(Čelákovice) Smečař, blokař, neúnavný propagátor nohejbalu, šéf oddílu i bouřlivák extraligových kurtů. Ve všech těchto rolích čelákovického MARTINA SPILKU bezpochyby znáte. Teď ale přijal další výzvu, překvapivou. Na blížícím se světovém šampionátu v Rumunsku se postaví na lavičku jednoho ze spolufavoritů mistrovství – reprezentace Jižní Koreje. Jeho pozice? Hlavní trenér. „Původně jsem měl být pouze asistentem, jenže jeden z klíčových hráčů nedostal povolenku od asociace sepaku a druhý hraje důležité utkání ve fotbale. Proto se původní kouč nominoval jako hráč a já jsem převzal funkci trenéra,“ vysvětluje v rozhovoru pro Nohec magazín.
Martine, co tě vedlo k tomu, že jsi přijal nabídku na vedení korejské reprezentace?
Těch důvodů je několik. Je to naše velice úzká spolupráce, která vyvrcholila v minulém roce a přehoupla se i do letošního. Korejci věří, že jim můžu pomoci k lepším výkonům po sportovní stránce a zároveň spoléhají na mé strategické pokyny. Přeci jen mám akce na jeden dopad zvládnuté více než oni. Kdo zná náturu Jihokorejců, tak ví, že starší mají u mladších velkou autoritu. Na minulém mistrovství v Brně byli mladší hráči nervózní a jejich trenér nebyl schopen na tento fakt reagovat, tedy je správně vyhecovat. Doufají, že já budu umět správnou atmosféru navodit a hnát je ke stoprocentním výkonům.
V čem budou Korejci soupeřům nebezpeční a kde mají naopak největší rezervy?
Jejich největší sílu vidím v útoku, jejich nevídané akrobatické kousky potrápí každého. Největší obavy mám naopak z bloku, protože oni to v jejich národním sportu jokgu vůbec neznají, zde je blokování a přesah přes síť úplně zakázáno. Máme týden na to vymyslet, jak se s tímto největším handicapem poprat.
Na kolik medailí si troufáš a v jakých disciplínách budou tvoji svěřenci mířit nejvýš?
Pokud by vyšla nějaká medaile, tak si myslím, že to bude pro korejský tým úspěch. V singlu jsem na vážkách, bohužel s námi nemohl odjet jeden z nejlepších singlistů. Ve dvojicích budeme silní, zde si dávám největší ambice. Ve trojicích je to o tom, jak se popasujeme s blokem. Všichni jsou to hotoví hráči, nejlepší z nejlepších, ať už v jejich sportu jokgu nebo sepaku. Jihokorejci, a zvlášť tito hráči, jsou velice učenliví, teď je na mně, abychom společně dosáhli co nejlepších výsledků.
Takže nominaci a případné sestavy už máš v hlavě?
Hráčský tým je daný. Nějakou představu, kdo s kým bude hrát už také mám. Nicméně pěkně mi to šrotuje v hlavě.
Myslíš, že se ti v případných zápasech s českým či slovenským výběrem může hodit dokonalá znalost tuzemských hráčů?
Může to být výhoda, znám náš reprezentační tým i ten slovenský velice dobře. Pokud s nimi v případných vzájemných zápasech budeme držet krok, přijde moje chvíle, abychom změnili útok nebo obranu v závislosti na tom, kdo bude stát na druhé straně. Na juniorský šampionát, před kterým jsme společně sledovali video, jsme korejské mladíky připravili na soupeře velice dobře. Jak říkám, Jihokorejci jsou učenliví a taktice dávají opravdu hodně.
Už jsi to naznačil v úvodu, ale můžeš prozradit, v čem se korejská povaha na kurtu na kurtu jiná? Vyžaduje spíše energičtější, nebo naopak klidnější přístup trenéra?
Jihokorejci mají velký respekt vůči protihráčům a rozhodčím. Samotnou hrou se baví, a díky tomu se baví i diváci. Jsou to neskuteční hecíři. Trošku se v nich vidím, proto mě jejich koučování velice láká a těším se na to.
Už máš sestavený realizační tým?
Vedle mě bude stát vedoucí výpravy Ki Yong Hong, který mi bude pomáhat s překladem. Mým hrajícím asistentem je Jung Young Chul. Futnetová pravidla má na starosti rozhodčí jokgu Khan.
Otázka na závěr. Na hřišti jsi vyhlášený svými občasnými výstřelky, dokážeš na lavičce udržet nervy na uzdě?
Toto je úplně jiná událost. Budu součástí korejské reprezentace a zde si žádný kousek nemůžu dovolit, to je prostě nepřípustné! Několikrát jsem v Jižní Koreji na našich turnajích zažil, že rozhodčí odpískal nesmysl, pokorně jsem svěsil hlavu a bez komentářů jsem respektoval jeho výrok.
Foto: Michal Němec
