(Nymburk) Přišel, viděl, hrál dobře, ale nakonec nezvítězil. Modřická těžká váha PAVEL KOP si splnil další svůj velký sen, po početných domácích i nešampionátových mezinárodních úspěších se konečně dočkal. Postupně na letošním mužském mistrovství světa vytlačil z postu trojkové smečařské jedničky nejprve (před turnajem) Jiřího Doubravu, poté (v průběhu turnaje) i Jana Vankeho. Po zásluze tak dostal od trenéra důvěru i pro finálový mač, s deset let na evropských nebo světových šampionátech neporaženými Slováky. Nehrál vůbec zle, ale s narůstajícím tlakem soupeře i rozdílem ve skóre ani on nedokázal čelit slovenské jízdě, uvadl a byl střídán. Stříbrná medaile není tím pravým vyústěním jeho dosavadního úsilí. Odráží však dnešní realitu v královské disciplíně nohejbalových kolbišť.
Pavle, konečně jsi se dočkal velké šance na mistrovství světa. Dostal jsi maximální prostor pro útočné aktivity, nikdo ti do smečování nezasahoval, poprvé jsi se ani nemusel zabývat rozehrávkou. Hrál jsi velmi dobře celý šampionát a i ve finále to zpočátku vypadalo, že by to mohlo tentokrát vyjít.
První set byl vyrovnaný, i když jsme pořád dotahovali. Ale dalo se to hrát. Ve druhém setu jsme bohužel nechytili začátek a pak už se jenom vezli.
Zpočátku váš útok i mezihra nevypadala špatně. Co vám ale vázlo, byla hlavně obranná činnost.
Řeknu to jednoduše. Rozjetý vlak se špatně brzdí. Slováci neudělali jedinou chybu. My pak byli pod tlakem a z toho pramenily i chyby, kterých jsme udělali strašně moc.
Je to škoda, protože do té doby vaše sestava procházela turnajem bez větších zakolísání.
Skupiny byly v pohodě. Čtvrtfinále i semifinále představovala dobrou prověrku. Bohužel šampionát je stále jen o jednom zápase. A ten jsme nezvládli.
Je fakt, že Slováci v tu chvíli byli dobře naladěni. V ruce už měli dvě zlata, tedy jistou pozici nejúspěšnější krajiny šampionátu a nemuseli už se nijak nervovat. Navíc se ve trojkách dá u českých hráčů už hovořit o slovenském komplexu. Vaše pozice před finále nebyla moc lehká, že?
Určitě na nich bylo vidět, že jsou nabuzeni víc než my. Ale nepřisuzoval bych tomu velkou roli. Tam rozhodovalo úplně něco jiného. Prostě Slováci byli lepší, musím to sportovně uznat. Skoro ve všem byli Slováci lepší. Neproměnili jsme útoky, to zase někdy pramenilo z ne úplně dobré nahrávky. Prostě oni byli lepší.
Myslíš, že i přes výborný výkon soupeře se s tím dalo něco dělat? Dřívějším střídáním, změnou herního schéma či něčím jiným, co by narušilo slovenskou strojovou hru?
V prvním setu jsme střídali, řekl bych správně. Možná ve druhém setu to střídání mělo přijít dříve. Nikde ale není psáno, zda by to pomohlo. Asi spíše ne, podle výsledku i předvedené hry jsme na Slováky prostě neměli.
Stříbro tě asi moc netěší, nebo se mýlím?
Je to velké zklamání. Chtěli jsme jít do finále a vyhrát ho. Připravovali jsme se na šampionát poctivě, věřili si. Nestačilo to.
