
I. liga žen
Finále
TJ Slavoj Český Brod – TJ Sokol Břve 5:1
Oba týmy nastoupily v nejsilnějších sestavách. Favorizované obhájkyně titulu s šesti reprezentantkami České republiky, v týmu Břví vedle mladých nadějí také členka slovenského národního výběru Tafsi. Pár minut po šestnácté hodině mohlo utkání začít. Hostující trenér Makara nasadil dvojici Tomšová, Tafsi a udělal dobře. Proti nim stály čerstvé mistryně České republiky ve dvojicích Fischerová s Möglichovou. Vyzyvatelky se do nich doslova zakously a co nešlo uměním, tak vyrovnaly obrovskou bojovností. Nakonec se dostavila i herní jistota a tak domácí hráčky, kterým nepomohlo ani prostřídávání sestavy Chuchlovou, odešly překvapivě poraženy.
Cibulková s Vokáčovou si v druhém zápase už nemohly dovolit prohrát. Tumová se Štenglovou sice zlobily, ale střelecká potence Cibulkové doplněna technikou Vokáčové jim mnoho nedovolily. Za nerozhodného stavu nastoupily proti sobě první trojice a opět to byla bitva na ostří nože. První set vyhrála Fischerová s Möglichovou a Červenkovou celkem v pohodě. Jenže ve druhém se děly věci. Na bloku začala úřadovat Tomšová a v poli byly takřka neprůstřelné Tafsi s Kopeckou. Výsledkem bylo vyrovnání a začínalo se od pětek. Ovšem domluva českobrodského trenéra Bálka dopadla na úrodnou půdu a hostující děvčata si mohla s radostí užít jen tři body. Druhá trojice byla plně v režii obhájkyň titulu. Blokem i nechytatelným útokem ničily soupeřky Cibulková s Tymichovou, kterým kryla záda vzornou nahrávkou Blažková. Sedm uhraných bodů odsoudilo v tomto zápase Tumovou, Štenglovou a Kohoutkovou do role žákyň.
Ještě jednou děvčata ze Břví zazlobila, a to pořádně. V singlu totiž přesnou hrou ukořistila Tomšová první set a nejlepší singlistka ženské historie Vokáčová ztratila jiskru i šarm. Jenže důrazný proslov trenéra vykonala své. Ve druhém setu měla favoritka navrch. Ovšem rozhodující dějství pro domácí singlistku neprobíhalo hladce a Štenglová dokonce disponovala dvěma mečboly, Vokáčová však uhrála důležité míče zodpovědně, a tak nakonec mladá hráčka Břví podlehla nejtěsnějším rozdílem. Možnost ukončit celé utkání dostala Fischerové trojice s Möglichovou, Červenkovou a alternující Chuchlovou. Této šance se zhostila skvěle. V prvním setu sice domácí povolily uhrát Tumové, Štenglové a Kohoutkové sedm míčů, ale v tom druhém, si už obhájkyně titulu šly za jasným vítězstvím a nechaly hostující trio pouze třikrát zajásat po zisku bodu. Zlato je, přes statečný odpor soupeřek, ve správných rukou, stejně jako vlastně letos všechny dostupné tituly v ženské kategorii.
DENISA ŠTENGLOVÁ (Břve, hráčka): „Před takovým to počtem diváků jsme hrály rozhodně poprvé. Byla to neuvěřitelná atmosféra. Nikdy by mě nenapadlo, že podobnou v ženském nohejbale někdy zažiju. Byla to i výborná zkušenost. Člověk se musí během hry vyrovnat i s dalšími vlivy a někdy to není jednoduché. Měly jsme tam každá spoustu blízkých a známých lidí, takže na to jen tak nezapomeneme. Organizace také parádní, takže za nás se třešnička opravdu vyvedla.“
DANA TUMOVÁ (Břve, kapitánka): „Vyzdvihla bych všechny naše hráčky. Každá dala do utkání vše, co uměla. Bylo to náročné jak na psychiku, tak fyzičku. Podle mého názoru se s tím ale nejlépe poprala Zuzka Tomšová, která zahrála krásný singl. Také Zuzka Tafsi ukázala, že umí hrát před plnou halou a nic ji nerozhází.“
VERONIKA TYMICHOVÁ (Český Brod, hráčka): „Byla jsem mile překvapena účastí lidí, kteří se přišli podívat. Přes počáteční nevoli, hrát další utkání s možností neuspět a ztratit tím již vybojované prvenství v lize, jsem za tuto zkušenost moc ráda. Doufám, že se superfinále stane pravidlem a že si tam budu moci ještě někdy zahrát. Vážím si našeho kolektivu v mnoha ohledech. Nejsem ani místní, ani původní, ale díky němu se tak cítím. Hru vytváří také atmosféra a vztahy mezi lidmi a v Českém Brodě je ukázkový model soudržného týmu a skvělého kolektivu zároveň. Český Brod je pro mě něco jako druhý domov a holky s Fandou jsou moje druhá rodina. Neměnila bych ani náhodou!“
LENKA CIBULKOVÁ (Český Brod, kapitánka): „Dalo se očekávat, že holky ze Břví začnou s velkým náporem. Mohly hrát uvolněně a riskovat. Neměly co ztratit. Jsou to kvalitní hráčky, a když hrají v pohodě, umí předvádět nebezpečné akce. Navíc mají výborné pole. Co se týká našich medailí, asi nebyl lepší rok. Tři ze singlu, tři z dvojek, zlatá a stříbrná z trojic a na závěr ligové zlato. Naposledy jsme měli podobnou sklizeň asi před 12 lety. Co víc chtít? Paradoxně bych nás ale za hru ani moc nepochválila. Celou sezonu jsem nespokojena s naší mezihrou, bez které pak vše následující upadá. Možná je to trochu i únavou z nohejbalu jako takového po tolika letech. Letos nebyla taková chuť do hry, proto jsme ze začátku nebyly nadšené ani ze superfinále, které pro nás znamenalo především další víkend, který krademe rodinám. Hodnocení hráček bych raději nechala na jiných. Každopádně největší uznání si zaslouží náš trenér František Bálek, který ví, jak na nás. A když někdy neposloucháme – on by si určitě doplnil, že nikdy – tak má ty nervy to s námi přežít.“
Fotogalerie:
{gallery}souteze_mladeze_zen/2015/galerie_slz{/gallery}




