
V pošumavském městečku Janovice nad Úhlavou se nohejbalu začalo postupně dařit, až se z toho v roce 2007 zrodila účast v první lize. A nezůstalo jen u ní, hned další rok už do Janovic zajížděly celky jako Modřice, Šacung, Karlovy Vary. V té samé sezoně ale přišla i smolná baráž s Čelákovicemi, znamenající sestup zpět do druhé nejvyšší soutěže. Tam se janovické družstvo zabydlelo a byť dvakrát (2012, 2013) stálo krok od dalšího propadu, soutěž udrželo. Letošní výsledky signalizovaly, že by mohly nastat zase lepší časy. Bohužel také od týmu částečně odešel dlouholetý tahoun v osobě Vladimíra Kasíka, kterého na postu vedoucího družstva vystřídal Martin Bohatý.
Jméno janovického klubu ovšem, vešlo ve známost především i kvůli památné a průlomové kauze Janovice – Břve v roce 2005. Tehdy se v Janovicích hodně cítili dotčeni a ze strany soupeře podvedeni, leč předpisy jsou předpisy. Kdo by řekl, že za devět let přijde další, ještě větší nepříjemnost. Stejně jako v případě Bedřichova či Aše se smrtící zbraní stala mládež, resp. letité, ale stále platné ustanovení soutěžního řádu o povinnosti mládeže. Pověstný a stále hojně propíraný bod 3.1.5.f SŘ, který budí ze sna mnoho činovníků. I Janovičtí se dlohodobě s mládeží potýkali, až došlo na nejhorší. Ze čtveřice dosud zorganizovaných turnajů mládežnického krajského přeboru plzeňského KNS se Janovice zúčastnily pouze prvního z nich v Horažďovicích. Tři další neobsadily, a to znamená i nemožnost v dalším průběhu splnit zmíněnou podmínku soutěžního řádu. Verdikt řídícího orgánu na sebe nenechal dlouho čekat.

Trochu smutný, trochu naštvaný, ale možná až příliš smířený je s koncem ligového působení duchovní otec janovického klubu VLADIMÍR KASÍK. „Přihlásili jsme se do soutěže, podmínky byly jasně dány. My je neakceptovali, a proto přišlo rozhodnutí řídícího orgánu. Z tohoto pohledu považuji rozhodnutí STK za správné. Doba se ale změnila a je třeba situaci objektivně posoudit. Já sám jsem už na několika valných hromadách byl pro změnu soutěžního řádu, aby povinnost mládeže byla zrušena. V dnešní době je velmi složité pracovat s mládeží a zejména jí vůbec sehnat. I když jsme dlouhodobě problémy s mládeží měli, rozhodně jsme se na to nevykašlali. Každoročně jsme dělali v zimě několik náborů ve školách v Janovicích, v Klatovech, v Nýrsku. Vždy jsme sehnali čtyři nebo pět nových kluků, vesměs to ale byli sportovci, kteří nohejbal měli jako sport číslo dvě nebo tři. Když jim pak na jaře začaly soutěže v hlavním sportu, skončili. I letos jsme měli minimální počet žáků pro soupisku. Věděli jsme, že je to jen pro splnění povinnosti, ne pro nějaký další rozvoj. Snažili jsme se to řešit, ale prostě to nešlo,“ popsal skutečnost, jež vedla ke konci ligového učinkování.

Svět není černobílý a můžeme či nemusíme s Kasíkovými názory souhlasit. Co je však nesporné, nohejbal přišel o další výspu. Bohužel.






