(Modřice) Seznam schválených lednových přestupů sice ještě nespatřil světlo světa, přesto už můžeme největší letošní přestupovou bombu prozradit. Sedmadvacetiletý reprezentant JAKUB MRÁKAVA se stěhuje z pražských Čakovic do týmu úřadujících mistrů z Modřic. Několikanásobný mistr světa a Evropy chce na jihu Moravy podle svých slov hledat nové nohejbalové výzvy. „Nohejbal mě poslední dva roky nenaplňoval tak, jako v minulých letech,“ přiznává v rozhovoru pro Nohec magazín skvěle technicky vybavený univerzál, který před třemi lety získal ocenění Nohejbalista roku 2009. V Čakovicích byl poslední roky lídrem a s jeho výkony rostl i padal výkon celého týmu. V Modřicích si podobnou pozici bude muset teprve vybojovat.
Jakube, od dorosteneckých let kopeš za Čakovice. Co tě vedlo ke změně klubových barev?
Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl pro přestup, je letošní světový šampionát u nás v České republice. Chtěl bych se dostat do nominace na tento velký turnaj a zvolil jsem právě tuto cestu. Jedná se o novou motivaci, kterou jsem poslední dobou hledal. Ani má forma nebyla oslnivá a to bylo znát i na výsledcích týmu. Nohejbal mě poslední dva roky nenaplňoval tak, jako v minulých letech.
Máš zlaté medaile z MS a ME, ale chybí ti nejcennější kov z republikových šampionátů. Není tato skutečnost také jedním z důvodů přestupu?
Bylo by pěkné získat titul a zkompletovat sbírku, ale je to ještě hodně dlouhá cesta. Modřice disponují stabilním kádrem, bude těžké se probojovat do základní sestavy. Pokud se mi to podaří a budu přínosem, budu za to jen a jen rád.
Co ještě od svého působení na jižní Moravě očekáváš. Má to třeba nějakou spojitost se sehráváním reprezentantů? Mluvil jsi o tom s trenérem Šmejkalem?
Jak jsem řekl, chtěl bych se poprat o místo na mistrovství světa. Musím tedy zapracovat na mezihře v jednodopadovém nohejbalu. Tam vidím velké rezervy. S trenérem Šmejkalem jsem o tom hovořil, ale spíše se jednalo o jeho názor na případný přestup.
Ani Modřice nemohou platit profesionála. Jak se projeví změna místa nohejbalového působení v tvém zaměstnání?
Určitě to bude náročné, skloubit zaměstnání a dojíždění na tréninky. Po debatě s mým nadřízeným by to ale neměl být problém.
Bude mít tvůj přestup nějaký zásadní vliv na tvůj soukromý život?
Myslím, že to bude stejné, jako v předchozích letech. Vliv to jistě má, ale zatím nemám rodinu. Doufám, že mé přítelkyni ten čas vynahradím po sezóně.
Pokud dobře počítám, tak v kádru Modřic je osm aspirantů na základní sestavu. Věříš si, že budeš hrát pravidelně v každém utkání?
Myslím, že to je věc trenéra a také mé výkonnosti. Hrát mají ti nejlepší. Pokud budu mezi ně patřit, tak je moje výkonnost kvalitní. Pokud by nebyla, čeká na mě lavička. Budu se muset snažit, bude to hodně těžké.
Trenér Gulda už má určitě nějakou představu o úloze, kterou bys měl v týmu hrát. Vysvětlil ti ji už? Můžeš nám ji prozradit?
Zatím jsme o tom nediskutovali.
Jak budeš vzpomínat na své působení v Čakovicích?
Čakovice zůstanou v mém srdci jako klub, který mi pomohl jak po herní stránce, tak získat dobré kamarády. Doufám, že o ně přestupem nepřijdu. Dále jsou Čakovice splněným snem, jelikož jsem v tomto tým chtěl hrát od začátku dorosteneckých let a již v dorostu se mi to splnilo. Splnil se mi i sen o tom, že budu hrát extraligu právě za Čako. Jediné, co mě mrzí, je rok 2009, kdy jsme byli ve finále a bohužel nevyhráli titul, který bych celým nohejbalovým Čakovicím přál. Vzpomínat budu i na všechny spoluhráče, se kterými jsem odehrál těch sedm let za áčko. Teď budu stát proti nim a budu je chtít porazit stejně, jako oni mne. Na to se těším, aspoň budou mít naše zápasy náboj!
