
Nepřesný výkon rozhodčích, slovní provokace hráčů a vulgarity, opuštění hráčské lavičky, hulvátsví i neudržení nervů na uzdě, zakopávání míčů i karetní mariáš, toho všeho se návštěvníci utkání Čelákovice – Žatec z programu 4. kola nejvyšší mužské soutěže mohli nabažit dosyta. Ono se to ale dalo docela dobře předvídat. Zejména vztahy domácí modly Martina Spilky s některými žateckými hráči nejsou rozhodně idylické a mají za sebou docela slušnou minulost. Také v žatecké sestavě jsou hráči, kteří umí velmi zkušeně vyšponovat poklidnou atmosféru a když připočteme někdy neurvalé čelákovické publikum, dostaneme namíchán pěkně třaskavý koktejl. Nechtěným hrdinou tohoto představení se stal a bude prezentován právě MARTIN SPILKA, kterého čeká disciplinárka.
Ten až nečekaně s pokorou přistoupil ke svému prohřešku. „Faktem je, že rozhodčí nám nevím proč připískávali a hosté to nemohli unést. Tak začaly převládat emoce. Žatečtí hráči na mě měli neustále nějaké kecy, stále do mě vandrovali. Asi mě chtěli vyprovokovat. Nevydržel jsem to a kopl vzteky míč k jejich lavičce, jenže jsem trefil Jirku Kyliánka do hlavy, naštěstí to rozchodil. Rozhodčí mi hned ukázal červenou kartu. Oprávněně. Jenže pak třeba žatečtí hráči neseděli na lavičce, ale chodili mezi naše diváky a provokovali je během zápasu. Ti si to samozřejmě nenechali líbit. Možná, že Žatečtí to chtěli dohnat k inzultaci a kontumaci v jejich prospěch, nevím. K tomu ještě třeba Zaplatílek úmyslně rukou zasmečoval míč do Douckova rozkroku, nebo Dráždil dvakrát zakopnul míč skoro do Labe. Rozhodčím se nepodařilo utkání zklidnit, nezvládli to.“ Mladý tahoun středočeského celku to rozhodně nemá lehké a u hráčů soupeře i rozhodčích si už vybudoval pověst, která ho moc nepotěší. Nutno poznamenat, že téměř není utkání, kde by jí něčím nepřiživil. Simulování, nepřiznávání, ale i vzteklé odkopy či odhozy míče směrem k soupeři nebo rozhodčímu, to vše neguje jeho hráčský potenciál. Bude těžké se z této škatulky vymanit. Teď si minimálně jedno utkání bude moci o tom zapřemýšlet bez tíhy dresu.
Žádné servítky si nebral zhnusený kapitán žateckého celku KAREL JANČÍK. Také on se však dříve těšil pověsti provokatéra, který ale za mez pravidel nikdy nezajde. Kdo s čím zachází, tím také schází a zkušený matador to dobře z minulosti zná. Zkratová inzultace v podobě kopu do hlavy od jihlavského Beraczky mu jen tak z paměti nevymizí. Stejně tak však i právě čelákovické utkání. „Zlomovým momentem utkání bylo udělení červené karty Spilkovi, který vztekle nakopl míč k naší lavičce a přitom trefil do hlavy nic netušícího spoluhráče Kyliánka. Od té doby si domácí kapitán Doucek neustále stěžoval na výroky rozhodčích a mých spoluhráčů. To co předváděli domácí fanoušci, s tím jsem se ještě za svou třicetiletou kariéru v nohejbalu nesetkal. Neustálé slovní vulgární napadání mých spoluhráčů při každém dotyku s míčem, např. na reprezentanta Ondřeje Víta při dobrém zákroku křičeli, že mu venku po zápase uříznou hlavu. Od té doby již naši mladí hráči nehráli v pohodě. Vrcholem všeho bylo to, kdy po ukončení zápasu hráč Flekač vůči našemu trenérovi použil nemravná gesta. To co si dovolí mladí hráči vůči padesátiletému muži, je dle mého názoru nenormální chování.“

Na utkání rozhodně nebude v dobrém vzpomínat jeden z nejmladších ligových rozhodčích VOJTĚCH BARTOVSKÝ. Spolu se zkušenějším kolegou Cimickým během úvodních zápasů musel rozhodnout několik sporných míčů a nechtěně tak odšpuntoval příval emocí pořádně nabuzených soupeřů. „Všechno to začalo sporným míčem při vysokém servisu domácích. Začalo se to hádat ohledně dopadu míče. Já to viděl zcela jednoznačně, stál jsem u toho blízko. Nemám povinnost chodit ukazovat každý otisk míče. Pak tam byl ještě jeden podobný moment. Ve trojici pak Spilka obdržel červenou kartu. Nakopl míč směrem k lavičce hostů, ale tam v dráze míče stal zrovna Kyliánek a trefilo ho to zezadu do temene. Spadl na zem, pak vstal, rozhazoval rukama, protože nevěděl, co se stalo a kdo ho trefil. Nebylo to ale všechno, problémů bylo víc. Hostující Dráždil šel ze hřiště a šel mezi diváky. Vytvořil se tam hlouček, Dráždil se začal strkat s pořadatelem. Hned jsem ho šel vykázat do svého hráčského sektoru. Ještě se to pak opakovalo. Pak zase domácí kapitán Doucek řádil a neustále reklamoval chování hráčů hostí na lavičce. Ti totiž komentovali každý míč domácích a vykřikovali hlášky jako aut, dvoják a podobné. Zřejmě s úmyslem rozhodit soupeře. Ale dávali si pozor, aby nepadly žádné nadávky, respektive jsem žádnou nezaregistroval. Dlouho jsme váhali, zda je napomenout za nesportovní chování. Očekával jsem, že dobré známky po tak vypjatém průběhu nedostanu. Domácí mi dali dvojku, hosté trojku“ (nejhorší známka za výkon – pozn.red.).






