(Fribourg, Švýcarsko) Hezký dárek si dala k oslavám svých pětadvacetin švýcarská nohejbalová asociace ASFT. Ve Fribourgu, správním centru stejnojmenného kantonu, tvořícím dělící čáru mezi německy a francouzsky mluvícím obyvatelstvem, zorganizovala mezinárodní turnaj, na který domácích sestav pozvala i ty zahraniční. Včetně dvou dominujících velmocí z Česka a Slovenska, které gratulovat vyslaly své reprezentační výběry. Zejména ten český měl v sestavě hodně zvučná jména. K hostitelům se ale nezachoval vůbec přívětivě, cenné kovy ze zlata a bronzu (a s tím spojenou odměnu) odvezl do svého království ve středu Evropy.
Na startu turnaje se sešlo 14 trojic, z toho polovinu tvořily domácí sestavy (FT Villars, FT GUS, Riviera-Tigers, BFFT, Grolley, Belze, FT Geneve Versoix), dalšími účastníky byly francouzké klubové trojice (FT Piamont Grolley Marseille, Ajaccio TB, Emerainville TB) a gratulující Češi a Slováci vyslali do boje své reprezentační výběry. První českou sestavu tvořili Doubrava, Kalas a Topinka, druhou pak Kop, Pelikán a Mrákava. Tedy mix hráčů z Modřic a Šacungu, kteří svůj vzájemný extraligový duel měli předehrán.
Zajímavou konfrontaci s francouzskými, švýcarskými a slovenskými soupeři si pochvaloval i trenér českého nároďáku JIŘÍ ŠMEJKAL. „Akce byla parádní. Pěkné haly, výborná organizace i zajímavá a hlavně kvalitní účast. Čekal jsem, že organizátor spíše vsadí na dvojice, ale nakonec uspořádal trojkový turnaj. Termín nebyl úplně optimální, protože zasahoval do naší rozehrané ligové soutěže. Díky tomu, že po dohodě obou družstev došlo k předehrávce utkání mezi Modřicemi a Šacungem, měl jsem k dispozici hráče z těchto týmů. Tím jsem mohl na turnaji vytvořit dvě dobré sestavy. První byla klasická sestava s rozehrávajícím Doubravou na útoku. Druhou byla sestava podle slovenského modelu, kde hlavní smečař Kop nebyl zatížen příjmem servisu a mohl se plně koncentrovat jen na útočnou činnost. Obě trojice odehrály po devíti kvalitních zápasech, což považuji za velmi dobrou přípravu. Ve skupině první sestava ztratila body za porážku s francouzským Emerainville. Hrálo se na hřišti s menším výběhem, což jejich smečaři vyhovovalo. Měl jistý úder nůžkami, nikdy jsem ho zatím na MS nebo ME neviděl. Nejen, že porazil naší sestavu, ale dokázal porazit i Slováky v semifinále. Druhá naše sestava ztratila bod za remízu se Slovenskem. Ve čtvrtfinále obě české sestavy hrály v pohodě a postoupily do semifinále. Tím, že první naše sestava šla ze skupiny ze druhého místa, narazila na naší druhou už v semifinále. Tam si to rozdaly ve férovém boji, který už jsem nekoučoval. Nakonec derby rozhodl jediný míč. Áčko pak hrálo o bronz s dobře hrajícími Slováky a výborným výkonem je přehrálo. Béčko ve finále na větší ploše dokázalo eliminovat nebezpečného francouzského smečaře a hrálo bez chyb. Skutečně musím říci, že taková příprava měla smysl, což cítili i sami hráči. Každý zápas turnaje měl úroveň, hrálo se naplno.“
Po delší odmlce si národní dres oblékl univerzál FRANTIŠEK KALAS, nejstarší hráč českého výběru. „Hrálo se nám dobře, ve skupině jsme ale padli s francouzským Emerainville. Jejich smečař hrál hodně agresivně, trefoval to nůžkami a tím, že se hrálo na třech hřištích napříč, nebylo moc prostoru s tím něco udělat. Nedařilo se nám ho pochytat. Z každé skupiny postupovaly první čtyři trojice. Ve čtvrtfinále jsme měli Grolley. Se Švýcary jsme uhráli jednoznačný výsledek. V semifinále na nás čekali naši kluci. První set jsme vyhráli my, druhý oni. Ve třetím setu za stavu 12:12 Pavel Kop trefil pásku a zbržděný míč dvakrát spadl na zem. Protože se hrálo do třinácti bodů, byl konec. V souboji se Slováky o bronz to bylo relativně pohodové utkání. Jejich polaři stáli dost vzadu, platily na ně technické údery.“
A jak vlastně hodnotil trenér Šmejkal své svěřence po prvním ostrém přípravném startu před zimním světovým šampionátem? „Když budu hodnotit výkony jednotlivých hráčů, tak vcelku jsem spokojen. Pavel Kop měl vždy problémy s rozehrou. Už jsme jednou na světovém poháru zkoušeli takzvaný slovenský model, kdy smečař nechodí pro podání. Tehdy to byl Honza Vanke. Rozhodli jsme se to znovu vyzkoušet a myslím, že se to zdařilo a dokládá to i výsledek turnaje. Kop nebyl zatížen rozehrou a mohl na útoku prodat to, co předvádí v domácích soutěžích. Radek Pelikán měl neskutečné pole, výbornou poziční hru a celoplošný pohyb. Dobíhal těžké míče a dobře nahrával. Kuba Mrákava byl nejlepší na rozehře i nahrávce. Byl stejně jako Pelikán výborný pozičně. Také předváděl velmi dobrý útočný servis. Ve trojkách je dnes na mezinárodní úrovni takový servis nutností. Musí ale do šampionátu něco shodit, pomohlo by mu to. U Jirky Doubravy mi trochu chybí herní myšlení. Je to inteligentní vzdělaný hráč s potenciálem. Musí svou hru zpestřit. Moc tu pestrost nepoužívá. Až v semifinále a v zápase o třetí místo zahrál to, co od něj čekám. Na bloku se na něm, stejně ale jako třeba u Kopa nebo Vankeho projevuje zažitá chyba, že staví blok moc brzy a útočící soupeř má více času na to reagovat. Někteří menší smečaři naše vysoké bloky dokonce podstřelují. Je potřeba zapracovat na tajmingu této činnosti a blok zaklapávat. Fanda Kalas dva roky nereprezentoval. Je to spolehlivý a zkušený hráč. Nabízel se i na útoku. V poli, když měl na širším hřišti místo, byl nejlepším polařem a pochytal vše. Petr Topinka potvrdil zlepšení na servisu. Nahrávku má v krvi, od dob Libora Chytry nikdo z našich hráčů neměl tak jistou nahrávku. Z jakékoliv pozice to dodal smečaři. V poli byl pozičně dobrý, ale musí ještě zapracovat na akceleraci. Pokud bych měl vyzdvihnout někoho ze sestav soupeřů, kromě francouzského smečaře z Emerainville mě zaujal zejména slovenský smečař Kilík. To už je dnes skutečně hvězda a jsem si dost jistý, že na MS bude v základu trojek. Je to talent se všemi údery a má k tomu i vysoký blok. Roste z něj pro nás velmi nebezpečný hráč.“
Konečné pořadí turnaje:
1. Česko „B“ (Kop, Pelikán, Mrákava)
2. Emerainville TB (Voisinot, Marie, Gil)
3. Česko „A“ (Doubrava, Kalas, Topinka)
4. Slovensko „A“ (Kilík, Kozlík, Černota, Hulín)
