(Ivančice) Zajímavé sestavy, zajímavé výsledky nabídl 42. ročník turnajového klání na osadě Stříbský mlýn. Jestliže se loni nevyskytovalo, z důvodů zranění, ve startovním poli jméno Gulda, letos si otec Petr a syn Tomáš svou absenci vynahradili a to v prvním případě hned vítězstvím, které bylo, v tak nabitém startovním poli, poměrně překvapivé. Vždyť na soupiskách zářily takové individuality, jako Pelikán, Pospíšil nebo Rosenberk.
Pouze dvakrát, v čtyřiatřicetileté historii turnaje, se pro nepřízeň počasí nehrálo. Letošní turnaj, hraný jako 25. ročník Memoriálu Standy Štěpánka, nebyl, co do přízně meteorologů, výjimkou. Přestože den před tím skropila brněnský region průtrž mračen, ráno přivítalo účastníky a fanoušky vysmáté sluníčko. „Samozřejmě obavy jsou při takovém počasí vždycky. Ale sledoval jsem bedlivě předpověď počasí na sobotu a ta byla příznivá. Naštěstí to vyšlo perfektně,“ liboval si jeden z organizátorů ale i hráč PETR GULDA. Myslím si, že se nám celý turnaj opět povedl. Čekal jsem možná o nějaký ten tým navíc, ale i 18 mužstev je dobrý počet. Byl jsem rád, že přijali pozvání takoví lidé jako Kamil Kleník a Ríša Makara. Myslím, že všechny celý turnaj pobavil jak herně, tak i společensky. Když člověk vidí, že jsou účastníci a hosté spokojeni, zapomene na to, kolik je to starostí takovou akci připravit. Velké poděkování zaslouží i ostatní organizátoři tohoto turnaje, bez nichž by to nešlo. V neposlední řadě taktéž naše drahé polovičky, které se starají tradičně o občerstvení.
Kdo přijel už v pátek, měl za sebou tedy první zkoušku odvahy a považoval si v sobotu každičkou minutu spánku. Naopak, někteří účastníci přijeli, díky objížďce na příjezdové komunikaci, později. Jenže STK turnaje rozhodla tentokrát v jejich prospěch a tak mohl i jediný zahraniční účastník Richard Makara nastoupit a doplnit své dva spoluhráče. A nebyli to ledajací spoluhráči. Role nahrávače se zhostila hráčka Útěchova Eva Víšková a na bloku tvrdil muziku prezident Českého nohejbalového svazu Kamil Kleník. Tím vlastně tato trojice překročila všechny možné kvóty Evropské unie. Základním pravidlem turnaje byla účast maximálně jednoho ligového hráče ve trojici, kterého mohli doplnit buď hráči neregistrovaní, nebo nad 40 let.
Osmnáct zúčastněných tříčlenných družstev bylo rozlosováno do čtyř skupin po čtyřech a pěti účastnících. Do play off postupovali první čtyři, takže pravděpodobnost vypadnutí byla pro favorizované sestavy velmi malá. Dál tedy pokračovalo šestnáct nejlepších a už v tomto osmifinále docházelo k překvapivým výsledkům. Postupně se s turnajem loučily nejprve trojice bez ligového tahouna, ovšem s výjimkou příjemného překvapení turnaje trojice ze Smrčku, kterou z postu nahrávače dirigoval Mirek Bednář a Řízků z Velkých Pavlovic. Zato zde vypadli, mimo jiné, loňští finalisté Topinka s Maloněm a Jenešem, které vyřadili bratři Ilášové s Jaškem, Rosenberkova sestava s Chrisulou Arcanidu a Pavlem Hrozínkem a Maranta s Pavlem Štěpánkem. Také bratři Neumannové s Tomem Guldou museli kapitulovat v nelítostném KO. Ve čtvrtfinále již došlo na lámání chleba a narážela zde kosa na kámen. Nestíhala Pelikánova sestava s Rožkem a Jahodou, Trojice Smrčku a také Krejskova s Radkem Nyklem a Laťákem. Rovněž Ilášové už na rostoucí konkurenci nestačili.
O pomyslné medaile si to v semifinále na centrkurtu rozdali Indiáni, neboli Krátký, Gloser a Horváth a Sto padesát na krku, tedy Pospíšil, Crhák a Bodó. Finále v tomto nelítostném boji nakonec ve třech setech vybojovala Pospíšilova trojka, když na blok a útok modřického kanonýra nestačila ani nebezpečná a jedovatá levačka Martina Krátkého. V druhém semifinále kladli nečekaný odpor neregistrovaní Řízci. Kadlec, Zechmeister a Lichovník podlehli Nechtěnému double, tedy trojici kterou tvořili Petr Gulda, Petr Bubniak a redaktor české televize Petr Kubásek, až po velmi tuhém boji. Pravdou ovšem je, že smečař a blokař Řízků kdysi začínal v Modřicích a nutno říct že skvěle nahradil dlouholetého bombarďáka Hicla, hrajícího v Holubicích. O třetí místo se nakonec Indiáni prosadili a pomyslný bronz se může rok vyhřívat v jejich „týpí“ na Vysočině.
Finále bylo opravdovým vyvrcholením celého turnaje. První set získali pro sebe Sto padesát na krku nejtěsnějším možným poměrem a zdálo se, že Pospíšilovy klepáky nebude, stejně jako loni, nikdo úspěšně chytat. Jenže Gulda s Bubniakem potvrdili, že nejen výborná hra ale i nohejbalové myšlení může za jejich tak úspěšnou kariéru. Zkrátili svou obranu a chytali modřického bombarďáka „halfvolejem“. Když k tomu přidali i skvělý blok Kubáska a dobrý odhad soupeřových zkrácených míčů, stal se druhý set jejich kořistí a na přání nadšených diváků se hrál ten třetí, rozhodující, od stavu 0:0. Bod následoval za bodem a vyrovnaný průběh dospěl do dramatické koncovky, ve které „úřadovala“ hlavně Bubniakova chytrost. „Charakterizoval bych své spoluhráče z vítězného týmu jako obrovské bojovníky. O Petrovi Bubniakovi to ví každý, že se dokáže neuvěřitelně vyhecovat a svou vítěznou povahou doslova zbláznit své spoluhráče. Peťa Kubásek se všemožně snažil, aby nám co nejvíc k vítězství dopomohl. Musím svým dvěma spoluhráčům poděkovat za krásný zážitek a vítěznou cestu turnajem,“ hodnotil, už s nadhledem, trenér reprezentace a extraligových Modřic. Po následném vyhlášení prvních tří družstev a individuálním ocenění celebrit se účastníci rozešli k centru dění, tedy stánku s občerstvením a kytarami, aby náležitě zakončili tento osadní turnaj, kde jako každý rok, není poražených a nebo, v lepším případě, prohrají všichni společně!
Celou atmosféru shrnul nejvyšší nohejbalový šéf KAMIL KLENÍK: „Zcela otevřeně přiznávám, že mé zkušenosti z turnajů na „Moravském poli“ jsou jen ty nejlepší. Skřípák mé dojmy ještě pozvedl, protože předváděná hra všech trojic byla na velmi slušné úrovni a hlavně byla znatelná obrovská bojovnost všech hráčů a hráček. Ruku v ruce s bojovností byl vidět vzájemný respekt hráčů k sobě navzájem a chování fair play bylo výrazným rysem všech. K mému štěstí jsem poslechl Petra Guldu a přijel na Stříbský mlýn už v pátek večer a mohl tak vychutnat jak přípravnou fázi turnaje, tak i pak tu sobotní oslavnou. Všichni byli skvělí i během celého večera a malinko se mi zdálo, že „moji Moravané mi začínají rozumět“. A za to jim chci moc poděkovat. Příští rok bych se velmi rád s těmito skvělými lidmi opět na Skřípáku setkal.
Konečné pořadí turnaje:
1. Nechtěný double – Petr Bubniak, Petr Gulda, Petr Kubásek
2. Sto padesát na krku – Jakub Pospíšil, Milan Bodó, Milan Crhák
3. Indiáni – Martin Krátký, Miroslav Gloser, Dušan Horváth
4. Řízci – Michal Kadlec, Libor Zechmeister, Petr Lichovník
