(Karlovy Vary) Hned dvojice národních šampionátů našla útočiště v karlovarském areálu, tradičním to hostiteli tohoto typu. Nakonec se ale venkovní kurty v Doubí dočkaly jen jednoho z nich, sobotního 46. Mistrovství ČR trojic mužů. Nejstarší jednorázovka měla své favority, outsidery, ale i skutečné vítěze i poražené. Stejně jako v loňském roce stály na stupních vítězů hned dvě trojice z Modřic, z nichž ta s Kopem, Pelikánem, Topinkou a Mrákavou na stupínku nejvyšším. Stříbro patří Jihočechům, bronz druhé modřické sestavě.
Na rozdíl od neděle v sobotu vítalo účastníky příjemné počasí. Na start akce se postavilo celkem 24 trojek. Kde hledat favority? Určitě mezi oběmi sestavami z Modřic, první sestavou Čelákovic (Spilka, Vedral, Bareš), Šacungu (Makara, Holub, Kalas, Stejskal), Českých Budějovic a pochopitelně první formací pořadatelského klubu (Vanke, Dvořák, Kokštein, Bláha, Bíbr). Ve druhém sledu favoritů bylo více kandidátů. Z velkých jmen chyběla především obě vsetínská esa, Perun a Brutovský, dále čelákovický Kaděra, či českobrodský Ungermann.
Určitě zajímavostí byl nový hrací systém, resp. bodování. Za výhru se udělovaly 2 body, za porážku 1:2 jeden bod, za porážku 0:2 žádný bod. Je na diskuzi (byť již pozdní), proč, není bodově rozlišena stejně jako porážka i výhra. Ze skupin postupovali vítězové přímo do osmifinále, druzí se třetími se utkali v šestnáctifinále. Postupovaly tedy všechny sestavy. A jaká se zrodila nečekaná překvapení? V šestnáctifinále (jen dva třísetové souboje) a osmifinále (pět třísetových zápasů) prakticky žádné větší. Někde se už tak brzy potkali favorité, jinde sestavy z nižších lig. I to k jednorázovkám a losovanému osudu patří. Ve čtvrtfinále se pakovala k nelibosti domácích fandů po porážce od áčka Českých Budějovic první domácí sestava (předtím v osmifinále povolila Českému Brodu B pouze 6 míčů), dále první čelákovická trojice, Radotín B (Doubrava, Cihelka, Sehrig) a Zruč-Senec A (Štolka, P. Stehlík, Boček).
V prvním semifinále na sebe narazili oddíloví spoluhráči z Modřic. Jestliže v minulých dvou šampionátech se lépe vedlo Pospíšilově formaci, tentokrát tahala od začátku za kratší konec a čekalo na ni jen malé finále o bronz. Ostatně dost často béčko poráží na jednorázovkách první formaci. Druhým finalistou se stalo českobudějovické áčko, které zdolalo černého koně turnaje, první sestavu Žatce. Ta si nevedla zle ani v souboji zklamaných semifinalistů, ale v koncovkách obou setů dominovala modřická rutina.
„Smůlou je, že jsme šli v semifinále na naše. Vypadalo to, že jsme odešli v souboji s nimi na fyzičku. Vlítli na nás a než jsme se rozkoukali, prohráli jsme o třídu. Škoda losu, že jsme se nepotkali později. V zápase o třetí místo to pro nás bylo zklamání. Je těžké se pak zmátořit. Ale každá placka se počítá. Bylo to vyrovnané, nakonec placku máme. V hlavě to však mám, loni stříbro, předloni zlato,“ mísily se pocity v hlavě MARTINU MÜLLEROVI z béčka Modřic.
Kvalitu nabídlo i finále. Prakticky celý první set režírovali Modřičtí, aby jej nakonec ztratili. Místo tápání ve druhém setu (jak to často v takových případech bývá) se ale stal opak a bílomodří se soupeřem doslova zametli (10:2). K titulu tak každý měl pět míčů. Ještě za stavu 8:8 byl souboj otevřený a jako téměř vždy, rozhodne klíčová chyba, nebo klíčový zákrok. Ten vyrobil modřický obr Kop a zanedlouho si šel pro zlatou medaili.
„Nebudu lhát, že nejsem se stříbrem spokojený. Navázali jsme na letošní úspěchy z turnajů ve Vsetíně a na Šacungu. Do finále nám to šlapalo, naše trojice je sehraná a je to znát. Klíčové bylo čtvrtfinále, kde jsme narazili na domácí sestavu s Honzou Vankem. Atmosféra nás nahecovala, byl to boj. Pomohlo nám, že Vanke ve třetím setu za osmiček zkazil. V semifinále Žatec byl rozjetý a my to zvládli dobře. Pohlídal jsem si na bloku nahození od Ondry Víta, chytali ho a proměňovali body. Ve finále stejně jako ve čtvrtfinále jsme měli štěstí, v prvním setu přišlo zkažení soupeře na konci a vedli jsme. Ve druhém setu nám dělalo problém ostré slunce do očí a taky nás soupeř přečetl. Přestalo se nám dařit. Ve třetím setu to bylo bod za bod. Za 8:8 jsem dal kraťas za pavla Kopa, on ho sebral a ještě pak proměnil,“ popsal klíčové okamžiky při zisku své první mužské medaile JAN CHALUPA, českobudějovický smečař.
„Měli jsme trošku trápení ve skupině, ale odpoledne jsme se už rozehráli. Nejlepší výkon jsme podali v semifinále proti našim spoluhráčům. Hráli jsme precizně, od začátku jsme vedli, spadlo nám tam všechno. Finále bylo z naší strany skvěle rozjeté. Vedli jsme v prvním setu až do stavu 8:6, najednou osmičky a za devítek jsme neproměnili. Druhý set byl jasně v naší režii. Možná si budějovičtí kluci mysleli, že už vyhrají a my jsme nechtěli prohrát. Ve třetím setu to bylo jak na houpačce. Na konci jsme měli více štěstí. Dnešního titulu si nesmírně vážím. Po loňském zranění jsme s takovou věcí nepočítal,“ řekl modřický bombarďák PAVEL KOP.
Konečné pořadí turnaje:
1. TJ Sokol SDS EXMOST Modřice „B“ (Kop, Mrákava, Pelikán, Topinka)
2. TJ Propagační podnik Dynamo Č. Budějovice „A“ (Chalupa, Fík, Ryneš)
3. TJ Sokol SDS EXMOST Modřice „A“ (Pospíšil, Rosenberk, M. Müller)
4. SKN Žatec (Kubát, O. Vít, Zlatohlávek)
