(Brno) Po kapitánu Brutovském plní na hřišti roli prvního důstojníka. Slovenský reprezentant LADISLAV STUPÁK je špičkovým univerzálem, který aspiruje na nejvyšší mety v každé disciplíně. Jenže je také považován za pěkného smolaře. Už dvakrát zazdil svojí šanci na mezinárodních šampionátech mezi singlisty a poslední dva šampionáty ani nedohrál kvůli zranění. V Brně si ale alespoň na bolístku nalepil zlatou náplast ve finálovém zápase dvojic, který směřoval k českému zlatu. Stupák ale zápas ještě otočil a pak už jen mohl po zranění přihlížet, zda jeho parťáci nabídnutou šanci využijí. K jeho radosti se tak stalo.
Ladislave, už druhý šampionát v řadě končíš v péči zdravotníků.
Když to ale skončí zlatou medailí, tak mi to zase tolik nevadí. Kdyby takto končil každý šampionát, nebudu se zlobit. Je to super pocit.
Že turnaj pro vás skončí ve dvojkách zlatem to ale dlouho nevypadalo. Měli jste už v jeho průběhu velké potíže třeba s Korejci.
Korejci šli hodně nahoru, co se týká výkonnosti. Potrápili nás, stejně jako Rumuni. Češi ale také měli problém s Rumuny. Francouzi hrají dobře, Švýcaři hrají dobře. Je to dobře pro celý nohejbal, že se to vyrovnává.
Ty sis letos při nominaci o zařazení do dvojek vyloženě řekl, nebo ti je trenér určil?
To bych si rád nechal pro sebe.
Když jsi sledoval neúspěšné vystoupení tvého reprezentačního kolegy Gabáka v singlu, nesvrběly tě nohy? Nebylo ti líto, že jsi tuto disciplínu letos neobsadil?
Samozřejmě mě to mrzí, že to takto dopadlo. Singly hraji rád.
Co tě mrzí – slovenský výsledek, nebo to, že jsi tuto disciplínu nehrál?
V první řadě Lukášův výsledek a ve druhé to, že jsem tam nebyl já. Ale klidně se to mohlo stát i mě. Též jsem byl dvakrát na šampionátu a dopadlo to stejně.
Váš semifinálový zápas dvojic s Rumunskem byl hodně zajímavý.
To byla třísetová bitva. Ale vítězná a to je důležité.
Ve finále experti odhadovali, že právě ty nebo spoluhráč Kilík selžete a díky tomu padne titul do českých rukou. První set to jen potvrzoval.
Pravda, hodně jsme se tam na hřišti točili a prohráli. Ale to jsme se jen potřebovali rozehrát. Byli jsme jak dieselový motor.
Co mě také zarazilo a nebylo to jen ve vašem zápase. Řada sestav se dvěma praváky nechávala slabšího smečaře na straně, kde musel při příjmu obíhat spoluhráče a tím se ještě jeho úloha ztížila. Proč tomu bylo u vás?
Určitě se Janu Brutovskému lépe nahrávalo.
Druhý set finále jste dlouho vedli, pak ale po českém střídání jste museli odvracet mečbol.
Češi hráli pod větším tlakem než my. První set nám nevyšel, druhý ano a ten třetí byl hop nebo trop.
Třetí set dramatický. Pro tebe ale brzy skončil. Co se ti vlastně přihodilo?
Střetli jsme se s Radkem Pelikánem na bloku. Přetlačil mě a povolil mi sval, ještě než jsem došlápl na zem. Doufám, že je to jen natažený sval, nic vážnějšího.
V tu dobu jsi hrál výborně. Neměl jsi po svém vynuceném odchodu ze hřiště obavy o další osud zápasu?
Obavy? Obavy jsou stále, je třeba se přes takové věci přenést. Je to jen sport. Ať vyhraje lepší či šťastnější.
Byl třetí set i o štěstí?
Měli jsme dva mečboly a nevyužili je. Potom se nám to podařilo. Většina našich zápasů s českými hráči jsou vyrovnané a rozhodují jedna dvě chyby.
Letos s vámi hrál v sestavě Ján Kilík, který loni v Humenném nebyl nominován.
Jano Kilík je super hráč. Hraje českou extraligu a hraje dobře. Potvrdil to i teď ve finále.
Českou extraligu hraješ tento rok i ty. Co ti ten rok v ní dal?
V české extralize je osm kvalitních mužstev. Je tak vyrovnaná, že vůbec nezáleží, zda hrajete s prvním nebo sedmým v tabulce. Určitě mi ten rok dal hodně.
Pokud by nejlepší dva týmy současné slovenské nejvyšší soutěže odešly hrát českou extraligu, kam by jsi je výkonnostně zařadil.
Nemyslím si, že by někoho porazily. Asi by skončily na posledních příčkách.
Přišel jsi do české extraligy hlavně jako elitní singlista. Suverénně jsi vyhrál mistrovství republiky, ale poté v lize už to tak slavné nebylo.
Docela jsem v singlu prohrál hodně zápasů. Je to strašně vyrovnané.
Do české extraligy přichází stále více slovenských hráčů. Je to trend, který bude pokračovat?
To si nemyslím.
