Soutěžní řád doznal změny

(Praha) V záplavě informací o startu soutěží trochu zanikly další informace ze svazového dění. Formou mimo jednání totiž hlasovala Rada ČNS (rada svazu) o některých stěžejních svazových záležitostech. Ty nejdůležitější? Schválení rozpočtu ČNS na rok 2021, výroční zpráva o činnosti ČNS včetně plnění rozpočtu roku předchozího a také změny soutěžního řádu.

V oblasti uzavření roku 2020 rada svazu schválila (všech 28 hlasujících pro, 4 nehlasovali) roční účetní závěrku ČNS z 31.12.2020, včetně Výroční zprávy ČNS za rok 2020. V odůvodnění usnesení se mj. uvádí: „Plánovaná činnost svazu byla v roce 2020 podstatně omezena mimořádnými protiepidemickými opatřeními státních orgánů. Nebylo možné uskutečnit soutěže a akce v plánovaném rozsahu. V roce 2020 tak svaz vykázal hospodářský výsledek plus 611.845 Kč.“

Schválen (27 pro, 1 se zdržel, 4 nehlasovali) byl radou i rozpočet ČNS na rok 2021 „Rozpočet je sestaven podle plánovaných příjmů jako neutrální. Tomu odpovídají plánované soutěže a akce. Rozpočet zatím předpokládá činnost v rozsahu, neomezeném mimořádnými protiepidemickými opatřeními státních orgánů. Pokud by však byla jimi činnost svazu podstatně ovlivněna, výkonný výbor předloží změnu rozpočtu zasedání valné hromady, případně radě ke schválení,“ vyčteme z odůvodnění usnesení.

Nohejbalové svazové předpisy stanovují mantinely pro činnost v rámci svazu. Jedním ze základních předpisů je i Soutěžní řád ČNS (SŘ), který v souladu s názvem upravuje dění ve svazových soutěžích. A to ve všech soutěžích dlouhodobých i jednorázových od nejvyšších po nejnižší. Dříve SŘ patřil mezi předpisy, jehož znění mohl změnit pouze nejvyšší orgán svazu, v současnosti je tato kompetence převedena na druhý nejvyšší orgán svazu, radu svazu.

SŘ patří mezi základní a také zásadní předpisy, jejichž změny by logicky měly být v hnutí určitou dobu před hlasováním veřejně diskutovány. I proto SŘ nelze za běžných okolností novelizovat hlasováním mimo jednání (korespondenčním či elektronickém) měnit. VV ČNS však využil mimořádných okolností a na program hlasování mimo jednání dal návrhy změn dvou článků SŘ. Hlasující členové rady svazu tak měli pouze možnost odpovědi pro, proti a zdržel se.

VV ČNS jako předkladatel změn u zdůvodnění způsobu hlasování uvedl: „Ustanovení § 18 odstavec 2 a § 19 odstavce 1 a 2 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS Co V-2, ve znění pozdějších předpisů umožňují, aby rada svazu rozhodla o změně SŘ mimo zasedání s využitím technických prostředků i když to stanovy ČNS nepřipouštějí.“

Zajímavostí obou článků SŘ je zejména to, že se jednalo o tzv. ochranné prvky. Těmi jsou ustanovení, která mají za úkol ochránit svaz či své členy před možnými negativními jevy. Mezi takové patří např. ochranné lhůty při zániku a vzniku nového členství, oprávnění k jednání za svaz nebo třeba lhůty pro podávání změn předpisů ve stanovách.

V SŘ mezi ochranné prvky patřil článek 1.7 (Rozpis soutěže), obsahující omezující podmínky pro zásadní změny rozpisu. Cílem bylo chránit kluby před zásadními změnami ze strany ČNS v průběhu aktuálního ročníku. Změny, vyžadují po klubech stavební úpravy v areálu či vyšší personální požadavky, musely být avizovány rozpisem min. rok dopředu.

Právě tento článek VV ČNS navrhl ke změně. Novelizované znění je j dispozici na stránce ČNS. Ve zdůvodnění předkladatele je uvedeno: „Změna, původně navržená ke schválení na zasedání valné hromady, umožňuje řídícím orgánům soutěží pružněji reagovat na omezení veřejného života.“ Změna byla radou svazu schválena (26 pro, 2 proti, 4 nehlasovali).

Změna však zásadním způsobem mění ochranný význam článku. Jen obecně popisuje, co rozpis musí zejména obsahovat a místo dříve pevně stanovených lhůt pro změny zavádí neurčité mnohovýkladné pojmy jako „v dostatečném předstihu“ či „v době do zahájení soutěže uskutečnitelné“.

Svůj názor přidal jeden ze svazových legislativců, nedávný člen DR ČNS JIŘÍ MATYÁŠEK: „Už jsme zvyklí, že dlouhodobě vychytané postkauzové záležitosti se v základních předpisech svazu poslední roky nenápadně rozmělňují. Vracíme se do dob, kdy se umožňovalo i několik protichůdných výkladů a vše pak rozhodovali pouze neomylní svazoví činovníci. Nemusím připomínat kauzy, kde za stejné porušení jeden oddíl dostal pokutu a druhý byl ze soutěže nekompromisně vyloučený. Z důvodové zprávy nechápu, co má společného Lex Covid s navrženou odbornou změnou. Na rozdíl od druhé změny zde chybí i omezení na covidové ročníky, uvedené v přechodném ustanovení. Nový text tak bude trvalý a současně je oproti původnímu tak obecný a neuchopitelný, že v této podobě v soutěžním řádu ani nemusí být uváděn.“

Na covidovou pandemii se odkazuje i druhý novelizovaný článek 8.1.2., schválený radou svazu (18 pro, 5 proti, 5 se zdrželo, 4 nehlasovali). Jedná se o úplně nový článek v kapitole Přechodná ustanovení. Zní: „Řídící orgán je oprávněn pro hrací roky 2021 a 2022 stanovit v rozpisu soutěže pravidla pro účast družstva, které ze soutěže vystoupí odlišně od ustanovení soutěžního řádu 3.15.4 a to i změnou rozpisu soutěže.“ Jen doplňme, že článek 3.15.4. ze soutěže vystoupené družstvo zařazuje v dalším ročníku o min. dvě soutěže níže. Zajímavostí je, že stávající článek též uvádí působnost rozpisu soutěže stanovit jinak.

„Nové přeřazení družstva, které je vyloučené nebo samo odstupuje, o dvě soutěže níž, byla právě ochrana proti ovlivnění soutěží. A současně to bylo záměrné znevýhodnění proti družstvu, které „jen“ sestoupí čistě sportovní cestou. Aby to bylo jasné, dám příklad. Jedno družstvo odehraje celou soutěž, která ho u nejvyšší soutěže vyjde třeba na 300 tisíc korun. Na konci soutěže spadne a další rok hraje o stupeň níž. Jiné družstvo ze soutěže vystoupí a 300 tisíc ušetří. Pokud podle nového znění nyní požádá svaz, může ho v dalším roce zařadit jen o jednu soutěž níže, nebo ho dokonce vrátí do té samé, ze které vystoupilo. Jenomže navíc toto družstvo může v roce, kdy už na začátku vystoupí, své hráče uvolnit na hostování do jiných klubů i jiných soutěží a jistě ne zadarmo. Tím tak beztrestně ovlivní pořadí v další soutěži nebo více soutěžích a ještě na tom slušně vydělá. Právě proto soutěžní řád předmětnému riziku zamezoval článkem 3.15.4. Nový text toto vůbec neřeší. Jedinou obranou pak může být nesouhlas svazu k žádosti družstva o zařazení do vyšší soutěže než podle článku 3.15.4.,“ okomentoval změnu Matyášek, který na závěr doplnil: „Měnit tak zásadní předpis pár týdnů před volební valnou hromadou mi přijde zvláštní. Navíc se ani nepočkalo na prezenční jednání rady, kde se mohli radní na některé nejasné věci z návrhu zeptat, diskutovat mezi sebou. Nevím, zda všichni hlasující uvážili všechny dopady měněných článků. Za standardních okolností by u změny soutěžního řádu nebyl možný postup ze strany svolavatele bez použití výhod daných Lex Covid, který spočívá v hlasování na dálku. Je otázkou, zda zvolený postup byl před valnou hromadou nezbytně nutný. Stalo se – a rozhodnutí o změně je platné.“