(Praha, Modřice) Vrchol letošního extraligového ročníku je tu. Souboj o zlato v podobě jediného duelu o vše, to je atraktivní model vyvrcholení posledních let. V sobotu 26.10. se od 17:30 jako vrchol dne v pražské hale UNYP Arena na Podvinném mlýně střetnou dva rozdílné celky. Rozdílné zejména počtem dosud získaných titulů. Zatímco loňský vicemistr z Modřic jich v klubovně hýčká jedenáct, letošní vítěz základní části z pražských Čakovic zatím svých několik finálových účastí ve zlatý odlesk proměnit nedokázal. Zkušený starý lev versus smečka hladových vlků – asi tak. O záležitostech kolem finále jsme pohovořili s lodivody obou týmů, čakovickým MIROSLAVEM FRITZEM a modřickým PETREM GULDOU.
Miroslave, v čem je pro váš klub letošní finále jiné než ta předchozí?
Jiné je zejména v tom, že hráči současného kádru už mají nějaké to finále za sebou a jsou tedy zase o něco zkušenější. To, že se jim zatím nepodařilo ve finále uspět, to je ve sportu běžná věc. Vezměte si třeba v hokeji Litvínov nebo Plzeň.
Fakr, že letos váš tým neztratil v soutěži ani bod, citíte jako výhodu nebo naopak nevýhodu?
Není to ani výhoda, ale ani nevýhoda. Je to jediné utkání o všechno, vše předchozí nemá na výsledek vliv.
Kdo je tedy podle vás favoritem utkání?
Pokud by Modřice v létě neposílily, byli bychom do této role pasováni my. Nyní to vidím tak padesát na padesát.
V posledních finálových soubojích vašeho týmu se hovořilo o selhání psychiky. Je letošní tým v tomto směru odolnější?
Určitě je. Řekl bych, že právě to je největší rozdíl mezi letošním a předchozími týmy.
Finále se hraje v hale. Je to pro váš tým výhoda?
Myslím, že hráčům je úplně jedno, zda se hraje venku nebo v hale. Antuku mají rádi, ale hala jim nepřekáží. Tým tvoří univerzální hráči pro všechny druhy povrchů.
Váš tým se prezentuje dost neortodoxním herním stylem. Bylo snažší tento styl aplikovat na mladší hráče, než by to bylo v případě těch starších?
Určitě. Kdyby to bylo jen na mně, dokázal bych si představit ještě rychlejší hru. Na můj vkus je náš styl stále ještě pomalý.
A váš tip na finálový výsledek?
Nebudu tipovat, nechme se překvapit.
Petře, v čem je pro váš klub letošní finále jiné než ta předchozí?
Po dlouhých letech nejdeme do finále v roli favorita. Za dobu, co finále hrajeme, jsme v pozici favorita nenastupovali jen v roce 2002 proti Karlovým Varům a v roce 2010 proti Šacungu. JInak jsme vždy do finále šli jako lépe postavený tým.
Je pro vás nevýhodou, že váš tým nastoupí proti letos stoprocentnímu soupeři?
V hlavě může být, že zrovna toto první utkání v sezóně může nevyjít a bude to rozhodující. I my jsme zažili, jaké je to vstupovat do finále bez ztráty kytičky. V Čakovicích ale už nejsou žádní vyjukaní zajíci, aby se toho zalekli. Jejich tým už je o kus jinde.
Kdo je tedy favoritem finále?
Náš soupeř nás dvakrát porazil v základní části, v semifinále vyřadil obhájce. Je tedy favoritem. Navíc hraje doma v Praze, bude mít zřejmě početnější fanoušky. Ale finále je jediné utkání a na předchozí statistiky se nehraje.
Znamená to tedy, že titulová rovnice 11 je více než 0 ve finále nebude hrát žádnou roli?
Bilance jsou spíše pro statistiky a historiky. Je pravdou, že jsme Čakovice třikrát ve finále porazili. Oba týmy ale vypadaly jinak než dnes. Máme dost zkušené hráče, ale i Čakovice už mají něco za sebou. Nemyslím, že by dosavadní bilanci někdo z hráčů finále vnímal.
Jak si stojí váš letošní tým v porovnání s tím loňským?
Loňskou sezónu jsme odehráli v dlouhodobě úspěšné sestavě a vyhráli základní část. Neuspěli jsme až ve finále. Opírali jsme se o výkony Pavla Kopa, který dominoval ve všech disciplínách. Letos to máme trošku přeskládané. Přichodem Jirky Doubravy jsme vhodně doplnili druhou půlku sestavy. Přesto bych řekl, že loňský tým byl silnější.
Finále se hraje v hale. Je to pro váš tým výhoda?
Vím, že někdo tvrdí, že našemu týmu vyhovuje hala. Já ale nepřikládám důležitost tomu, jestli se hraje venku nebo v hale. Není to podle mě rozhodující prvek.
A váš tip na finálový výsledek?
Může to skončit jakkoliv. Tipovat nebudu.
