(Modřice) Dva republikové mužské šampionáty během jednoho víkendu uspořádal modřický klub. A radost mohl mít nejen ze zvládnuté organizace. Jestliže trenér Gulda varoval před tím, že domácí sestavy se na nejvyšší stupínek vyšvihnou jen málokdy, v Modřicích to rozhodně neplatilo. Dvě double ve dvou dnech, to asi nečekali ani největší místní patrioti. V sobotu se českým deblovým titulem ozdobilo béčko s Pavlem Kopem, Martinem Müllerem a Petrem Topinkou, trojky potěšily také béčko Jakuba Pospíšila, Lukáše Rosenberka, Jana Hanuse a znovu i Martina Müllera. To vše pod kuratelou zkušeného trenéra Guldy, který kromě koučingu i mistrně manévroval sestavami tak, aby nedošlo k předčasnému finále.
45. Mistrovství ČR dvojic mužů
Do sobotních bojů vstoupilo celkem 20 deblových sestav, rozdělených do čtyřech skupin. Kromě extraligových formací se prezentovaly i dvě dvojice z nižších ligových soutěží – prvoligový Přerov a druholigový Rozvíz – Ivanovice na Hané (Zemánek, Deutsch, Gürtler). A obě vůbec nebyly jen do počtu. Rozvíz ještě v posledním zápase dne mohl pomýšlet na postup, Přerov se jej dočkal. Tolik se nevedlo některým nasazeným sestavám na prvních dvou místech. Např. Český Brod A (M. Kaděra, Janík – 5. místo) nezískal ve skupině ani bod, pohořely jak Karlovy Vary A (Vanke, Kokštein, V. Kubín – 3. místo), tak Vsetín A (Plachý, Brutovský – 4. místo).
Do pavouka z pětičlenné skupiny šly dvě nejlepší sestavy. Pro většinu účastníků bývá rozdílovým a uklidňujícím momentem úspěšně zvládnuté čtvrtfinále. Přece jen na medaili jsou pak dva pokusy. Tady se zadrhla cesta Českého Brodu C (Sýkora, T. Cibulka) ve třetím setu s Přerovem, Český Brod B (Ešner, Štěpař) uhrál na modřické béčko pouze osm míčů, Šacung A (Doubrava, Kadeřábek, Knytl) vzdoroval Čakovicím jen jeden set a stejné tomu bylo v případě Čelákovic A (Spilka, Kolenský, Souček) proti modřické první sestavě. Do posledního kvarteta tak pronikly dvě favorizované sestavy (Modřice A a B), jedna sestava, která mohla patřit k favoritům (Čakovice A) a černý kůň dne (Přerov). V semifinále se obě modřické sestavy nenechaly zaskočit a zamířily do finále. Na Přerov a Čakovice tak čekal zápas o poslední medaili, která je k mání. Zklamání z vyřazení ze sebe, soudě dle výsledku, lépe shodili přerovští hráči.
„Čtvrté místo neberu jako neúspěch. O prázdninách jsme toho tolik nenatrénovali. Ze skupiny jsme vylezli z prvního místa. Den pro nás začal porážkou s čelákovickým céčkem a vůbec to s námi nevypadalo dobře. Naštěstí jsme ostatní zápasy ve skupině vyhráli. Pak už se nám dařilo, proti Šacungu s Kadeřábkem a Doubravou ve čtvrtfinále jsme zahráli nejlepší zápas dne. Semifinále proti Pospíšilovi s Pelikánem, tam jsme se vůbec nenašli. Hráli výborně, proti nim se vůbec nedalo hrát. Neměli jsme sebemenší šanci. O bronz jsme šli na Přerov, který kromě porážky v semifinále s Modřicemi už ztratil jen jediný set. Asi se dobře vyspali, hráli velmi dobře a celkem bez problémů nás přehráli. Šli jsme přes Miklíka a ten proměňoval. V tom horku nám také došly baterky,“ přiznal čakovický ONDŘEJ PACHMAN.
„Honza Pavelka měl loni z dvojek stříbro, tak jsem mu to nechtěl pokazit. Ale vážně, republiku jsme brali hlavně jako přípravu na nadcházející play-off ligy. Docela překvapivě jsme vyhráli základní skupinu, porazili jsme všechny, i Modřice. Ve čtvrtfinále to bylo už těžší, narazili jsme na Český Brod, na Cibulku se Sýkorou. Prohráli jsme první set, bojovali jsme sami se sebou, ale přesto jsme to otočili a postoupili. V semifinále na nás Modřice zvolily docela dobrou taktiku, hrály mě bez bloku. Já už toho měl docela dost a už jsme neměl sílu se dívat, kam mi ustupují. Vyhrály jednoznačně. Zápas o třetí místo, tam jsme toho měli všichni plné kecky. Turnaj trval hodně dlouho a bylo horko. Nakonec jsme to zvládli. Rozhodla bojovnost. V prvním setu to bylo na houpačce, otočili jsme to a vyhráli. S Honzou jsme sehraní a bylo tam to srdíčko. Za bronz jsem rád, je to má první mužská medaile. Na republiku zase tolik nejezdím, jsem na ní teprve potřetí,“ okomentoval premiérový zisk TOMÁŠ MIKLÍK z přerovského celku.
Finále tak obstaraly obě domácí formace. To už ale čas hodně pokročil a do hry tak vstoupilo umělé osvětlení. Domácí fandové zaplesali, zlato bylo jisté. Teď šlo jen o to, kdo si jej připíše. Ve vyrovnaném finálovém zápasu zpočátku měli navrch Pospíšil s Pelikánem, ale druhý set Kop s Müllerem přeorganizovali obranné schéma a srovnali. Třetí set byl i nebyl zajímavý, nikomu se nezdařil klíčový odskok. Zápas došel do posledního možného míče a Kop jediný mečbol k dobru proměnil.
„Turnaj probíhal pro mě docela nečekaně. Myslel jsem, že budu spíše jen na střídání na pár balonů a ušetřím i síly na trojky. Hned v prvním zápase jsem ale nastoupil v průběhu na hřiště a od té doby jsem nastupoval s Radkem Pelikánem v základu. Hrálo se nám dobře, dařilo se mi Radkovi i dobře nahrávat. Něco jsme pochytali, fungovalo to. Navíc se hrálo doma, máme tu něco odehraného, byla to pro nás určitě velká výhoda. Protože jsme ve skupině prohráli s Přerovem, postupovali jsme ze druhého místa. To nám pomohlo, protože jsme se vyhnuli našemu béčku, na které bychom narazili v semifinále. V semifinále jsme šli na Čakovice. Hráli jsme uvolněně, skoro všechno nám vycházelo, bylo to v klidu. Podařilo se nám vždy v setu o dva míče odskočit, na útoku jsme byli takřka stoprocentní. Ve finále jsme první set jasně vyhráli. S Radkem jsme se domluvili, že budeme hrát přes Pavla Kopa, protože Martin Müller měl obrovskou formu. To nám vyšlo, ale druhý set už ne. Radek přestal trošku bodovat a vystřídal za Lukáše Rosenberka. Dohráli jsme set a ve třetím setu to byl bod za bod. I když třeba za 5:5 jsme měli dvakrát chyceno, ale neproměnili. Za 9:9 Pavel proměnil,“ řekl stříbrný domácí dlouhán JAKUB POSPÍŠIL.
„Základní skupinou jsme prošli bez porážky, bylo to pod kontrolou. Jediná tahačka byla s Českými Budějovicemi, to šlo na tři sety. V pavouku jsme měli štěstí na los, že jsme šli na pro nás snažšího soupeře z Českého Brodu. Tam jsme na Ešnera se Štěpařem vlítli a bylo to hladké. V semifinále s Přerovem jsme měli dobrou taktiku, Tomáše Miklíka jsme nechali bez bloku a v poli pochytali jeho útoky. Byli jsme ve finále. Petr Gulda nás už nechal volně, ať se ukáže, kdo je lepší. V prvním setu to bylo dlouho bod za bod, ale pak nás kluci chytli a vyhráli. Ve druhém setu jsme šli do velkého náskoku, pochytali jsme Radka Pelikána. Tím jsme měli lepší skóre a volbu do třetího setu. To rozhodlo, protože to šlo bod za bod. I když se sem tam chytilo, nikdo to neprodal. Za devítek jsme zlatý bod udělali my,“ usmíval se levonohý MARTIN MÜLLER.
Několik let čekal modřický bombarďák PAVEL KOP na poslední titul, kterým by jako teprve sedmý hráč novodobé historie (mistrovství republiky jednotlivců se hraje až od roku 1994) zkompletoval zlatou sadu tuzemských mužských titulů (3x MČR, extraliga družstev). A nakonec se dočkal, navíc na domácí půdě. „Je to nádherný pocit. Byl to dlouho očekávaný titul. Po celodenním boji si myslím, že jsme si ho za své výkony zasloužili. Byl to asi nejtěžší můj titul, nejsem typický dvojkař,“ okomentoval Kop splněný sen.
Konečné pořadí turnaje:
1. TJ Sokol SDS Exmost Modřice „B“ (Kop, Müller, Topinka)
2. TJ Sokol SDS Exmost Modřice „A“ (Pospíšil, Pelikán, Rosenberk)
3. TJ Spartak MSEM Přerov (Pavelka, T. Miklík)
4. TJ Avia Čakovice (Mrákava, Pachman, T. Chadim)
47. Mistrovství ČR trojic mužů
Ani v neděli počasí nebylo moc nohejbalové, spíše svádělo k vodním radovánkám. Jestliže si uvědomíme, že ti nejlepší borci odehráli v neděli svůj čtrnáctý zápas víkendu, zaslouží nepochybně obdiv. Protože trojic bylo o čtyři méně, než dvojic, dalo se předpokládat (a také se tak stalo), že nedělní boje skončí o nějakou tu hodinku dříve. Stejně jako u deblů se z postupu z každé základní skupiny radovaly dvě nejlepší formace. Jestliže černému koni soboty, Přerovu, došel druhý den dech, i neděle měla v podobě prvoligové Zruče tým, který zahrál nad poměry. V základní skupině se o tom přesvědčilo jak čelakovické béčko (Souček, Kilík, Flekač, Doucek), tak Přerov (Pavelka, br. Miklíkové) a nakonec i modřické áčko, které však přistoupilo k poslednímu zápasu velmi vlažně. To byla ale jen předehra asi nejvíce stinného momentu dne. Zruč nečekaně vyhrála skupinu, druhým postupujícím se staly Modřice A a v kombinaci s předem znalým klíčem spojení skupin do pavouka bylo na problém zaděláno. Začátek posledního utkání ve skupinách mezi Vsetínem A a Českými Budějovicemi A se změnil ve frašku. Až po důrazné domluvě rozhodčích a pohrození oboustrannou kontumací pro ztrátu sportovního charakteru se Jihočeši vzdali potupné role a zápas dovedli k Pyrrhově výhře.
Jestliže v sobotu byl k vidění nadprůměrný počet třísetových zápasů, platilo to i pro neděli (celkem 47% zápasů). Ve čtvrtfinále se hrály pouze třísetové mače, z toho dva došly do posledního možného míče. České Budějovice A (Chalupa, Musil, Fík) zametly v prvním setu s první modřickou sestavou, ve dvou dalších se ale už prosadili domácí. Šacung přetlačil v koncovce Karlovy Vary A (Vanke, Kokštein, M. Medek) a dlouhá výměna za devítek mezi druhou domácí sestavou a Čakovicemi (Kučera, Mrákava, Kalous, Chadimové) dopadla také pro domácí. Boží mlýny semlely i Vsetín (Brutovský, Plachý, Vichtora), který proti jím vybranému soupeři zahodil v prvním setu tři setboly a padl v setu třetím. Semifinále už taková dramata nenabídla. Šacung domácímu áčku vzdoroval jen jeden set, Zruč béčku ani v jednom. Zato zápas o bronz opět nabídl souboj do úplné koncovky třetího setu, Šacung své dva mečboly využil.
„Čtvrté místo je samozřejmě úspěch. Když už je člověk ale tak blízko medaili, tak ho to mrzí. Asi až na cestě domů se mi to rozleží v hlavě. Jsem rád, že jsem takový úspěch dosáhl na sklonku své kariéry. Skupinu jsme vyhráli a čekali, kdo na nás v pavouku vyjde. Nepopírám, že mě mrzelo, když jsme sledoval zápas Budějovic a Vsetína, jak chtějí oba prohrát, aby mohly jít na nás. Proto jsem rád, že ta fraška Vsetínu zhořkla, když jsme je ve čtvrtfinále vyřadili. Zápas rozhodla hlavně naše souhra. Naší trojku jsme dali dohromady tuto sezónu a i když si nemyslím, že na svých postech jsme ze Zruče nejlepší, tak to funguje. V semifinále s Modřicemi, tam rozhodly dvě věci. Zaprvé jsme se z nich maličko podělali. A pak náš tahoun Míla Štolka už na to neměl fyzicky, i když jsme v sobotu nehráli. Je nutné sportovně ale přiznat, že modřičtí kluci jsou výkonnostně někde jinde. Jak se utrhli o tři body nahoru, už se na ně nešlo dostat. V posledním zápase jsme první set mohli vyhrát, za devítek jsem dal šlapaný kraťas a být o deset centimetrů delší, mohli jsme ho zašlápnout. Naštěstí jsme otočili druhý set, ale ve třetím nám došly síly. Rozhodlo to, že Jirka Doubravovi sice také odešly síly, ale přišel za něj Ríša Makara, Jirka si odpočinul a pak nás přišel dorazit.“ Tak viděl hlavní okamžiky dne zručský druhý smečař MILAN SMOLA.
„Začátek turnaje s papírově slabšími soupeři se vydařil, podařilo se je nám přejet. Prohráli jsme s Modřicemi, díky tomu jsme šli z druhého místa. Ve čtvrtfinále s Vary v prvním setu Jirka Doubrava za 9:9 dal smečované eso, ve druhém jsme polevili a nepomohlo ani střídání. Ve třetím setu jsme měli tři mečboly a se štěstím desátý bod uklohnili. Semifinále, tam jsme první set s Modřicemi měli vyhrát, byly na lopatě. Ve druhém setu se nám nedařilo. Tam rozhodovaly chyby, které nás předtím nestály výsledek. Zápas o bronz se Zručí to bylo vyrovnané. První set jsme prohrávali 8:9, ale zvládli jsme ho. Druhý set jsme pořád vedli a skončilo to naopak. Třetí set jsme byli dole a pak jsme udělali otočku a díky střídání na bloku se dostali na mečboly. Potom, když soupeř snížil, se vrátil na útok Jirka Doubrava a proměnil,“ popsal momenty své první velké republikové medaile nahrávač Šacungu MARTIN KNYTL.
Před televizními kamerami se rozběhlo velké finále a bylo to béčko, které režírovalo koncovky obou setů. Jestliže v sobotu byl hlavní hvězdou Pavel Kop, v neděli se jí stal Martin Müller, který jako jediný z modřické eskadry doplul pro titulové double.
„Skupina nám vyšla dobře, na co jsme sáhli, se povedlo. V posledním zápase jsme věděli, že máme zajištěný postup, tak jsme pošetřily síly Pavla Kopa, který toho měl po včerejšku dost. Bylo nám jedno, na koho v pavouku půjdeme. Dali jsme tam mladého Tomáše Guldu, který předvedl, že se v takové konkurenci neztratí. Čtvrtfinále s Českými Budějovicemi bylo náročné. V prvním setu nás Honza Chalupa několikrát zavřel a trošku jsme působili bezmocně. Ve druhém setu ale zkazil a po změně obrany už to šlo pro nás. Jen jsme na to museli přijít během zápasu. V semifinále proti Šacungu už jsme byli klidnější, protože už čtyřka byla jistá. Začátek byl ale opět vlažný, ale nakonec jsme se štěstím první set urvali. Druhý set už nám to znovu šlapalo. Ve finále jsme si věřili, kluky jsme loni na republice ve Varech v semifinále porazili docela jednoznačně. Bohužel s jejich aktuální formou, kterou mají Kuba Pospíšil, nebo Lukáš Rosenberk, jsou téměř k neporažení a je jedno jestli na malém či velkém hřišti. Musím říci, že třeba já jsem byl po dvojkách unavený. Rozhodla hlavně jejich lepší obrana a asi i naše únava. Přece jen u kluků to táhnou Kuba s Martinem Müllerem ve dvou, u nás to hlavně leží na Pavlovi. Hrajeme to hodně na něj, ukázalo se, že dva takové turnaje ve dvou dnech je na takový styl hry moc. Měli jsme asi více využít i potenciál Radka Pelikána,“ přemýšlel nad finálovou porážkou PETR TOPINKA.
Na nejvyšší stupínek si podruhé došel muž pro všechny úkoly MARTIN MÜLLER. „Dva tituly za víkend, to je neskutečné. Postup ze skupiny byl víceméně pod kontrolou. Hráli jsme naší hru, snažili se soupeře k ničemu nepustit. Ve čtvrtfinále jsme si mysleli, že Čakovice je relativně přijatelný soupeř. Jenže udělali jsme spoustu chyb, umožnili vrátit se soupeři do zápasu a to se nám málem vymstilo. Ve třetím setu jsme zase vedli o dva míče a zase jsme vedení ztratili. Došlo to do devítek, kde byly asi tři výměny a se štěstím jsme prošli. Semifinále se Zručí jsme si dali pozor, aby se chyby neopakovaly. Zápas jsme měli po celou dobu pod kontrolou. Finále Modřice – Modřice, to už bylo takové skoro tréninkové. I když šlo o titul. Náš tahoun Kuba Pospíšil už byl docela unavený, už toho měl plné zuby. Někde se to projevilo. Ale ještě se dokázal vyhecovat a dotáhl nás ke zlatu. Bomba!“
Konečné pořadí turnaje:
1. TJ Sokol SDS Exmost Modřice „B“ (Pospíšil, Rosenberk, Müller, Hanus)
2. TJ Sokol SDS Exmost Modřice „A“ (Kop, Pelikán, Topinka, T. Gulda)
3. SK Šacung ČNES Benešov 1947 (Doubrava, Kadeřábek, Knytl, Makara, Flaks)
4. AC Zruč-Senec (Štolka, Smola, Boček)
Akci určitě lze zařadit mezi povedené. Sem tam se menší chybky našly. Ať už delší a zbytečně četné proluky při úpravě kurtů, nebo nerovnoměrné nasazování sestav na druhý kurt (domácí sestavy se tam moc nepodívaly). Snad nejvíce ale pohořel výsledkový servis z akce. „Informační servis z MČR dvojic a trojic mužů se letos bohužel neobešel bez komplikací. STK spolu s KPM připravily podklady pro zajištění živého výsledkového servisu, ale dva dny před akcí onemocněl sekretář STK, který měl systém obsluhovat. ČNS ve spolupráci s místními pořadateli našel za sekretáře STK náhradu, ale v sobotu se bohužel nepodařilo výsledkový servis zprovoznit. V neděli už online výsledky fungovaly, kromě krátkého výpadku mezi 11:30 a 12:30, k dispozici byl i seznam startujících sestav. Co se týče přenosu na Tvcom.cz, ČNS vzhledem k délce programu upravil požadavky na pořadatele tak, že je jeho povinností zajistit přenos od čtvrtfinále výše, nikoli z celého trvání MČR. Bylo dobrou vůlí místních pořadatelů ze Sokola Modřice, že přenos v omezené míře – bez sestav a skóre – zajistili už na základní skupiny. Technika bohužel nebyla stoprocentní, a i přes veškerou snahu se nepodařilo zprovoznit zvukovou stopu přenosu,“ vysvětluje člen Komise propagace a marketingu ČNS JIŘÍ SLÁDEK a dodává: „Omlouváme se tímto nohejbalovým fanouškům za snížený komfort při sledování MČR. KPM spolu s STK vyvinou zvýšenou snahu k tomu, aby informační servis z MČR odpovídal dříve nastaveným standardům. Rád bych doplnil, že pokud nohejbalová veřejnost zaznamená nějaký nedostatek například v přenosech na Tvcom.cz nebo v informačním servisu z MČR, je nejlepším řešením k rychlé nápravě nedostatků kontaktovat přímo KPM, která se pokusí chyby odstranit. Nesledujeme neoficiální diskuze a nemůžeme tak reagovat na uvedené podněty. Není nic jednoduššího, než zavolat některému z členů KPM na telefonní čísla uvedená na svazovém webu. Stejným způsobem lze kontaktovat i další činovníky ČNS s podněty týkajícími se jejich oblastí působení.“
Po sportovní stránce byla modřická dominance pro ostatní účastníky až demotivující, což někteří ani neskrývali. Pro nohejbal obecně taková převaha jednoho týmu není dobrou vizitkou, ale tentokrát se opravdu sešlo několik faktorů, zejména plné využití domácího prostředí, ve kterém Modřice prostě neprohrávají. Záznam z akce vysílá Česká televize (stopáž 60 min, program ČT Sport) ve čtvrtek 3.9. od 15:20, s reprízami v pátek 4.9. od 03:15 a v úterý 8.9. od 13:30.
Fotogalerie:
{gallery}domaci_souteze2015/galerie_mcr23m{/gallery}
