Sportovně-technická komise je pověřena výkonným výborem Českého nohejbalového svazu řízením ligových (dlouhodobých) a mistrovských (jednorázových) soutěží všech věkových kategorií. Vedle této stěžejní činnosti, která je pro tuto komisi již rutinou, dostala STK v minulosti (cca 3 – 5 let nazpět) od VV zadání vytvořit návrh reorganizace mužských ligových soutěží. A to v souvislosti s níže uvedenými důvody, které VV (řídící orgán uvedených soutěží) k tomuto kroku vedou.
1. Každým rokem nižší počet nových hráčů, zejména z řad mládežnických soutěží, kteří by byli schopni nahradit či doplnit stávající ligové hráče. S tím spojený nárůst věkového průměru hráčů na soupiskách, zejména v nižších ligových soutěžích. Tyto soutěže trpí již delší dobu nedostatkem hráčů s kvalitou odpovídající ligové úrovni. Je to patrné i v extraligových družstvech, natož pak v nižších soutěžích. Dnešní životní styl, doba mobilních zařízení, internetu a sociálních sítí odvádí pozornost současné mládeže od sportu obecně. A nohejbal není výjimkou. Musíme se k tomuto trendu postavit čelem, jednat a nestrkat hlavu do písku!
2. Každoroční komplikace s naplněním dvou skupin 2. ligy způsobené zejména dodatečným rozhodnutím družstva s právem účasti, tuto soutěž nakonec nepřihlásit. Opakovaně STK oslovuje ta družstva, která sice nemají přímé právo účasti, ale podle SŘ mohou být oslovena při nedostatečném počtu účastníků. Ve většině případů je odpověď negativní. Letos dokonce poprvé za mého působení ve VV nastala situace, kdy chybí dvě družstva ve 2. lize! Tady je více než patrné, že se nakonec v nejbližší době sníží celkový počet ligových družstev.
3. Nevyrovnaný poměr moravských a českých družstev, což ve 2. lize způsobuje každoroční nelibost těch, kterých se týká zařazení do tzv. východní skupiny. Nový model umožňuje všem družstvům v jedné skupině více kombinovat hrací dny svých vzájemných utkání v základní části, například předehrávkami v týdnu. Jejich dojezdová vzdálenost bude totiž výrazně kratší a tím pádem i čas spojený s utkáním bude přijatelnější. Všichni hráči jsou amatéři a mají své rodiny, firmy, zaměstnání apod. Volného času je stále méně. A soutěže pod extraligou jsou přeci jen více o soudržnosti party než o metách nejvyšších. Ale i těm, co touží po metálech, je umožněno se o ně poprat… Navíc se výrazně, vedle času, uspoří také cestovní náklady. Tím to ale nekončí. Všechna družstva z každé skupiny se pak v play-off a play-out utkají s dalšími týmy ze sousední oblasti a soutěž tak nabírá na zajímavosti a dramatičnosti. Hrají proti sobě protivníci přibližně podobné herní úrovně. A i tady, v této fázi, nejsou náklady tak vysoké jako pří celostátním modelu.
4. Existuje stále více krajů, kde se vůbec neorganizuje nejvyšší dlouhodobá soutěž s návazností na účast v kvalifikaci o celostátní ligu. V roce 2017 se neorganizovala nejvyšší dlouhodobá soutěž v pěti krajích, což je více než třetina! Proto jsem, ve spolupráci s poradcem pro legislativu, navrhl změnu práva účasti v kvalifikaci o ligovou soutěž. Je totiž více než jasné, že násilím žádnou krajskou soutěž nikdo nezřídí. Pro kraje, kde historicky funguje soutěž dobře, se nic pro postup do kvalifikace nemění. Na druhou stranu tam, kde jsou pouze oblastní soutěže a ty krajské nejsou z různých důvodů ustanoveny, je nyní možné se účastnit kvalifikace i pro nejlepší družstvo z oblastních soutěží. Protože tu a tam se objeví v některé oblasti chuť porovnat se v lize s těmi nejlepšími, tak proč to těmto družstvům neumožnit. I ona jsou součástí rozsáhlé nohejbalové komunity!
Všechny uvedené důvody jsou již několik let diskutovány nejen v rámci VV, ale i na organizovaných ligových seminářích a na dalších významných nohejbalových úrovních. Bohužel předcházející zástupci STK se nikdy nepropracovali k předložení jakéhokoliv, byť hrubého návrhu změny soutěží. VV již několik let vyzývá na ligových seminářích, konferencích a valných hromadách k ustanovení ligové komise, která by připravovala podklady pro činnost řídícího orgánu (VV potažmo STK) a předcházela tak změnám v Soutěžním řádu a Rozpisu, jež mohou být pro některé kluby mnohdy překvapující či nevyhovující.
Pokusy na vytvoření takové komise tady již dvakrát proběhly. Poprvé z iniciativy oddílu TJ Spartak Čelákovice a podruhé z návrhu prezidenta oddílu SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary. Bohužel ani v jednom případě nebyly tyto snahy ostatními oddíly vyslyšeny a nakonec vyšuměly do ztracena.
Posléze i Komise tuzemského rozvoje ČNS dostala na ligovém semináři v lednu 2017 úkol připravit návrh na reorganizaci ligových soutěží pro širší diskuzi. I tento pokus předat tento “horký brambor“ komisi, která má rozvoj nohejbalu přímo ve svém názvu, ztroskotal. Není totiž možné považovat obsáhlý návrh této komise, který má určitě i zajímavá témata, za návrh reorganizace v pravém slova smyslu. Byl předložen v hodině dvanácté, což dokumentuje jeho zveřejnění až v týdnu konání svolaného ligového semináře. A navíc neobsahoval jednoduchou a srozumitelnou podobu ligových soutěží s ohledem na výše zmíněné čtyři důvody. Osobně jsem, jako prezident ČNS a současně i předseda STK, vyzýval v průběhu jara 2017 předsedu KTR, aby co nejdříve předložil návrh reorganizace k projednání na VV. Zmíněný pan předseda přes veškeré mé prosby tento návrh zaslal v první pracovní verzi až několik týdnů před seminářem! A protože bylo z tohoto návrhu patrné, že je velmi rozsáhlý a komplikovaný, rozhodl jsem se vytvořit vlastní návrh. Ten měl být co nejjednodušší, zahrnující všechny důvody, pro které bylo jeho vytvoření požadováno.
Pro úplnost je potřeba uvést, že existuje ještě jeden materiál obsahující návrh reorganizace soutěží. Je to materiál od pana Richarda Beneše ze Sokola I Prostějov. Ten je ovšem velmi obecný a nezahrnuje žádné konkrétní návrhy, které by řešily současný stav popsaný výše v bodech 1 až 4. Buď ponechává současný stav nebo nabízí celkově větší počet účastníků či více než 8 účastníků v jedné skupině. To není s ohledem na Termínový kalendář reálné plnohodnotně odehrát. Navíc byl dokument zaslán na mou adresu téměř deset dnů po konání zmíněného semináře, kde se problematika projednávala. Uvedený dokument jsem předložil na nejbližším jednání VV, který se jeho obsahem zaobíral. Celé znění dokumentu je možné si prohlédnout na stánkách ČNS zde – zápis z 11. Jednání VV, příloha R.Beneš.
O potřebě zabývat se současnou strukturou ligových soutěží se hovoří opravdu velmi dlouho. A pokud se včas neupraví soutěže současným potřebám a podmínkám, tak se budou problémy kupit. Pokud jsme si tohoto stavu vědomi, tak musíme především konat. Já nejsem příznivcem dlouhých diskuzí, které nemají jasná řešení, a už vůbec si nemyslím, že nějaká střednědobá či dlouhodobá koncepce někam náš sport výrazně posune. Nikdo z nás nejsme sportovní manažeři a profesionálové v pravém slova smyslu. Jsem zastáncem filozofie raději projekt rozjet i s drobnými nedostatky, které se za pochodu postupně odstraní. Je to lepší než zdlouhavě a stále dokola rozebírat komplexnost takového projektu s obavou, zda-li se opravdu myslelo na vše a na nic se nezapomnělo. Obecně v životě platí, že řeči nemají cenu, ale skutky a činy jsou pravou hodnotou, která přetrvává.
Osobně, nemám žádnou vazbu na jakýkoliv oddíl a posuzuji každou problematiku pohledem vnějším. Je pro mne zásadní i demokratický systém, který naše země přijala (i když ho spousta spoluobčanů chápe úplně jinak). A pokud někdo, kdo konat má, dlouhodobě nekoná, tak já – vámi zvolený výkonný zástupce, musím reagovat. Ze všech výše uvedených důvodů jsem proto předložil níže uvedený model s odpovídajícími argumenty, projednal jej na úrovni poradního orgánu (ligový seminář za účasti 25 družstev z 32 možných!) a nakonec za jeho souhlasu (14 bylo pro a pouze 5 z 25 bylo proti) navrhl VV ke schválení a zapracování do Rozpisu dlouhodobých soutěží 2018. Zajímavé je, že následně hlasovalo pro model extraliga 8 účastníků a 1. liga 4 skupiny po 6 účastnících celkem 21 z 25 účastníků a pouze jeden byl proti. Udělal jsem tedy pouze částečný ústupek – navrhoval jsem 1. ligu o třech skupinách po šesti, což reflektovalo na zmíněné neúčasti družstev v posledních letech. Snížil by se tak celkový počet družstev v ligových soutěžích o šest týmů. Účastníci semináře měli většinový názor uchovat prozatím současný počet 32 družstev. Po úvodním ročníku 2019 může průběh soutěže přinést zkušenost takovou, že pro další ročníky k redukci počtu účastníků již skutečně dojde.
Jediný hlasitý argument všech dosavadních odpůrců uvedeného modelu STK zní: degradace úrovně současné 1. ligy a také směřování k uzavření extraligy. Já jsem ale přesvědčen, že budeme postupně degradovat ligové soutěže, když budeme nadále otálet a opíjet se myšlenkou, že máme tři ligové úrovně… Na můj vkus trochu povrchní a krátkozraké.
Model ligových soutěží 2019 projednaný ligovými družstvy na semináři dne 2. prosince 2017:
Extraliga
Počet družstev: 8
Sezóna: duben – říjen
Model: základní část (14 kol) + nadstavba
Play-off: první dva do SF, další čtyři předkolo
Play-out: poslední dva na 2 vítězná utkání, poražený sestup, vítěz baráž se zástupcem 1. ligy nebo může být nahrazeno baráží pouze posledního z extraligy a prvního z 1. ligy.
1. liga
Čtyři územně rozdělené oblasti
Počet družstev v jedné oblasti: 6
Sezóna: duben – říjen
Model: základní část (10 kol) + nadstavba
Play-off: dvě semifinálové 6ti členné skupiny se započítanými výsledky ze základní části (vždy první tři ze dvou sousedních oblastí). Dvoukolově (6 kol) – vítězové obou semifinálových skupin se utkají na dvě vítězná utkání. Vítěz postupuje přímo, poražený postupuje do baráže s vítězem play-out extraligy. Nebo je možné určit pouze jedno barážové utkání mezi posledním z extraligy a vítězem finále 1. ligy.
Play-out: Družstva na 4.- 6.místě každé oblasti odehrají stejný systém semifinálových skupin jako je v play-off. Poslední dvě družstva každé semifinálové skupiny mají právo účasti v kvalifikaci o 1. ligu dalšího ročníku.
Krajské/oblastní soutěže
Počet družstev: dle platného SŘ minimálně 4 družstva ze dvou oddílů v každé skupině (doplnit, že se jedná o 2 + 2. Protože současné znění umožňuje 3 + 1)
Sezóna: duben – září
Model: základní část + nadstavba play-off (dle Rozpisu KNS)
a) krajská dlouhodobá soutěž, jejíž vítěz má právo účasti v kvalifikaci pro 1.ligu
b) okresní či jinak členěné regionální soutěže se závěrečnou fází (může být i turnajově) pro určení družstva s právem účasti v kvalifikaci pro 1.ligu v kraji, kde není nejvyšší soutěž organizována. Pokud není pouze jeden zájemce, ten pak získává právo automaticky.
Kvalifikace o 1.ligu
Počet družstev: 4 družstva z 1.ligy, plus další dle přihlášek z jednotlivých krajů.
Model: skupinový o 4 volná místa.
Autor je prezidentem ČNS a předsedou STK ČNS
