
Pavle, po roční pauze sedíš na trůnu, určeném nejlepšímu nohejbalistovi ročníku. Jaký je to pocit a dá se srovnat s tím minulým?
Když mám tu čest srovnávat jednotlivé ročníky, kdy jsem anketu vyhrál, tak upřímně musím říct, že rok 2014 byl pro mne významnějším. Jsem moc rád, že hlavně po zranění, které se mi přihodilo v loňském finále, jsem se dostal do formy, ve které jsem mohl být jak pro modřický tým, tak i pro reprezentaci užitečný.
Letos to ovšem bylo, řečeno sportovní terminologií, vítězství doslova vydřené. Ještě nikdy nebyl bodový rozdíl mezi první anketní čtveřicí tak malý. Co myslíš, že nejvíce hrálo ve tvůj prospěch, oproti tvým konkurentům?
Letos když se podívám na výsledky, tak opravdu to bylo doslova o prsa korejské ženy. Čím to mohlo být? Zřejmě jsem dostal o jeden hlas více než kluci.
Jsou hráči, kteří z různých důvodů výsledky, nebo i samotnou podstatu ankety zlehčují. Jak se stavíš k anktetě ty?
Já jsem si této ankety vždycky vážil již v juniorských letech. I když někdo tuto anketu zlehčuje, tak já si doma plaketu pro vítěze rád vystavím a mám je všechny vedle sebe.
Vládci mívají obvykle různé vrtochy. Cítíš i ty, že se nyní tvá pozice posunula výše a že si můžeš klást různé podmínky a nároky?
Takový nejsem, já se dokonce snažím i poslouchat našeho trenéra Petra Guldu. Ten mi vždycky řekne co mám hrát a dělat a poslouchám ho.

Slovák Martin Perun byl extremně vynikající hráč. Kdyby ho nahradil nějaký náš nahravač či polař, tak by anketu určitě vyhrál i v ČR. Ačkoliv já si nahravačů velmi vážím, protože nebýt jich, tak anketu asi nikdy nevyhraji.
Když pohlédneš na pomyslných anketních stupních vítězů na dva své reprezentační parťáky, Jakuba Mrákavu a Ondřeje Víta, čeho si nich nejvíce vážíš a naopak je něco, co ti u nich nesedí?
Když se na ty dva kluky podívám, tak mi na nich vážně nic nechybí. Jsou to z nohejbalu moji nejlepší kamarádi. S Jakubem trávím i spoustu volného času, což se úplně nelíbí moji manželce. Ondra bydlí přes 200 km od nás, ale i tak plánujeme společné dovolené i Silvestra.
Česká reprezentace i díky tvé zásluze letos vyprovodila soupeře na světovém šampionátu družstev. Očekával jsi takovou vaší dominanci?
Očekával jsem, že i díky absenci bratrů Perunů šampionát vyhrajeme. Ale čekal jsem, že to možná bude trochu složitější. I když na druhou stranu musím říct, že jsme všichni podali zodpovědný výkon a po zásluze jsme zvítězili.
Neobáváš se toho, že díky převaze českého týmu poklesne kredit mezinárodních akcí, který už tak díky rozdělení na dvě mezinárodní federace se svými vrcholnými soutěžemi doznal určitého poklesu?
Toto je velmi složitá otázka. Samozřejmě se mi hraje líp, když je plná hala a lidi mají čemu fandit. Bohužel já s tím opravdu asi nic neudělám.
Jak vůbec odhaduješ další vývoj mezinárodního hnutí? A máš nějaké své představy, kam by se vývoj mohl ubírat?
Nad tím jsem nijak více nepřemýšlel.
V české reprezentaci došlo ke změně na postu trenéra. Je pro tebe výhodou, že tě vede oddílový trenér? Jak se vůbec díváš na jeho možný střet oddílových a reprezentačních zájmů?
Určitě je výhodou, že Petr je reprezentační trenér. Samozřejmě to nemyslím proto, že by nás prosazoval více než ostatní. Ale protože nás má neustále na očích a v Modřicích můžeme často využít hru na jeden dopad a má to i parádní úroveň. Dle mého názoru je Petr nejlepším a zároveň velmi pečlivým trenérem, který bude mít velké úspěchy do doby, než on sám odejde.
Jaký máš názor na změny pravidel hry? Jsi zastáncem spíše inovačního proudu, nebo toho konzervativnějšího?
Pokud máte na mysli otázku jednodopadových pravidel, tak já se k nim přikláním. Baví mě to, je to rychlejší pojetí hry. Zároveň chápu diváky, že to pro ně není moc atraktivní. Jaká budou pravidla, tak podle nich se budu řídit.

Přisuzuji to nejspíš tomu, že mám třeba trochu jiný styl hry než ostatní. Mám dobrý servis, halfvolej a hraju ofenzivní hru.
Hráč tvého formátu asi netrpí nouzí nabídek od různých klubů. Máš už představu, kde v roce 2015 budeš působit?
Letos jsem dostal opravdu hodně nabídek, některé byly i hodně zajímavé. Ale rozhodl jsem se poslední sezonu strávit v Modřicích a pokusit vyhrát s nimi poslední titul.
V kariéře jsi dosáhl mnoha úspěchů. Které ti dosud v elitní mužské kategorii zůstávají nedosažené?
Již dlouho se snažím uspět na mistrovství republiky dvojic. Doufám, že příští rok se mi to konečně s Martinem Müllerem povede. Na reprezentačních akcích mi toho chybí dost, pokud bych dostal důvěru od trenéra, tak bych chtěl vyhrát šampionát trojic a dvojic.
Rodina je základ státu a také dost ovlivňuje náladu a možnosti hráče nohejbalu. Bezstarostný život svobodného kluka se po čase promění ve starosti živitele rodiny. Jak se to v tomto ohledu změnilo u tebe?
U mě se zatím nic nezměnilo. Ale kdyby se něco změnilo, tak určitě zavolám.
Vládce ročníku vždy dává k dobru své poselství do ročníku následujícího. Jaké je tedy poselství Pavla Kopa na soutěžní ročník 2015?
Přeji všem hráčům co nejméně zranění a šťastný vstup do nového roku.




