(Nymburk) Druhý prosincový víkend byl ve znamení svazových zasedání. V Nymburce se v sobotu sešli zástupci ligových klubů na semináři, o den později se konalo zasedání nejvyššího svazového orgánu, volební valné hromady.
Teplý slunný prosincový den, nedělní akce a absence velkého téma, to vše namíchalo koktejl, pro většinu pozvaných neatraktivní. A tak se v místě konání semináře prezentovalo vyjma zástupců svazových orgánů pouhých devět(!) zástupců ligových klubů. Tím, že nebyly k dispozici návrhy rozpisů dlouhodobých ani jednorázových soutěží, byl seminář jen akademickou diskuzí. Na loňském semináři avizovaná reorganizace soutěží, zejména v oblasti 2. ligy mužů, tak nabrala další rok zpoždění. Diskutovalo se zejména o nejvhodnějším modelu sestupů a postupů, o termínech jednorázových soutěží, o možných změnách na poli povinností domácího družstva. Výsledkem letošní diskuze byl vzhledem k absenci podkladů a mizerné účasti předpokládaný závěr – ročník 2017 by se měl odehrát podle letošního modelu. Poslední část semináře se týkala tréninkových center mládeže a zejména nového kreditního systému. V přehledné tabulce byl prezentován aktuální stav plnění a celý nový systém plnění povinnosti mládeže byl účastníky semináře hodnocen jako velmi úspěšný.
Ani nedělní hlavní program nebyl plně obsazen, prezentovalo se celkem 29 delegátů. Celá volební konference se tentokrát nesla ve zvláštní atmosféře. Těžko říci, zda v pozitivní či negativní. Hlavní protagonista a řídící celého jednání, dosavadní prezident Kamil Kleník, snad i pod dojmem večerního televizního programu (Gladiátor či Rocky) působil velmi nekompromisně, jistě a zbytek svého současného týmu (s výjimkou volby moderujícího viceprezidenta Doubravy), ale i velkou část delegátů odsoudil do role komparsu. A tak jindy pilní kritici prakticky nekritizovali, exhibicionisti neexhibovali, předkladači návrhů nepředkládali. Jelo se tvrdě podle daných not, nepochybně dávno předjednaných v zákulisí a někteří delegátští matadoři mohli jen sledovat, jak si Kleník nevede špatně v porovnání s dalšími protřelými technology moci na prezidentském postu v minulosti.
Dost příměrů, jasné je, že Kamil Kleník si do svého třetího volebního období v roli prezidenta (a čtvrtého celkově) na začátek přináší velké sebevědomí, jistotu podpory a také jasný přehled toho, co ještě chce dokázat. A i ve své bilanční zprávě za minulé volební období a v dalších reakcích naznačil, že od svých spolupracovníků v republikových orgánech svazu očekává méně slov a více hmatatelných činů. Jasně dále naznačil, že se nesmí jako po minulých světových šampionátech promarnit šance, která se po úspěchu v Brně nyní nabízí. Z jeho proslovu asi nejvíce zaujalo motto „Je to úspěch nás všech“.
Samotný volební blok přinesl překvapení ve vystoupení delegáta Jiřího Matyáška, který chtěl ohlásit dodatečnou kandidaturu na nejvyšší post přímo na valné hromadě. K jeho zařazení na kandidátskou listinu však nedošlo, zejména pro nedodržení stanovami uvedeného postupu pro kandidaturu (lhůta pro podání kandidatury). Soudě podle reakcí některých delegátů bylo zřejmé, že tento vstup na poslední chvíli nemohl přinést úspěch, naopak přinesl spíše nepochopení. Matyášek tak alespoň vznesl několik dotazů na jediného prezidentského kandidáta.
Vzhledem k absenci protikandidáta tak byla prezidentská volba formalitou a téměř stoprocentní počet hlasů dal razítko na Kleníkův mandát pro další čtyřleté období. V podobném duchu se nesla volba navržených kandidátů do výkonného výboru, který při oznámené nekanditatuře Jiřího Doubravy a Ivana Králíka doznal obměny. Do nejvyššího stálého orgánu svazu byli (netradičně) hromadnou volbou znovu zvoleni Vlastimil Stehlík, Michal Hostinský a Petr Jahoda, nováčkem se stal na jednání nepřítomný Ondřej Košatka a sestavu doplnil Vladimír Hlavatý. Nečekaně tentokrát nenastal problém s obsazením kontrolních pozic, členy dozorčí rady se stali Bronislav Pilbauer (na jednání zvolen předsedou), Jiří Matyášek a dosavadní člen tohoto orgánu Vladislav Friml. Naopak znovu jak Napoleon u Waterloo dopadl další pokus s obsazením nového druhoinstančního orgánu, Odvolací komise, který si tak na své obsazení musí počkat minimálně do další volební valné hromady.
Co k volbám ještě říci? Číselné vyjádření výsledku volby není vzhledem k absenci protikandidátů vypovídající. Přesto je zřejmé, že pozice staronového prezidenta, potažmo celého výkonného výboru je velmi silná. K diskuzi je na jednání zmíněná trojkombinace Kleníkova prezidentství v ČNS, EFTA a UNIF, ke které prezident navíc avizoval i dočasné převzetí STK pod svou správu. A nepochybně hnutí bude pozorně sledovat, zda se díky delšímu působení ve funkcích a absenci protikandidátů některým funkcionářům nepřihodí syndrom nohejbalového bafuňáře („Buďte rádi, že vám to vůbec někdo dělá“). Též bude sledovat, zda se podaří rozložit rovnoměrně množství práce na celý výkonný orgán, nebo mezi jednotlivými členy budou velké rozdíly ve vytížení. Obsazení kontrolního orgánu splňuje podmínku opozičního charakteru, celá trojice patří k častým kritikům. I zde ale bude sledováno, aby se kontrolní činnost nezvrtla ve vyřizování některých osobních rozporů.
Kromě voleb byly na programu změny základních dokumentů ČNS. Letos kupodivu byli navrhovatelé dost skoupí, možná na to má i vliv četnost valných hromad. Jednomyslně byl schválen návrh OPLG změny stanov na možnost předložení návrhu kandidáta přímo na valné hromadě, pokud nedojde k naplnění voleného orgánu. Pikantností bylo, že o dvě hodiny později již toto ustanovení prožilo svůj ostrý křest. Mírnou většinou hlasů byl schválen i druhý návrh OPLG, spočívající v kompletně přepracovaném disciplinárním řádu. Většinově byl schválen i návrh VV na změnu pravidel, která mění posuzování dotyku hráče s cizím tělesem (umožňuje dotyk za předpokladu, že neznemožní nebo neztíží následnou akci soupeře). Naopak nebyly schváleny návrhy VV na změny pravidel v oblasti změny bodování v rozhodujícím setu (buď hrán do 5. bodu od 0:0, nebo do 7. bodu). Poměrně nečekaně byla drtivou většinou hlasů odsouhlasena nová symbolika ČNS, včetně nového loga.
