
Play-off (semifinále)
MNK SDS Exmost Modřice – SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary: 3:5 (stav série 0:1)
Mistr doma to měl dát, ale nedal. Varští do semifinále prošli až díky výhře ve třetím čtvrtfinálovém utkání a svým způsobem jejich rozehranost mohla být výhodou. Hosté ale po celou dobu byli rovnocenným protivníkem a udeřili v úplném závěru. Už první část duelu byla ve znamení vyrovnaných zápasů. V deblech Pelikán a Rosenberk přetlačili ve zkrácené sadě J. a M. Medkovi se střídajícím Hronem. Stejný průběh, jen opačný výsledek přinesl zápas zdravotně indisponovaného, ale hrajícího Kopa a Müllera proti Vankemu s Kokšteinem. Obě trojky byly zajímavé jen v jednom setu, druhý byl jednoznačný. Pospíšil, Rosenberk a Müller přehráli J. Medka, Dvořáka, Kokšteina a naskočivšího V. Kubína, poté Kop, Pelikán, Topinka a díky Kopově odstoupení nuceně alternující P. Gulda podlehli Vankemu, Hronovi a M. Medkovi. Bez tradiční opory Kopa musel do disciplíny jednotlivců naskočit sváteční singlista Müller, pro Hrona to nebyl vážný soupeř. Domácí tušili, že může být zle a Pospíšilova trojka si v souboji elitních formací s tou Vankeho poradila. 3:3 a vše bylo otevřené. Pelikánova trojková sestava vzdorovala J. Medkově jen první set a hosté tušili, že jsou výhře blízko. Domácí sice mohli řešit, koho postaví za Kopa do posledního deblu, jenže hosté jejich úvahy rozmetali už v první deblové odvetě. Na Pelikána s Rosenberkem si v koncovkách obou setů došlápli Vanke, Kokštein a střídající Dvořák.
PETR GULDA (Modřice, trenér): „Prohráli jsme po strašně dlouhé době a zrovna v takto důležitém utkání. Zranění Pavla Kopa se pro nás stalo velkou komplikací. Nedokázali jsme si poradit s elitní dvojkovou formací Karlovarských a to byl druhý faktor, který rozhodl celé utkání. Nesmíme věšet hlavy a ve Varech budeme bojovat o srovnání série.“
TOMÁŠ BÍBR (Karlovy Vary, vedoucí): „Pro nás v nevinném souboji na bloku utrpěl Pavel Kop zranění třísel a musel střídat za trenéra Guldu. Dá se říci, že se jednalo o zlomový okamžik utkání. Veledůležitý čtvrtý bod pro nás vyhrála Medkova trojice, kdy dokázala první set otočit a vyhrát následně již s rozdílem třídy i druhý set. Poslední dvojice nabídly excelentní představení z obou stran, pro nás vítězné.“

I tady bylo otázkou, zda bude výhodou dlouhé volno, nebo naopak rozehranost. Zpočátku to vypadalo na pohodovou jízdu Pražanů, kteří hostům dovolili uzmout set až po zisku sedmi svých v řadě. Jako první udeřili Kučera s J. Kalousem, kteří snadno vypášili Galuse a Stupáka. Naprosto shodně to předvedli i Mrákava s Pachmanem proti Brutovskému s Plachým. Ve trojkách O. Cibulka, J. Kalous a D. Putík skolili Belka, Plachého, Garguláka a alternujícího Galuse. Hosté sice v další trojici prostřednictvím Brotovského, Gebela, Vichtory a střídajícího Stupáka vzdorovali do posledního možného míče, ale domácí Kučera, Mrákava a Pachman byli šťastnějšími. 4:0, hotovo. Tedy téměř. Vzdor hostí odstartoval singlista Stupák, který s Mrákavou sehrál parádní souboj s nervydrásajícím vyvrcholením za devítek, pochopitelně třetího setu. To hosty rázem nakoplo a Brutovského trio si v odvetě podalo Cibulkovu formaci. Zahanbit se nedala ani Plachého trojka a ve zkráceném setu byla lepší Kučerovy trojice. Domácí pochopili, že se jim to nezdá a pro celkovou výhru budou muset ještě máknout. Kučera s J. Kalousem už žádnou vlažnost nepřipustili a ve dvou setech Brutovského s Plachým důrazem v koncovkách porazili.
VLADIMÍR SIMON (Čakovice, trenér): „Do utkání jsme vlítli jak uragán. Soustředěným výkonem a zodpovědnou hrou jsme se ujali vedení 4:0. Vsetínští se nevzdali a pokoušeli se utkání zdramatizovat, co se jim částečně povedlo a snížili na 4:3. V následujícím zápase dvojic Kalous s Kučerou nedali šanci Plachému s Brutovským a připsali konečný pátý bod.“
LUMÍR GEBEL (Vsetín, kapitán): „Do utkání jsme vstupovali s s mírným optimismem, protože jsme Čakovice v základní části porazili. Bohužel jsme prohráli obě úvodní dvojice, mladému čakovickému týmu narostla křídla a už bylo nesmírně těžké je zastavit. Povedlo se to až Stupákovi v singlu. Poté jsme vyhráli obě trojice, ale Čakovice mají velkou sílu ve hře dvojic a o tom se přesvědčili Brutovský s Plachým v poslední dvojici dne. V sobotu na svém domácím hřišti musíme předvést zlepšený výkon, jinak se nám rozplyne náš sen o finálové účasti.“

SKN Žatec – SK Šacung ČNES Benešov 1947: 3:5 (konečný stav série 0:2)
Série ukázala, že se potkaly celky, které trpí častou a hlavně početnou marodkou. Do odvetného utkání vstoupily znovu oba týmy s oslabením. Žatci absentoval Pecina a Dráždil, Šacungu Ungermann, Flaks a Kupský. Úvodní deblové zápasy dopadly dle předpokladu. Domácí bratři Vítové ve třetím setu zdolali Kadeřábka s Řehákem, vyrovnání přišlo s porážkou Zlatohlávka a Sýse od Doubravy a Kalase. Hosté poté udeřili ve trojkách. Brehm, O. Vít a Zlatohlávek na Doubravu, Stejskala a Knytla uhráli jen devět balonů, Sýs, P. Vít a Kovařík podlehli Kadeřábkovi s Kalasem a Řehákem v koncovkách. Snížení náskoku hostů přišlo po zcela jasné výhře O. Víta nad Stejskalem. V odvetách přišly třísetové vyrovnané souboje. Nejprve O. Vítova trojice dlouho Kalasovu trojku přehrávala, příchod střídajícího Makary ale obrátil koncovku ve prospěch hostí. Těm naopak nevyšel závěr druhé trojice, kde P. Vítovo trio uteklo Doubravově formaci ze čtyř mečbolů. Podobný průběh nabídl i souboj prvních dvojic, kde bratři Vítové nezúročili nabídku tří mečbolů a s Doubravou a Kalasem prohráli mač o všechno.
FRANTIŠEK KALAS (Šacung, kapitán): „Přes komplikace se zdravím několika hráčů se nám povedl vstup a ujali jsme se vedení 3:1, se kterým jsme před začátkem zápasu kalkulovali. Za stavu 4:2 jsme si ale zbytečně situaci zkomplikovali. Soupeř vycítil šanci a pral se o naději v následující dvojici, kde prakticky skoro celé dva první sety byl lepší než naše sestava. Naštěstí pro nás dvojice bratří Vítů nezvládla koncovku druhého setu a nechala nás utkání ve třetím setu ukončit ještě před poslední dvojicí. Jsme rádi, že jsme sérii ukončili již v Žatci. Nicméně utkání to byla těžká, celá série celkem vyrovnaná a asi rozhodla větší kvalita a hlavně vyrovnanost našeho kádru, kde jsme se mohli opřít hlavně o sestavy trojic.“






