Queenstown v rytmu nohejbalu

(Queenstown, Nový Zéland) Na světě existují exotická místa, kde lze nalézt nohejbal. Je příjemné tato místa znát a vědět, že náš národní sport má mezinárodní přesah i do tak vzdálených končin. Jedním z českých nadšenců, kteří šíří nohejbalovou ideu v cizích krajích, je VÁCLAV NOVÁK, dlouhodobě působící v Austrálii a na Novém Zélandu.

„Opět se mi po dvou letech podařilo uspořádat na Novém Zélandu, v jeho nejzajímavější turistické oblasti ve městě Queenstown, turnaj v nohejbalu. Město Queenstown se považuje za hlavní město adrenalinových aktivit na světě. V loňském roce nám vůbec nepřálo počasí. Déšť nedovolil jiné místo setkání, než potkat se v zájmu zachování kontinuity ne na kurtu, ale v místním hostinci. Jelikož počet Čechů zde žijících se zvyšuje, logicky se zvýšil i počet týmů a to na pět. Pro některé z nás se stal vzhledem k našemu věku adrenalinovým sportem i nohejbal. Samozřejmě, že jsou mez námi i mladí. Ale sportování a radost z pohybu je vlastní nám všem. Pro řadu z nás je sport neoddělitelnou součásti života. Vždyť někteří z nás dosáhli v různých odvětvích řadu úspěchů. Máme mezi sebou mistra světa Jardu Krejčíka v závodě dračích lodí a současně mistra republiky v kanoistice z roku 1967, mistry světa v kolové skupiny C Vaška Sosnovce a mne (Vašek Novak), Vaška Smetáka – silničního cyklistu. Výkonnost družstev na turnaji byla poměrně vyrovnaná a jejich kvalita by odpovídala turnajům pořádaných v Čechách s účasti mimosoutěžních hráčů. Byť v některých týmech účinkovali hráči, kteří se v Česku prezentovali v mistrovských soutěžích, např. Radek Prudič z Pardubic nebo Petr Hechtberger z Prahy. Výsledky nejsou tak důležité, přesto pro úplnost – 1. Sydney I, 2. Sydney II, 3. Wanaka (Nový Zéland). Dokladem sportovního zaujetí zúčastněných je i to, že hráči z Wanaky hned po skončení turnaje se šli běháním připravovat na maratón, který se konal následující den. I nadále se budu snažit o to, aby se nohejbalový turnaj na Novém Zélandu nejen konal i v následujících letech, ale aby počet týmů neustále přibýval. Uvítal bych také, kdyby projevil zájem někdo z Česka. Protože jsem dříve působil jako cestovní průvodce, mohl bych připravit poznávací cestu po Nové Zélandu zpestřenou nohejbalem. Nezáleží na věku, pohlaví ani úrovni hry, hlavní je zúčastnit se, a jak říkáme my Australáci „mít dobrý čas“.