(Nymburk) Vítězem 23. ročníku Mistrovství ČR jednotlivců mužů se v Nymburce stala nová vsetínská akvizice, slovenský reprezentant Ladislav Stupák. Ve finále se vypořádal s čakovickým Mrákavou, bronz získal benešovský Kadeřábek.
Když v roce 2011 v rámci evropského pohárového klání (seriál Tipgames Czech Open) na turnaj jednotlivců do Nymburka dorazila trojice slovenských singlistů – Stupák, Ižol, M. Žigala, měli čeští hráči a trenéři o čem přemýšlet. Nejlepší z tuzemských singlistů, Hron, totiž skončil čtvrtý. Na stupně vítězů slovenští reprezentanti tehdy nikoho mezi sebe nepustili.
Přemýšlet musí čeští trenéři i po pěti letech. Na první letošní díl šampionátové trilogie do Nymburka kromě 29 tuzemských borců dorazili i tři singlisté se slovenským pasem a tato kombinace nevěstila nic pro české záměry dobrého. Neplatilo to však v případě čelákovického Kilíka. Slovenský legionář nenavázal na výborný výkon ze sobotního trojkového Austin Cupu a reparát po loňském brzkém vyřazení mu vůbec nevyšel. Navíc jej v prvním zápase základní skupiny fikaně nachytal na začátku třetího setu budějovický Žikeš, když se záměrně postavil na příjem prvního podání na opačnou stranu. Aby toho nebylo dost, stejného kousku na svůj úkor se dočkal Kilík i v dalším zápase. Výhra v posledním zápase už na postup nestačila. Nedařilo se ani vsetínskému Belkovi, skončil příčku od postupu. To Stupák byl jiná káva.
Už delší dobu zaznívá lítost, proč se nezaslouženě „těší“ nejmladší český šampionát tak bídné divácké přízni. Letos lze částečně chápat daň diskutabilně zvolenému termínu na velikonoční svátek. Ale i minulé podzimní ročníky nepřinesly rozdíl. Přitom jestliže nějaký šampionát vykazuje výkonnostní progres, je to bezesporu právě ten singlový. S výjimkou některých zápasů v základních skupinách nebyly k vidění špatné zápasy. Skutečně nezaslouženě tato (pro svou obtížnost mezinárodně nejvíce ceněná) disciplína musí své tuzemské vyvrcholení hrát v tak komorním prostředí, kde počet diváků snad ani nepřevýšil počet přítomných rozhodčích (celkem 10). Přitom k vidění bylo i to, co lze najít u dalších disciplín – souboje nad sítí, bloky, klepáky, hlavičky, zkrácené míče…
Dvaatřicet zájemců o stupně vítězů bylo hned po skončení základních skupin redukováno na polovinu. S vidinou medaile se musel z hlavních favoritů kromě Kilíka rozloučit i český reprezentant O. Vít, který ve skupině obsadil poslední příčku (porážka od Chalupy a těžká porážka od Vankeho). V osmifinále skončila cesta pro čakovického Z. Kalouse (přemožitel Kučera), žateckého P. Víta (Stupák), čelákovické Bareše (Kop) a Kolenského (Chalupa), modřické Hanuse (Kadeřábek) a Buriana (J. Kalous), vsetínského Plachého (Vedral) a Mikulu (Mrákava). Zejména Kop a J. Kalous se moc se soupeři nemazlili a povolili jim zisk pouhých pěti, resp. šesti balonů. Tři ze čtyř čtvrtfinále došla do zkráceného setu. V souboji úřadujících mistrů svých zemí proti čakovickému Kučerovi uspěl otočeným průběhem Stupák. Podobný průběh měl souboj českobudějovického Chalupy s benešovským Kadeřábkem. Modřický Kop první set nad čakovickým J. Kalousem vyhrál, ale postup jistil až třetí set. Snadnou výhru čakovického Mrákavy nad českobrodským Vedralem přineslo až čtvrté čtvrtfinále.
V prvním semifinále Stupák zvyšoval tlak a Kadeřábek i přes snahu odcházel s porážkou. Duel těžkých vah mezi Kopem a Mrákavou zvládl v prvním setu o kuličku pražský hráč, druhý set už modřický obr odevzdal. V bronzovém zápase už byla na Kopovi znát únava a Kadeřábek toho dokázal využít.
„Měl jsem dnes štěstí na los a potom i chvílemi ve hře. Základní skupina byla z mého pohledu hladká, až na zápas se Smolou, kde to bylo o balon. S Hanusem jsem otočil téměř prohraný první set a štěstí se znovu přiklonilo na mou stranu. Ve čtvrtfinále s Honzou Chalupou se potkáváme dost často. Hrál nepříjemně, chodilo mu to hezky, ale udržel jsem se a nakonec on asi znervózněl. V semifinále se Stupákem jsem se oba sety držel do šestek, chvíli i vedl. Pak jsem ale přišel s chybami a to Stupák neodpouští. V zápase o třetí místo měl Pavel Kop menší čas na regeneraci, než já a jeho styl je přece jen dost náročný. Je to moje první singlová medaile a doufám, že ještě nějaká bude,“ popsal průběh bronzového souboje singlista Šacungu VÁCLAV KADEŘÁBEK.
Finále přineslo zajímavý souboj, kde Mrákavova razance byla konfrontována se Stupákovou trpělivostí. Ve dlouhých výměnách a rozmanitosti je prostě doména slovenských hráčů a vsetínský borec to znovu prokázal. Po pěti letech se tak znovu v Nymburce mohl postavit na zlatý stupínek.
„Na to, že mám střevní virózu a teplotu, to není tak špatné. Kromě jednoho soustředění jsem moc singla nehrál, protože možnosti haly jsou omezené. Nejel jsem ani do Vsetína. Ve skupině jsem se jen trápil s Hanusem, jinak to bylo v pohodě. Ve osmifinále s Mikulou byl vyrovnaný jen první set. Čtvrtfinále na mě čekal můj neoblíbený soupeř Vedral, proti němu se mi hraje špatně. Rozhodlo to, že Marek vedl 5:2, já se dotáhl a v klidu vyhrál. V prvním setu semifinále s Kopem jsem na konci prvního setu přišel o svůj náskok, ale se štěstím jsem vyhrál. Ve druhém setu se mi povedlo několik šťastných míčů a pro Pavla to asi bylo dost frustrující. Ale i takové míče k nohejbalu patří. Ve finále bylo znát, že Stupák má hodně nakopáno. Jeho hra má stabilní mezihru a výborně zpracovává jakýkoli servis. V prvním setu jsem se do 7:7 držel, pak ale přišly dvě mé chyby. Druhý set jsem musel riskovat, nedařilo se a Laco už to měl pevně v rukou. Vyhrál turnaj zaslouženě, neměl žádné větší výkyvy,“ pochválil svého finálového soka čakovický JAKUB MRÁKAVA.
„Je to moc příjemný pocit. Bylo to náročné, celý den putovat z jedné do druhé haly. Dařilo se mi, v základní skupině jsem všechno vyhrál dva nula. Porazil jsem takto i Jirku Kalouse. Ve čtvrtfinále jsem měl s Kučerou namále, ve třetím setu jsem asi měl více štěstí. Semifinále, tam jsem měl více sil. Alespoň tak mi to přišlo. Finále, to bylo pro mě nečekané, že to půjde tak rychle. Kuba Mrákava dělal chyby, podařilo se mi utrhnout a je vždy snažší vést o dva tři body, než se dotahovat. Vyšlo to,“ mohl se LADISLAV STUPÁK radovat z premiérového českého titulu. Může si tak trochu připadat jako boxerský šampión, protože je zároveň úřadujícím šampiónem této disciplíny i na Slovensku.
Ač na začátku šampionátu bylo k vidění hodně velmi kvalitních výkonů v podání mladších, fyzicky disponovaných hráčů, stejně jako v drtivé většině předchozích let závěrečná kola vyřazovací části byla v obsazení protřelých mazáků. Své mohl letos udělat i diskutabilní termín. Jak viděl odpovědi na tuto problematiku jeden z mála přitomných expertů, VÍT KOPECKÝ? „Nohejbalový termínový kalendář je nabitý a není moc termínů. To je jasné. Teď v sobotu se hrál turnaj ve Vsetíně a trval dlouho. Je zřejmé, že někteří hráči, kteří absolvovali vsetínský i nymburský turnaj, byli unavení. Na některých hráčích se to stoprocentně projevilo. Co se týká otázky mladí versus zkušení, špička singlu je tak vyrovnaná, že může vyhrát i někdo, od koho se to tolik nečeká. Z mladších hráčů to byla třeba loňská výjímka Kučera. Singl je ale nejvíce ze všech nohejbalových disciplín o zkušenosti. Sedm zápasů za den je dost, ale hráči jsou dneska tak připraveni, že to fyzicky zvládnou. I správné rozložení sil je o těch zkušenostech.“
Konečné pořadí turnaje:
1. NK Climax Vsetín A (Stupák)
2. TJ Avia Čakovice B (Mrákava)
3. SK Šacung ČNES Benešov 1947 A (Kadeřábek)
4. MNK SDS Exmost Modřice A (Kop)
Fotogalerie:
{gallery}domaci_souteze2016/galerie_mcr1m{/gallery}
