(Modřice) To byla jízda! Fantastickou formu předvedla na 52. mistrovství České republiky trojic vítězná modřická trojice kolem smečaře Jakuba Pospíšila. Důkaz? Na domácích kurtech neztratila v průběhu dne ani set a nejvíc ji „potrápilo“ v semifinále čakovické béčko se získanými 13 body… Stříbrné medaile si na západ Čech odvezly Karlovy Vary A a třetí příčka patří Vsetínu A.
Po nepřihlášení Čelákovic se šampionátu zúčastnilo 13 extraligových trojic plus jedna prvoligová – z Prostějova. Akce, jež se konala v novém modřickém sportovním areálu, měla solidní úroveň a nabídla řadu zajímavých konfrontací. V záplavě mladých a nadějných hráčů, z nichž část se den poté zúčastnila na místních kurtech soustředění juniorské reprezentace, se však na samotný vrchol prosadila zkušená a osvědčená jména. Před slušnou návštěvou, kterou neodradily ani občasné dešťové přeháňky, byli před vyvrcholením celého šampionátu odměnění někteří zakládající členové oddílu nohejbalu v Modřicích a významní jubilanti.
Už souboje ve čtyřech základních skupinách přinesly některé napínavé bitvy. Vítězové skupin totiž proklouzli přímo do čtvrtfinále a mohli ušetřit drahocenné síly. Podařilo se to třem favoritům ze čtyř, když v pikantním souboji Čakovic B a Vsetína A promrhali Valaši slušně rozjetý zápas s Kalousovou sestavou a museli si klestit cestu přes osmifinále. Tam narazili na své oddílové béčko a poměrně snadno se mezi nejlepších osm přeci jen probojovali. Šacung A vyřadil v této fázi turnaje domácí mladou sestavu, béčko Karlových Varů si po ztrátě první sady nakonec jasně poradilo s modřickou rezervou a Žatec ukázal dveře Prostějovu.
Ve čtvrtfinále už šlo laškování stranou, ovšem favorité se vesměs po těžkých třísetových bitvách do semifinále prostříleli. Jedinou výjimku tvořila sestava domácích favoritů, která soka ze Žatce (O. Vít, Jůzek, Mrákava) prakticky k ničemu nepustila. První čakovická sestava (Pachman, Kučera, J. Chadim) v tiebreaku podlehla Vsetínu A. Karlovy Vary A měly ještě ve zkrácené sadě spoustu starostí s Šacungem A (Hokr, Truc, A. Fürbacher, Prachár), kde se slušně rozehrál smečař Hokr. Čakovice B pak vydřely v rozhodujícím dějství postup proti druhé formaci Karlových Varů (J. Medek, M. Medek, Putík, Hron).
Kdo ale čekal mezi nejlepší čtyřkou další nervydrásající duely, ten se pletl. Semifinálové zápasy byly v porovnání se čtvrtfinálovými dramaty téměř vražděním neviňátek. Vsetínu A docházela útočná intuice a trochu i síla, přestože se oba junioři v obraně překonávali. Vanke a spol. s rutinou matadorů povolili protivníkovi v každém setu jen pět míčů. Také úvodní sada druhého semifinále jakoby vypadla předešlému zápasu z oka. Pospíšil si na síti dělal prakticky co chtěl a spolehlivé pole mu vytvářelo jednu palebnou pozici za druhou. Druhý set byl o něco vyrovnanější, když Zdeněk Kalous svým vražedným útokem poměrně dlouho udržoval Čakovice na dostřel. Jeho snaha ale skončila na čísle osm…
Zápas o třetí místo byl opakováním souboje o první místo ve skupině. Jenže tentokrát si v duelu dvou zklamaných týmů udržel více munice smečař Chalupa. Ten nakonec vystřílel Vsetínu v koncovce zkrácené sady bronzovou medaili a odsoudil Pražany k nepopulární „bramboře“. JAN CHALUPA měl ale cíle nejvyšší. „V semifinále jsme se vůbec nedostali do zápasu. Karlovarští nás k ničemu nepustili, všechno pochytali a Vanke mě často zavřel na bloku. Prostě nás soupeř přejel. Mně navíc, po dobrém výkonu v předešlých zápasech, možná trošku došly síly. V zápase o třetí místo jsme pak byli trochu šťastnější. Hlavně ale musím vyzdvihnout kluky vzadu, kteří pochytali hodně nebezpečných útoků.“
Na finálový duel nebudou borci z lázeňského města vzpomínat v dobrém. Domácí řádili jako černá ruka. Pouhé dva body na kontě Vankeho trojice byly pro tým Liaporu studenou sprchou. Ve druhém setu Západočeši přeci jen trochu zlobili, ale místní ekipa nemilosrdně trestala jakoukoliv jejich chybu. Jedinečná nahrávka Rosenberka a neprůstřelné pole Hanuse vybízelo Pospíšila k přesným a razantním útokům. Na druhé straně si Karlovarští vybrali slabší chvilku v tu nejnevhodnější dobu. Vanke nebyl tou oporou jako v celém průběhu turnaje a ani Bíbr nedokázal na nezvyklém místě nahrávače plnit ve finále svoji roli stoprocentně. Jediným relativně spokojeným tak mohl být věkem ještě dorostenec Tolar. Ten zaujal nejen svým dobrým výkonem v poli, ale také několika body z útoku a geniální nahrávkou z hluboké obrany hlavou Vankemu za síť.
Smečař poražené finálové sestavy JAN VANKE přiznal po skončení bojů rozporuplné pocity. „S průběhem celého turnaje jsem určitě spokojený. Přijeli jsme s nesehranou sestavou, protože máme v týmu nějaká zranění. Postavili jsme i Lukáše Tolara, který ale podával během celého turnaje fantastické výkony a musím před ním smeknout. Vyzdvihl bych také Tomáše Bíbra, jenž musel hrát na nezvyklém postu nahrávače. Také on odvedl neskutečnou práci. Bohužel finále nám nevyšlo a bude dobré na něj zapomenout. Kluci z Modřic na nás vyvíjeli od začátku enormní tlak, a my se s ním nedokázali vypořádat. Absolvovali celý turnaj ve vynikající formě a vyhráli zaslouženě. V naší hře bylo potom pár chybiček, které soupeř trestal. Stříbro nakonec bereme. Myslím, že celý turnaj nám vyšel – až na ten jediný zápas.“
Konečné pořadí turnaje:
1. MNK mobilprovás Modřice A (Pospíšil, Hanus, Rosenberk, Spousta)
2. SK Liapor WITTE Karlovy Vary A (Vanke, Bíbr, Tolar)
3. NK AUSTIN Vsetín A (Chalupa, Bílý, Majštiník, Gebel)
4. TJ AVIA Čakovice B (Z. Kalous, Vacek, Fík)
{gallery}domaci_souteze2021/mcrmuzi3{/gallery}
