
Loňská čistá nadvláda Modřic (17 utkání, 17 výher) sice letos doznala dvě remízová „ušpinění“, ale na první příčce hegemona dekády se pranic nezměnilo. V semifinálové sérii Vsetín vzdoroval srdnatěji, než napovídá konečné skóre (0:2, 2:10 dílčí zápasy), ale jen vzdoroval. Do finále proto obhájce šel s jasným puncem favorita. Karlovarští i přes citelná oslabení v základní části nakonec do play-off pronikli ze třetí pozice a v semifinále dokonale zaskočili druhý celek základní části, Čelákovice. Navíc se do hry vrátil marod Hron. To dávalo určité optimistické výhledy i pro finálový supersouboj. Varským též nahrával model finále z posledních let, kdy jsou výhody domácího týmu redukovány pouze na nasazení svých sestav na sestavy soupeře.
Finále: TJ Sokol SDS EXMOST Modřice – SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary: 5:2
Úderem deváté hodiny se šlo na věc a brzy na palubovce hlavní nymburské sportovní haly zaduněly první míče. V prvním souboji deblových sestav se domácí (Modřice dle pořadí ze základní části) dvojici Pelikána a Mrákavy postavili J. Medek s Bíbrem. Prakticky celý zápas byl v režii domácího dua, které bez jakýchkoli problémů došlo rozdílem třídy (míče 20:10) pro první zápasový bod. Druhý deblový zápas už byl vyrovnanější. Hostující úderka dlouhánů Bláhy a Vankeho hrála sebevědomě a proti Kopovi s Müllerem suše vyhrála první set. Ve druhém vedla v polovině o dva míče, jenže jako klíčové se ukázalo střídání Müllera Rosenberkem. To strojovou hru hostujícího deblu rozhodilo a následoval obrat. Ve třetím setu se ujala Kopova kulišárna na bloku a náhle domácí měli tři mečboly, z nichž využili hned ten první.
Trojky jsou nejsilnější domácí zbraní a přesvědčila se o tom hned druhá hostující trojice. Kop, Pelikán a Topinka vyhráli první set a ve druhém už J. Medka, Bíbra, M. Medka provázel dost jalový a čitelný útok. Čtyři domácí mečboly a stejně jako v deblech hned s prvním zazněl dlouhý, zápas ukončující hvizd rozhodčícho (Pavlík a Sachl st., na lajnách Škoda a Bartovský). Hosté byli o tři dole a museli hodně zabrat, chtěli-li pomýšlet na titul. Kop, Müller a Rosenberk versus Vanke, Dvořák, Kokštein, tak byly rozdány karty. Zápasu dominovaly oboustranně výborné obrany i hodně výtluků blokařů. Nahoře byli v obou setech hosté. V polovině druhého setu šel do hry za Müllera Bertko, ale nic se na rázu hry nezměnilo. Hosté disponovali v závěru luxusem pětice mečbolů, o ukončení se postarali útočnou chybou domácí.
Zápas jednotlivců svedl dohromady domácího Mrákavu a hostujícího Hrona, tedy hráče rozdílných postav i tomu odpovídajících herních stylů. Hostující hráč tušil, že jeho výpadek by prakticky znamenal rozhodnutí osudu utkání. Mrákava začal zostra a v prvním setu si vyválčil tři setboly, které vedly k výhře. Ve druhém Hron zlepšil hru, ve druhé polovině setu odvážně zakončoval, vedl 9:6 a o dva míče vyhrál. Rozhodující třetí set byl hodně nervózní, Hron zahájil dvojákem na příjmu, Mrákava zase zkažením. Dlouhou výměnu za 7:6 končí Hronův aut, další výbornou výměnu Hron vyjíždí Mrákavův kraťas, ale lehký míč Mrákava bodově smečuje hlavou. Hodinky ukazují 11 hodin, 11 minut, 11 vteřin a mocné seskupení jedniček možná numerologům vše vyjasňuje. Vyjasňuje se ale i běžným smrtelníkům, tři mečboly Mrákavy nevěští pro hosty nic dobrého. Druhý se dočkává využití a je rozhodnuto. Na ukazateli stavu utkání svítí 4:1 pro domácí.
Úkol Vankeho hostující trojice je v tu chvíli jasný. Vyhrát a podržet naději na celkový zvrat. Sestava bardů úkol plní. Kopova trojice si tentokráte vybírá slabší chvilky, a to i v obraně. Rezultují z toho čtyři setboly pro hosty v prvním setu a výhra setu. Ve druhém setu vedli domácí 6:4, po timeoutu ale hosté přeřadili na vyšší stupeň a otočili na 8:7. Za 9:9 je tu delší výměna, kterou Vanke vítězně ukončuje. 4:2 a Mission: Impossible pro další hostující sestavu. Sestavy s J. Medkem a Bíbrem v sobotu nemají svůj den a v tuto chvíli musí doufat jen v zázrak, nebo náhle selhání protivníka. Pospíšilova trojice ale hraje strojově a její náskok je dostatečný – 10:8 první set. Druhý set, kde nastupuje místo J. Medka Bláha, je od stavu 3:3 v jasné režii domácí formace a nic ani nemění zpětné střídání Bláhy J. Medkem a další střídání M. Medka Hronem. V závěru ale domácí už se možná až příliš brzy viděli s vítěznou trofejí, polevili a dovolili korekci stavu setu. Domácí trenér jim ale při následném oddechovém čase dal najevo, o co se hraje. 9:6, čtyři mečboly pro domácí a po dalším snížení hostů již přichází poslední vítězný míč finále. Utkání končí, na ploše tancují staronoví mistři. Podesáté v klubové historii!
„Každopádně je to kulaté číslo a všichni jsme měli touhu tohoto čísla dosáhnout. Nebylo to jednoduché utkání. Trochu mne mrzí, že se nepodařilo porazit trojici Honzy Vankeho. Ale konec vše napravil a nyní nás čekají oslavy, jaké už v Modřicích pár let trvají. Moje díky všem hráčům, kteří tímto utkáním završili úspěšnou sezónu,“ řekl kapitán modřického družstva RADEK PELIKÁN.
„Trochu jsem se trápil ale to vlastně už celý týden, kdy bojuji z virózou. Cítil jsem že to není ono a tak po oslavách plánuji, že se dám nejdříve zdravotně do pořádku. V naší trojici to tentokrát trochu skřípalo a nějak jsme se nesešli na společné výkonnostní vlně. Velký díl za to ale kladu na sebe. Naštěstí to na druhou trojici Varů stačilo a tak jsme si mohli podesáté vychutnat pocit z vítězství v extralize,“ zhodnotil úspěšný den autor úspěšného mečbolu celého utkání JAKUB POSPÍŠIL.
„Od začátku se to nevyvíjelo dobře. Naše první dvojka podala slabý výkon, ve druhé jsme se to snažili napravit, ale přišly chyby. Ve trojkách naše druhá trojka nebyla v optimálně formě, byla to spíše křeč. Čárou přes plán byl i prohraný singl, kde se ještě dal průběh obrátit. Mrákava to ale doslova vybojoval a tím rozhodl o osudu utkání. Trojka Honzy Vankeho ještě snížila, ale naše trojka v odvetě dokonala dílo zkázy. Divák snad nebyl nespokojen, utkání svou kvalitu mělo. Jen škoda, že se hrálo tak brzy ráno. To jistě ovlivnilo návštěvnost. Modřice potvrdily svou roli, ale já i přes porážku ve finále sezónu hodnotím jako úspěšnou. Před začátkem sezóny jsem si myslel, že si kopnu v béčku na pohodu. Měli jsme několik zranění, tak jsem musel pomoci a dopadlo to tak, jak dopadlo.Spoluhráčům chci poděkovat, že to vedle mě odmakali. Příště už to bude jen na nich,“ naznačil definitivní vale extralize kapitán Karlových Varů KAREL BLÁHA.
Fotogalerie:
{gallery}domaci_souteze2014/galerie_waelfinale{/gallery}






