(Karlovy Vary) Dvoudenní karlovarské klání o mistrovské tituly v elitní kategorii mělo po sobotních bojích ve trojicích nedělní deblové pokračování. Bohužel díky navalení nízké oblačnosti přes krušnohroské hřebeny ne ve venkovním areálu v Doubí. V chodovské hale se mistrovským titulem pozlatili bratří Vítové, stříbro brala vsetínská dvojice Pavelka, Plachý a bronz si odvezli modřičtí Pelikán, Mrákava a Rosenberk.
Po sobotním příjemném počasí se v neděli přivalila dešťová fronta a nebylo co řešit. Naštěstí pořadatel byl na tuto eventualitu připraven a nabídl novou halu v nedalekém Chodově. Kladem byly tři kurty, protože odehrát turnaj s třemi desítkami dvojic není snadné. Záporem bylo mizerné osvětlení a provizorní občerstvení před vchodem, což u moderní haly docela překvapilo. Nucený přesun se též projevil na divácké kulise, která se s tou sobotní nedala srovnávat.
Halové prostředí má svá specifika a dobří hráči jich umí využít. Stejně jako v sobotu byl použit nový systém bodování, což ovšem některé sestavy, které díky novému bodování vypadly, moc nepotěšilo. Ale takový je život, na „matematiku“ se vypadávalo i při starém bodování. Oko prostého diváka mohla potěšit agresivní a dynamická hra mladých pušek, přesto o medaile se poprali vesměs ostřílení mazáci. Není nad to přitáhnout a popustit, že?
První selekce nastala již ve skupinách a i tady už došlo k překvapením. Domácí po sobotním Waterloo znovu vsadili na svou první nabitou sestavu (Vanke, J. Medek, Bíbr) a znovu zaplakali, tentokrát už dokonce ve skupině. V této části turnaje padly i další papírově silné sestavy, třeba Šacung A (Makara, Holub, Stejskal), Čelákovice B (Flekač, Vedral), či České Budějovice A (Musil, Ryneš, Vondrášek). Šestnáctifinále pak přineslo smutek čelákovickému áčku (Spilka, Kolenský, které mj. první set s Čakovicemi A prohrávalo 4:8 a ještě set získalo), nebo Českým Budějovicím B (Chalupa, Fík, Matějka). Čtvrfinále nepotěšilo Šacung B (Kalas, Kadeřábek, Chejn), který po jasně vyhraném první setu padl s Karlovými Vary B, prakticky shodný průběh měl zápas Modřic A (Kop, Müller) se Vsetínem B. Modřické béčko skolilo prvoligistu z Radotína B (Chytra, P. Müller) a áčko Žatce ve třetím setu udolalo odvážně hrající další prvoligovou sestavu Čakovic A (Macurek, Kalous).
V třísetovém semifinále, které už se hrálo na „letiště“ (hřiště na délku haly), se Vsetín popasoval s domácími veterány. Ve druhém semifinále Žatec zdolal Modřice. Domácí naděje se upínaly k velezkušené Bláhově sestavě, ale ta už svůj díl sil i štěstí vybrala v předchozím průběhu a medaile jí už nebyla souzena. Bronz tak putuje do Modřic. Žatec versus Vsetín, to byla finálová bitva, která v prvním setu došla na stav 9:9. Ve druhém setu bratři Vítové zakrátko otočili manko z úvodu, neponechali nic náhodě a zaslouženě si došli pro zlaté medaile.
„Jsem moc rád za stříbrnou medaili. Nečekal jsem jí. Když jsme do Varů odjížděli, věřil jsem, že bychom něco mohli uhrát ve trojkách. Což se nepovedlo. Do dvojek jsem šel s tím, že si dobře zahrajeme. Pro nás už byl klíčový hned druhý zápas ve skupině s Karlovými Vary A, kdy jsme je porazili atím se ze druhého místa dostali nahoru. Od té doby se nám začalo dařit. Ve čtvrtfinále jsme vyřadili modřické Kopa s Müllerem. Byl to zvláštní zápas, jak Míša Plachý, tak Pavel Kop na malém hřišti tlačili na podání a občas jim to vycházelo. Já měl ve třetím setu dva šťastné bloky a to asi rozhodlo celý zápas. Na semifinále se zvětšovalo hřiště na celou halu a nás čekaly Karlovy Vary B. Byl tam z naší strany trochu respekt, na jejich straně stojí obrovské zkušenosti. Jak jsme ale hráli, tak mi přišlo, že jim dochází síly. Tím občas zachybovali a nedostali nás pod tlak. Pro finále bylo velké hřiště pro nás nevýhodou. Bratři Vítové jsou oba hodně běhaví, bylo těžké prodat. Navíc sice znám delší dobu staršího Ondru, ale Petra jen letos z ligy. Proto se mi četl hůře. Upřímně, asi by se mi lépe hrálo proti Modřicím. V prvním setu jsme za 9:9 měli setbol, ale nezakončili. Byl to možná rozhodující míč zápasu. Ve druhém jsme sice vedli 3:0, ale pak už se nám nedařilo bodovat a Vítové si konec pohlídali. Ale jak jsem řekl, stříbro jsem ve dvojkách nečekal,“ přiznal vsetínský dlouhán JAN PAVELKA.
„Ve skupině jsme porazili dobře hrající mladíky z Čakovic, Orlovou a prohráli se Šacungem B. Ze druhého místa jsme šli v osmifinále na Šacung C a tam nebyl větší problém. Ve čtvrfinále nás čekaly Čakovice A s Macurkem a Kalousem. Hráli do té doby výborně a my trochu z nich měli obavy. Naštěstí ve třetím setu zachybovali. Tím, že jsme byli ve čtyřce, bylo splněno. Nechci, aby to znělo nabubřele, ale promítlo se mi, že vždy, když jsem postoupil do čtyřky, bylo z toho zlato. Semifinále proti Modřicím bylo jak na houpačce. Pomohlo nám zvětšení hřiště, na malém by nás utloukli. V prvním setu jsem pochytal sem tam Mrákavovi útok a za 9:9 brácha zakončil. Druhý set byl zpočátku bod za bod, pak se mi podařilo chytit jak Mrákavu, tak i střídajícího Rosenberka. Ve finále jsme si na Pavelku s Plachým věřili. Honza Pavelka je nevyzpytatelný, chvíli nic moc, pak zahraje koule. I tady nám pomohlo velké hřiště. S Míšou Plachým jsme si na útoku moc nekopli, jen z chycených míčů. První set jsme vedli, ale za 8:8 brách a nedal. Odčinil to ale za 9:9, kdy nejdříve zablokoval a k nám odražený míč po rozhře proměnil. Druhý set jsme prohrávali o tři míče, ale srovnali na 3:3. Za 8:7 pro nás Plachý zkazil kraťas a my měli tři mečboly. První soupeř odvrátil, při druhém brácha parádně trefil do paty. Mám z titulu radost hlavně kvůli bráchovi, je to jeho první. Je to určitá odměna za výkony v lize. Letos nám to spolu šlape dobře,“ varoval potenciální protivníky v play-out dnes už trojnásobný mistr republiky dvojic z Žatce ONDŘEJ VÍT.
A co celkově karlovarská doubleakce na sportovním poli nohejbalu ukázala? Ač to výsledky ne vždy potvrdily, ve velmi dobrém světle se předvedla velmi dobře připravená mladá generace hráčů, zejména z Českých Budějovic a Čakovic. Která se prezentovala dynamickým pojetím, taktickou vyzrálostí i zdravou drzostí. S výjímkou stříbra Jihočechů ve trojkách a čtvrfinále Čakovic ve dvojkách však jí někdy ke zdravému sebevědomí zatím chybí i určitá herní pokora, mající za následek individuální fatální chyby v klíčových momentech. Jestliže oba šampionáty můžeme vzhledem k termínu brát i jako generálku na semifinálové série extraligového play-off(out), pak při porovnání formy svých protivníků a vlastní formy hodně musí přemýšlet zejména v Českém Brodě a na Šacungu. Středočeské mizérium (po oba dny se ze 14 středočeských sestav neprobojovala do semifinále dvojic či trojic ani jedna) podtrhly letos v lize výborné Čelákovice, které může uklidnit jen stejně nečekaný výpadek svého semifinálového rivala z Karlových Varů. Absolutorium ale zaslouží domácí veterán Karel Bláha, který kromě svých předchozích deblových počinů (mj. vítěz tří jubilejních šampionátů – 20., 30., 40.) se letos popral o medaile ve svých 45 letech.
Konečné pořadí turnaje:
1. SKN Žatec „A“ (O. a P. Vítové)
2. NK Climax Vsetín „B“ (Plachý, Pavelka)
3. TJ Sokol SDS EXMOST Modřice „A“ (Mrákava, Pelikán, Rosenberk)
4. SK Liapor WITTE Karlovy Vary „B“ (Bláha, Dvořák, Kokštein)
