(Praha) O tom, jaký díl ve hře tvoří nohejbalová štěstena, může po pražském semináři s názvem Poslední smeč vyučovat celek z Modřic. Jihomoravané vůbec nehráli špatně, ale o osudu jejich posledních tří duelů rozhodovalo dost velkým dílem až to často zmiňované štěstíčko. Dvakrát modřickým ukázalo svou vlídnější tvář, potřetí už se ale odvrátilo. Možná to nějak souviselo s výměnou dresů, kterou během turnaje hráči extraligového mistra provedli. Modrou (vítěznou) pro finálový zápas nahradila bílá.
První vážné setkání se zásahem shora pocítili modřičtí Pospíšil s Topinkou a Skřejpkem v posledním zápase čtvrtfinálových skupin. Výsledková matematika hovořila jasnou řečí, pro postupový klid potřebovala trojice uhrát jeden ze dvou setů. Méně vstřícnější už výsledková bilance byla k soupeři, slovenské reprezentační trojici. Makara se Stupákem a Ižolem na cestě k poslednímu zápasu opakovaně v některých předchozích zápasech zaváhali, a to až nečekaně výraznými ztrátami setů. Semifinálová brána jim nebyla uzavřena pouze v případě, že Modřice zdolají. I když Slováci tentokrát hráli výborně, tón zápasu udávali modřičtí hráči, kteří oba sety dlouho vedli. Přesto byli nakonec rádi za vytouženou remízu. Za stavu 9:9 Makara pro modřickou obranu nečekaně zvolil šlajspatu, evidentně bodovou při úspěšném provedení. Letící míč však pásku sítě nepřešel, rezultát je jasný. Slovenský národní tým tak nebude ani mezi čtveřicí semifinalistů, Modřice ano a z prvního místa se vyhnou hlavnímu favoritu, DPMK.
Druhý zásah štěstí se konal v semifinále, s dalším reprezentačním výběrem. Tentokrát tím českým, tvořeným Doubravou, Holubem a Chytrou. První set modřičtí jen přihlížejí narůstajícímu rozdílu skóre ve prospěch soupeře, druhý set se karta obrací. Divoký je i set třetí, dvoubodový náskok se Modřicím rozplývá jak pára nad hrncem a jsou to oni, kdo musí odvracet dva mečboly národního týmu. Ten první odvrací Pospíšil již za přispění štěstíčka, které dráhu letu jeho tvrdé smeče zbrzdí o pásku, na což již polaři při vší vůli nejsou schopni reagovat. Druhý mečbol Doubrava posílá podél Pospíšilova bloku a při dle jeho názoru čtvrtém doteku během modřické výměny odstupuje od sítě a reklamuje chybu ve hře. Blokem necloněný Pospíšil nemá problém zápas ukončit, rozhodčí už žádnou diskusi nepřipouští, výsledek platí.
Třetí setkání s vyšší mocí přichází ve druhém setu finále. Obhajující košické trio v prvém setu modřické zašlape do země, ve druhém ale zvolní a náhle jsou to Modřice, kdo jde do trháku. Jsou z toho tři setbolové pokusy. Za Brutovského zaskočí Perun a je úspěšný, Pospíšil náhle zesterilní a Brutovský nabírá druhý dech. Přesto Modřice mají ještě jeden setbol, ale tentokrát sportovní štěstena už modřické nepolíbí a ti odchází zklamaní.
Po chvilce však už zvítězil pocit z dobře odvedené práce. Nevděčnou úlohu nesl na svých bedrech nejzkušenější hráč modřické sestavy, PETR SKŘEJPEK. Jako alternující smečař neúnavně vbíhal na síť, aby odlákal soupeřova blokaře od hlavní ofenzivní paže trojice.
Petře, probili jste se až do finále. Berete to jako úspěch, nebo jste se už viděli s vítěznou trofejí?
„Určitě jsme spokojeni, jak s umístěním, tak s předvedenými výkony. Naším cílem bylo postoupit do semifinále. Po té skupině, kdy rozhodoval každý míč, jsme určitě rádi za finále.“
V semifinále jste si tedy splnili předstartovní cíl, povedlo se vám však postoupit ještě o stupínek výše. Co rozhodlo tento vypjatý duel?
„Podle mě rozhodlo to, že jsme víc chtěli. Kluci, i když nás asi nepodcenili, tak přeci jen my jsme se víc hecovali a takové to, co k tomu patří. Jak říká Péťa Bubniak, takové to srdíčko. A toho si myslím, že jsme měli víc a to rozhodlo. Taktika byla pořád se hecovat, tleskat si po každém míči, chtít to.“
Závěr semifinálového zápasu byl hodně zajímavý, věřili jste si, že to ještě otočíte?
„Věřili, bez toho to nejde. Věřili jsme, že to LIbor Chytra nahraje Doubravovi, protože na něj jsme si strašně věřili.“
Tvá role kromě obranných činností spočívala i v nevděčné roli klamného smečaře, který se k zakončení dostane jen sporadicky. Nemrzí tě, že jsi se k útoku nedostal častěji?
„My už jsme takto hráli minulý týden v Poháru mistrů. Kuba Pospíšil je z dlouhé nahrávky momentálně jeden z nejlepších smečařů a je schopen si na této pozici celý turnaj utáhnout i proti špičkovým soupeřům. Když mu pomůžu dvěma body a nezkazím, tak to stačí.“
První set finále jste dostali od košických pořádný výprask. Měli jste ze soupeře respekt?
„Respekt to ani nebyl. My jsme během týdne s nimi hráli již třetí zápas ve trojicích. Možná jsme moc chtěli a nesoustředili jsme se tolik na to, jak na ně máme hrát. Asi ten první set vypadal hodně špatně, výsledek 3:10 špatný je, ale pak jsme ve druhém setu ukázali, že to jde a chyběl kousíček, aby se hrál třetí set.“
Ano, ve druhém setu to už vypadalo, že se do třetího setu půjde. Výborně jste v obraně zachytávali Brutovského útoky, vedli jste v koncovce až tříbodovým rozdílem…
„Tak já už jsem tomu věřil, že to dovedeme do konce. Nepovedlo se. Minulý týden jsme na Poháru mistrů nad nimi také vedli, bylo to 10:7 a nevyšlo to. Prostě nějak nám chybí ten poslední bod, nějak to tam kopnout.“
