(Kaliště – Lensedly) Důvod radosti navíc měla vítězná sestava Vanke, Pelikán, O. Vít 53. ročníku mezinárodního turnaje Šacung Cup, který se konal na posázavské osadě Šacung u Lensedel. Vanke s Vítem se konečně dočkali premiérového triumfu v pověstné kleci, to Pelikán ke čtyřem dosavadním přidal rekordní (mezi aktivními hráči) pátý.
Za nohejbalu příznivému počasí rozehrálo své boje na starém osadním areálu v Kališti – Lensedlech již po třiapadesáté celkem 14 trojic, vesměs extraligových. K favoritům patřily zejména domácí Doubravova a modřická Kopova sestava, které posledních pět ročníků na vítězný stupínek nikoho jiného nepustily. Jenže tentokráte se smáli jiní. Nevedlo se domácím sestavám, Makarovo béčko (s Flaksem a Štěpařem) skončilo poslední ve skupině, stejně tak Kadeřábkovo céčko (s Kalasem a Šoupalem), to ale díky pouze tříčlenné skupině postoupilo do osmifinále. Podobně se vedlo i druhým sestavám Českých Budějovic (Matějka, Šafránek, Kandra) a Karlových Varů (bratři Medkové, Krátký) i na divokou kartu startující sestavě matadorů Žlutých lázní (Rezek, Zajíc, Voldřich).
Osmifinále svedlo dohromady sestavy z druhých a třetích míst různých skupin. Tady svou pouť turnajem ukončily trojice Českých Budějovic „B“, Karlových Varů „B“, Šacungu „C“ a překvapivě po třísetové porážce od překvapení dne, druhé sestavy Čelákovic i Modřice „A“ (Pospíšil, Resenberk, Topinka). Ve čtvrtfinále se loučila i obhajující domácí sestava (Doubrava, Holub, Stejskal), která padla posledním možným míčem třetího setu s první čelákovickou trojicí. Českobudějovické áčko si podalo Košice (Brutovský, Belko, Siladi), druhá čelákovická sestava po áčku zdolala ve třetím setu i druhého zástupce z Modřic a Český Brod (Ešner, Mareček, Frank) po boji, ve kterém se pochroumal Vanke, padl s pozdějším vítězem celého turnaje.
Dvojnásobné zastoupení Čelákovic v semifinále ale radost z postupu do finále nepřineslo. Proti byly sestavy Českých Budějovic „A“ (zdolala Čelákovice „B“) a složená karlovarsko-modřicko-žatecká sestava Karlových Varů „A“ (zdolala čelákovické áčko). Na Středočechy tak zbyl pouze souboj o bronz a v něm se i přes znalost soupeřů přeci jen prosadila větší zkušenost Spilky a spol.
„Chtěli jsme se poprat o medaile a to se nám podařilo. Přesto teď úplně spokojený nejsem, do finále chybělo málo. V lize se naší trojice vedlo dobře, proto bylo na čem stavět. Klíčový byl zvládnutý zápas se Šacungem ve čtvrtfinále, kde to bylo o balon. Pak už nebylo co ztratit. V semifinále proti Karlovým Varům si myslím, že jsme byli lepší, ale tentokrát už štěstíčko nestálo na naší straně a o balon jsme tentokrát prohráli my. Zřejmě rozhodly naše individuální chyby, udělali jsme zbytečně několik chyb hlavně v mezihře. Poslední balon byl smolný, za stavu 9:9 MartinSpilka zkrátil, ale šlo to jen do pásky. Zápas o třetí místo byl klasickým zápasem dvou sestav, které se dobře znají. Tady rozhodla naše vyšší herní kvalita, daná letošní sehraností. Kluci ale hráli dobře, jak Lukáš Souček, tak hlavně Míša Kolenský,“ ocenil soupeře direktoriátem oceněný nejlepší nahrávač turnaje MICHAL BAREŠ.
Ve finále se zraněním limitovaný Vanke na karlovarské straně stáhl z bloku a alternující Pelikán na tomto postu několikrát pošramotil sebevědomí do té doby výbornému českobudějovickému smečaři Chalupovi. Díky tomu byl první set v režii Karlových Varů a jejich pohoda se přenesla i do druhého setu. Na jeho konci disponovali Varští dvojicí mečbolů a byť soupeř první odvrátilo, druhý už Vanke proměnil.
„Když už to bylo tak blízko, tak kdo by nechtěl vyhrát. Ale jsem i se stříbrem hodně spokojený. Ve skupině nám to šlo dobře, stejně tak i v dalších kolech. Honza Chalupa hrál užasně a prosazoval se. Ve finále nejdříve přišlo nejprve zklamání. Hned ze začátku nám to hodně uteklo. Nebylo to ani nějakým uspojením, že jsme ve finále, prostě občas je to kulaté. Ve druhém setu už jsme hru srovnali, ale chyběly tam taktické věci. Za devítek jsme vybrali míč v poli, bohužel jsem zkazil nahrávku z voleje. Jsem tady na turnaji podruhé a hned stříbro, nestěžuji si,“ řekla defenzivní opora jihočeské trojice, PAVEL RYNEŠ.
Druhý mezinárodní turnaj během dvou týdnů dokázal vyhrát JAN VANKE. „Možná jsme patřili mezi favority, ale netlačili jsme na pilu. Přijeli jsme si hlavně dobře zahrát a mít z toho dobrý pocit. Naše cesta do finále byla poměrně úskalná, protože jsme měli už poměrně silnou skupinu. Přesto jsme jí díky lepšímu skóre vyhráli a z prvního místa šli rovnou do čtvrtfinále. Velkým překvapením pro mě byla hra obou sestav Čelákovic, kterým se dařilo a vyřadily obě modřické trojice a obhajující domácí trojici. Tím nám odklidili z cesty některé favorizované sestavy. Těžké, zejména pro mě, bylo čtvrtfinále. První set jsme museli otáčet a navíc jsem se na bloku v souboji s Davidem Ešnerem nekontrolovaně zadrhl o jeho nohu a zřejmě si natáhl přitahovač. Bolelo mě to stále víc s každým zápasem. Na část hry tak na blok musel Radek Pelikán. Bojovné bylo i semifinále se Spilkovou sestavou, kde to bylo těsné. Finále rozhodl Radek blokem, podařilo se mu několikrát Chalupu, který do té doby hrál fantastické údery, zablokovat. Asi mu tím narušil sebevědomí, to nám se dařilo své útoky proměňovat. Tím jsme na ně vyvíjeli velký tlak a oni znervózněli. Proto první set bylo snadný. Ve druhém to bylo vyrovnané, ale my tahali za delší konec a byli o míč dva nahoře. Za stavu 9:8 sice Chalupa zablokoval můj útok, ale věděl jsem, že jeden ze dvou mečbolů proměním. Jsem moc rád, že po bronzech a stříbrech se mi konečně tento turnaj s velkou tradicí podařilo vyhrát. Možná to bylo tím, že jsem Pavlu Kopovi ze sestavy odloudil Radka, který tento turnaj má zmáknutý,“ komentoval vše podstatné blokař a smečař vítězné formace.
Konečné pořadí turnaje:
1. SK Liapor Witte Karlovy Vary „A“ (Vanke, Pelikán, O. Vít)
2. TJ PP Dynamo České Budějovice „A“ (Chalupa, Ryneš, Fík)
3. TJ Spartak Pokerman.cz Čelákovice „A“ (Spilka, Vedral, Bareš)
4. TJ Spartak Pokerman.cz Čelákovice „B“ (Souček, Kolenský, Šafr, Doucek)
All Stars Team: Chalupa, Pelikán, Bareš.
Fotogalerie:
{gallery}regiony/2014/galerie_sacungcup2014{/gallery}
