělila na divizi A a divizi B a hrála se v základní části turnajově, se letos opět vrátila
V neděli 22. září se odehrály poslední čtyři zápasy posledního dvanáctého kola základní části nejvyšší ženské nohejbalové soutěže. Karty pro Play-off jsou tak rozdány a než budou rozehrány, pojďme se společně ohlédnout za základní částí.
Druhá nejvyšší mužská soutěž vrcholí a zná dva nejlepší týmy, kterým zbývá poslední krok k cestě mezi nohejbalovou elitu. Plazy si na pankrácké půdě se svým sokem poradily stejným bodovým rozdílem jako před týdnem na domácí půdě a vyslaly pražskou Pankrác na zaslouženou nohejbalovou dovolenou. Ani Radomyšl na půdě soupeře nezaváhala a za šumění prudkého deště, který dopadal na střechu soliďácké haly, uštědřila Pražanům lekci z efektivity a přesvědčivě proklouzla do finále 1. ligy. Boj se stejnou naléhavostí, bohužel opačným rozpoložením, se odehrával v Holubicích. Domácí bojovali o holé bytí a nebytí v soutěži proti zkušenému Českému Brodu. Ten využil výrazného oslabení holubických až tak, že se nad areálem po pár hodinách hry rozezpíval nepopulární kanár.
Přesto, že se Útěchov na nějakou dobu z nejvyšší soutěžní nohejbalové sféry vytratil, ze svého nohejbalového a především pořadatelského umu neztratil vůbec nic. To poznaly účastnice letošní jednorázové akce MČR dvojic a trojic v kategorii žen, které do Jihomoravské bašty ženského nohejbalu zavítaly o uplynulém víkendu. Pestré startovní pole a především tropické počasí předurčovalo semifinalistky k velkému fyzickému i psychickému vypětí, a tak se bylo na co těšit. Pojďme tedy na to a začněme postupně, takže sobotními dvojicemi.
Kdo se zpětně za tímto tématem ohlédne, jistě si vzpomene na řadu zahraničních akvizic v nohejbalovém prostředí. Zejména Vsetín v jedné své éře proslul velkým přílivem hráčům od našich východních sousedů. Na jeho soupisce figurovala jména jako Perun, Brutovský, Stupák, Belko, Gálus. Hráči Slovenského původu patřící do úplné kolébky našeho sportu však nejsou ničím neobvyklým. Mnohem mnohem exotičtějším větrem, který rozčíslo klidné hladiny českých nohejbalových vod byla přítomnost korejských hráčů v čelákovickém oddílu. Hráči se však narozdíl od těch slovenských musela nohejbalová pravidla učit, neboť na něj přecházeli z jejich národního sportu Jokgu. S současné době je naprostým standartem, že ženskou ligu kopou za oddíl z Chotyně polské hráčky, na letní turnaje sem jezdí hráči ze země kvalitních hodinek a lahodné čokolády, a singlovým postrachem mužské extraligy je aktuální mistr světa v této disciplíně Adám Fodor. Ten se společně s ještě jedním zahraničním hráčem objevil na nedávno proběhlém mužském singlovém šampionátu. Byť v roli favorita získal nakonec „pouze“ bronzovou příčku a husarský kousek Stupáka, kdy hráč jiné národnosti získal český singlový titul, nenapodobil. Slovenskému specialistovi se to mimochodem povedlo dokonce dvakrát. Oba zahraniční aktéry jednorázové akce na domácí scéně jsme krátce oslovili.
