(Přerov) První velkou mezinárodní mužskou akcí roku bývá poslední roky přerovský turnaj s názvem Honemsem. Trojkového klání, osmého ročníku turnaje (a šestého ročníku vzpomínky na významného přerovského činovníka Pavla Holíka), se zúčastnilo celkem 21 sestav. Jen jedna z nich ale dokázala proklouznout turnajem jako nůž máslem. Byla to ta vsetínská. Brutovský, Patrik Perun, Gebel a Gargulák, to jsou jména hráčů vítězné formace.
Deset účastníků neslo punc české extraligy (Modřice A a B, Šacung, Karlovy Vary A a B, Čelákovice, Vsetín A a B, Čakovice A a B), nižší tuzemské soutěže reprezentovalo šest sestav (Přerov A a B a C, Prostějov, Orlová, Tábor), ze Slovenska pak dorazilo celkem pět trojic (DPMK Košice, KAC Košice, Hlohovec, Revúca, Trnava). Ne všechny sestavy byly ryze klubové, některé byly složeny z hráčů různých klubů. V základních skupinách se občas nějaké to překvapení zrodilo, zvláště, když se hrálo na dva sety. Určitě se moc třeba nečekalo, že Čelákovice (Spilka, Kilík, Frank) remizují s Trnavou (Hanzlík, Buchel, Inka, Kaluha), Šacung (Makara, Kalas, Pachman) s Táborem (Rožek, Voldřich, Červinka), Čakovice A s Orlovou (Šlézar, Mikula, Buchta) a Hlohovec (D. Ifka, Rácik, Tomek) prohraje s Prostějovem (Valenta, Klaudy, Drobil, Husařík). Na vítěze skupin čekal příjemný osmifinálový odpočinek, to se ale netýkalo druhých a třetích sestav dle pořadí základních skupin. Ty si musely cestu mezi osmičku vybojovat. Podařilo se to Čelákovicím, Šacungu, Čakovicím A a k radosti diváků i domácí formaci (Doubrava, O. a T.Miklíkové).
Čtvrtfinále už otestovalo vítěze skupin. Ale jeden z nich v této klíčové části turnaje zaváhal. Byla to první karlovarská sestava s Vankem, M.Medkem a Kokšteinem, která padla s áčkem Čakovic. Zbylá tři čtvrtfinále vyslala do bojů o medaile vítěze skupin, tj. Vsetín A a obě trojky z Modřic. Semifinále nabídla dva podobné a k potěše publika i vyrovnané mače. Vsetín A si s Čakovicemi A poradil v závěru setů, modřické derby rozhodoval zkrácený set, ve kterém se utrhlo béčko a šlo do finále. Souboj poražených semifinalistů leckdy nabízí nudnou podívanou. Modřické kombinované áčko sice vypadalo po semifinále zasmušile, ale nakonec přece jen k bronzu došlo. „Jeli jsme sem potřetí ve stejné sestavě. Třetí místo neberu jako úspěch, chtěli jsme víc. Měli jsme poměrně snadnou skupinu, třeba za Košice nastoupili dorostenci. Šli jsme do play-off z prvního místa a ve čtvrtfinále poměrně hladce vyřadili Čelákovice. Derby v semifinále jsme nezačali dobře, ale v prvním setu jsme ještě tříbodový náskok soupeře dokázali otočit. Ve druhém jsme byli pořád dole. V rozhodujícím setu přišly naše chyby, špatně jsme si připravovali útok a soupeř z toho těžil. V zápase o bronz jsme moc náladu neměli. Pavel působil dost unaveně, ale přesto jsme to vůlí zlomili. Jinak turnaj byl dobře připraven, ale účast mi celkově přišla slabší předchozích let,“ okomentoval akci žatecký nahrávač v modřických barvách ONDŘEJ VÍT.
A vsetínsko – modřické finále, to byl hukot. Východomoravská jízda svého zemského soka vůbec nešetřila a v polovině každého setu bylo o osudu prakticky rozhodnuto. Výsledek setů dvakrát 10:3 je vypovídající. „Postavili jsme trochu netradiční sestavu, ale i tak jsme si věřili, že do čtyřky se můžeme podívat. Do čtvrtfinále jsme šli z první pozice, narazili jsme na Šacung a docela hladce jej vyřadili. V semifinále proti naším klukům jsme si to zkomplikovali v prvním setu, kde jsme prohospodařili slibný náskok. Pak se to ale otočilo a ve třetím setu jsme se utrhli na 8:5 a už to dojeli do konce. Ve finále to ale bylo o třídu, vůbec jsme neměli šanci. Co oni kopli, to byl bod, naopak my několik útoků neprodali. V každém setu nám hned zezačátku utekli a pak už s tím moc nešlo dělat. Vsetín vyhrál zaslouženě. Stříbro ale beru, jsem spokojen,“ nesmutnil modřický MARTIN MÜLLER.
Kdo by nebyl spokojen s prvním místem. Stejné platilo i u LUMÍRA GEBELA, jednoho ze čtveřice vítězů přerovského klání. „Pro nás bylo opravdu důležité, že jsme na turnaj přijeli ve čtyřech. V základních skupinách jsme se vystřídali a každý si tak odpočinul na klíčové boje. I přesto se nám podařilo skupinu vyhrát bez ztráty setu. Ve čtvrtfinále jsme narazili na Přerov s Doubravou. Čekali jsme, že Jirka se bude snažit prosadit tvrdostí, ale v hale je hodně místa a nám se ho dařilo pochytat. Nejvyrovnanější zápas dne byl ten semifinálový s Čakovicemi. Byl to jediný soupeř, který to s námi dotáhl do koncovky setů. Obě jsme ale zvládli. Paradoxně snad nejsnadnějším zápasem celého turnaje bylo finále. Nikdo nečekal, že to bude tak jednoznačné, ale výsledek odpovídá. Měli jsme v obou setech parádní začátek. Hlavně Honza Brutovský hrál excelentně, dělal z každé nahrávky bod. Vytvářel tak tlak na soupeře a ten musel riskovat a tím i chyboval. K tomu byl úspěšný i na bloku a něco se také chytlo.“
Konečné pořadí turnaje:
1. NK Climax Vsetín „A“ (Brutovský, P.Perun, Gebel, Gargulák)
2. TJ Sokol SDS Exmost Modřice „B“ (Pelikán, Müller, Rosenberk)
3. TJ Sokol SDS Exmost Modřice „A“ (Kop, Mrákava, O.Vít)
4. TJ Avia Čakovice „A“ (Cibulka, Klabík, Putík)
