
1. Jaký nejlepší zážitek jste si odvezl z mistrovství světa v Nymburce?
2. Co vás na šampionátu nepotěšilo nebo zklamalo?

1. Organizace a atmosféra šampionátu. Ač jsem starý a zkušený člověk, tak jsem si vůbec nedovedl představit, že by takovou akci někdo mohl dát podobným způsobem dohromady. Mé poděkování patří Kamilu Kleníkovi a jeho spolupracovníkům, protože udělali nohejbalu opravdu velmi dobré jméno.
2. Dvě věci. Za prvé výkon našeho národního družstva. Měl jsem dojem, že týmu chyběla soudržnost, vůle i zdravé vyhecování. Na můj vkus odevzdali hráči finálové zápasy soupeři velmi snadno. Za druhé to byl předčasný odchod diváků z haly po skončení finále trojic. Jsem přesvědčen, že kultivovaný národ by se takto chovat neměl. Vzdát hold vítězům je slušnost.

1. Byl jsem v Nymburce již od pátku a shrnout tak obsáhlou akci do pár vět je velmi těžké. Co se mi ale asi líbilo ze všeho nejvíce, je skutečnost, že akce byla jednou velkou zábavnou podívanou na velmi vysoké úrovni. Pro člověka, který má nohejbal rád, znamenala jako celek více než samotné výsledky naší výpravy.
2. Až příliš mnoho prostoru pro VIP hosty na úkor tisíce fanoušků, natlačených ve čtyřstupech v hodinových frontách na občerstvení v jedné místnosti. A za druhé zbytečný předčasný odchod diváků před slavnostním zakončením mistrovství.

1. Výborná divácká kulisa a s tím související vynikající propagace nohejbalu prostřednictvím přímého přenosu ČT4. Propagace nohejbalu i mezi ostatními netradičními účastníky mistrovství a velké oživení šampionátu díky počtu samotných účastníků resp. výprav. Velmi sympatické vystoupení celku Jižní Koreje. Organizace celého mistrovství byla na profesionální úrovni
2. Zklamaly mě sportovní výsledky našeho národního týmu a částečně i koučování finálových utkání trenérem národního týmu…

1. Hra a vystupování Jihokorejců. A to se ke mně doneslo, že jejich nejlepší hráči zůstali doma a přijeli jen ti z druhého až třetího sledu.
2. Trenér Šmejkal, jeho výběr hráčů a prakticky neexistující koučink. Bylo to jedno z nejhorších či spíše vůbec nejhorší vystoupení naší reprezentace, v kontextu všech proběhlých mistrovství světa i Evropy, všech dob. Počínaje přístupem hráčů a konče samotným předvedeným výkonem. Vůbec celá koncepce národního týmu je naprosto otřesná.

1. Pro mne byly nejlepší zážitky spojeny s některými sportovními výkony. Jednak to byl projev Karla Hrona v zápase o bronz v singlu – tam ukázal, že má předpoklady získat v budoucnu i cennější kov. Dále to pak byly výkony slovenských reprezentantů ve všech finálových bojích. Milan Ižol v koncovce každého setu dokázal zvolit a precizně provést něco překvapivého, čím soupeře vykolejil. To z něj dělá velkého hráče. A Jankovi Brutovskému s Peruny, ve dvojce i trojce, nemohl v daném místě, čase a atmosféře čelit opravdu nikdo. Kromě skvělé technické a fyzické připravenosti byla vidět i velice dobře promyšlená taktika. Dále si zaslouží uznání organizátoři za skvělou akviziční činnost, přítomnost zástupců dvaceti zemí je velkým úspěchem.
2. Nepotěšil mne projev naší trojice ve finále. Všichni jsou to skvělí a zkušení hráči, ale finále se nepovedlo. A myslím si, zcela laicky, že počátkem konce bylo vystřídání Jana Vankeho v semifinále. Ale i tak si nemyslím, že jsou na místě nějaké odsudky či kritika, doma se prostě těžko vyhrává. Tlak na psychiku hráčů musel být enormní. Po organizační stránce si šampionát zaslouží velké uznání. Nevyhovovala mi ale zvuková stránka – hrozný hluk se pro mne nerovná skvělé atmosféře. Přestože se střídali komentátoři, a v neděli dokonce přibyl i pan Škorpil, tak kromě infantilního hecování publika nenabídli kloudnou informaci o kterémkoli z aktérů mistrovství. Dále si myslím, že zaskřípala nedělní režie – na některé exhibice nedošlo, přestože kvůli kolizím byla v hlavní hale hluchá místa. Tam by pomohla trocha operativy. To vše ale nejsou věci zásadní. Jediné, co mi vadilo opravdu moc, že Český nohejbalový svaz propásl jedinečnou příležitost ukázat světu, všem zástupcům těch exotických zemí, jak se vlastně hraje nohejbal u nás. Když už prostor dostalo jokgu, zasloužil si ho i nohejbal.

1. Ohromná atmosféra mistrovství světa. Úspěch mezinárodní asociace na zajištění hojné účasti zemí na mistrovství světa. Pořadatelům je nutno vyslovit absolutorium.
2. Nepotěšilo? Nic mě nenapadá. Asi nemáme lepší hráče. Singlista byl v semifinále nervózní, v zápase o třetí místo však nervozita zmizela a hrál velmi dobře. Do dvojic a trojic nejspíš nemáme nikoho lepšího. Zklamalo mě ale vystoupení jihokorejského družstva v jejich národní hře. Nuda.






