(Brno) Jednou z významných osob, která si nemohla nechat ujít dění na juniorském a ženském mistrovství světa v Brně, byl prezident Slovenské nohejbalové asociace (SNA) GABRIEL VIŇANSKÝ. Funkčně nejvyšší muž slovenského nohejbalu poslední dobou nemá úplně lehké spaní. Nohejbal na Slovensku netáhne, nejlepší hráči míří do českých soutěží, k tomu se jím vedená SNA musí vypořádat se vznikající další asociací. Jenže znáte to, když se to se.., tak se to… Hojivý balzám v podobě zlatého medailového přídělu pro největšího českého rivala v Brně jaksi nebyl k mání a slovenský nohejbalový prezident tak musí spoléhat na to, že alespoň v Nymburce přijde na lepší myšlenky.
Pane prezidente, jak se vám líbil brněnský šampionát?
Byla to pěkná akce s účastí rekordního počtu zemí.
Je dle vašeho názoru pozitivním krokem zvýšení věkové hranice u juniorů na 21 let?
Myslím že ano. Určitě to prospělo kvalitě hry.
Pojďme nyní do vašich soutěží. Jak celkově hodnotíte jejich letošní ročník?
Všechny soutěže proběhly tak, jak bylo plánováno. Dlouhodobé soutěže jsou za námi, chybí jen dohrát některé jednorázové soutěže, včetně mistrovství republiky mužů. To je dáno posunem termínu mistrovství světa mužů, tím se posunuly i termíny domácích mistrovství. Nedostatkem letošních soutěží je to, že máme málo mužstev v nejvyšších soutěžích.
Chcete říci, že není zájem startovat třeba v nejvyšší ligové soutěži?
Bohužel právě s tím máme problémy. Třeba na západním Slovensku se hraje 2. liga a nikdo z ní už roky nechce postoupit výše. Zřejmě z toho důvodu, že většina účastníků extraligy je z východní a střední části Slovenska, a je to hodně cestování. Pro ně je tedy jednodušší a levnější hrát nižší soutěž.
Slovenská extraliga už dlouho se s tou českou nedá srovnávat. V Česku, kromě té vyrovnanosti družstev, hraje i řada vynikajících slovenských legionářů, zmiňme třeba bývalé či současné reprezentanty Brutovského, Makaru, Patrika Peruna, Novosada či Ifku. Je jejich absence citelně znát?
Ano. Projevuje se to i na výkonnosti třeba košického DPMK, který letos prohrál dokonce ligové utkání, co už dlouho historie nepamatuje.
Jak se projevil odliv opor na divácké návštěvnosti?
Slovenskou extraligu nemůžeme porovnávat s tou českou. Tam je divácký zájem výrazně vyšší.
Jak to vypadá s členskou základnou SNA? Tam po přechodu na mezinárodní, tehdy dvoudopadová pravidla, došlo k určitému úbytku.
Počet členů se od té doby nijak výrazně nezměnil. Nedá se hovořit o úpadku, ale o větším zájmu se také nedá hovořit. Noví členové přichází hlavně z východního Slovenska.
Noví členové se ovšem také hlasí do nově vzniklé Slovenské unii nohejbalu (SUN), která vytváří konkurenci SNA.
Když si člověk klikne na jejich web, tak se z toho nic moc nedozví. Co vím, tak jejich hlavním představitelem je Ivan Matia, učitel ZŠ Kecerovce, který se svými žáky jezdí reprezentovat Slovensko na soutěže FIFTA.
Máte přehled o tom, kolik tak členů nová asociace zaštiťuje?
To absolutně nevím. Nevidím žádnou její aktivitu v médiích. Tipuji tak tři až pět klubů.
Znamená to tedy, že v současnosti existuje na Slovensku nohejbalové dvojvládí? Nebo jak má SNA legislativně ošetřenou svou pozici u státních institucí?
SNA je zaregistrována od roku 1974 a dostává na svou činnost prostředky i od státních institucí. Jak to má SUN, to nevím.
Mám na mysli to, že třeba v Česku má Český nohejbalový svaz pozici výhradního střešního sdružení pro sportovní odvětví nohejbal. A české státní instituce se obecně brání tomu, aby v témže sportovním odvětví bylo více zastřešujících subjektů. Pochopitelně hlavními důvody jsou ty ekonomické.
Jednoznačně mohu prohlásit, že z Ministerstva školství dostává finanční prostředky, určené pro nohejbal a jeho reprezentaci, pouze SNA. Co jsem slyšel, tak SUN, protože pracuje hlavně se žáky, může dostávat nějaké dotace z necelostátních zdrojů.
Nová asociace SUN se také už přihlásila za Slovensko do mezinárodní nohejbalové federace FIFTA.
Ano, je to tak. Dokonce prý SUN na půdě FIFTA prohlašuje, že je pokračovatelem historických úspěchů Slovenska.
Dvojvládí je v mezinárodním nohejbalu, teď i na Slovensku. Nehovořili jste na půdě SNA o nějakých protitazích, které by toto dvojvládí narušily?
Nehovořili, protože to u nás jako nějaké dvojvládí nepovažujeme. SNA je jasným představitelem nohejbalu na Slovensku. To, že nějaká osoba si založí své sdružení a nazve ho unií nohejbalu, to není žádný reprezentant slovenského nohejbalu. Jezdit někam se čtrnáctiletými chlapci, vydávat je za mužskou reprezentaci Slovenska a hovořit, že navazují na tradici úspěchů našich mužských reprezentací z předcházejících let, to je dehonestace. Nám nikdo nic ze státních orgánů nic nevytkl a vždy se v souvislosti s nohejbalem obrací pouze na nás, jako SNA.
Vám, ať už jako SNA, nebo osobně nevadí, že do zahraničí jezdí reprezentovat Slovensko dvě různé reprezentace?
Musel jsem se smát, když naše hráčky, nebo hráči z nižších soutěží mi říkali, že je oslovil Ivan Matia, aby reprezentovali Slovensko na akcích FIFTA. Co vím, tak 99 procent z nich ihned odmítlo.
