(Žďár nad Sázavou) Na singlové poměry velmi slušnou diváckou návštěvou oplýval domácí mužský šampionát této disciplíny. A domácí fandové museli nepochybně být spokojeni. Viděli kvalitní šampionát, navíc zakončený zlatou medailí na hrudi jejich modly. Obhajující Karel Hron se znovu vypořádal se všemi nástrahami i faktem, že se během roku s těmi nejlepšími ve své disciplíně nepotkává a těžkou roli ustál. Stříbro těší modřického Pavla Kopa, bronz putuje do Karlových Varů zásluhou Tomáše Bíbra.
Dvaatřicet loupežníků přijelo pro zlato, ale to nakonec zůstalo doma. V osmi čtyřčlenných skupinách se zase tolik neudálo, vesměs si favorité postup pohlídali. Z těch překvapivějších výsledků lze zmínit např. porážku čakovického Pachmana od bedřichovského Poula, porážky vsetínských Novosada a Gebela s mladým žateckým Sýsem, či porážku karlovarského Vankeho od starého lišáka Janeby z Modřic. Los si zašpásoval se skupinou H, ve které se konala dvě oddílová derby, žatecké a karlovarské. Chleba se začal lámat v prvním vyřazovacím kole, osmifinále. Tady se poroučeli dva ze spoufavoritů, Mrákava z Modřic, kterému vystavil stopku čelákovický mladík Vedral a předloňský šampión Petr Vít ze Žatce, který neměl na domácího Hrona. Ostatní zápasy dopadly očekávaným výsledkem. Ve čtvrtfinále tradiční medailový účastník, čelákovický Kolenský, hrál rovnocenně s Kopem jen první set a to na postup tentokráte nestačilo. V dalších čtvrtfinálových duelech vsetínský Slovák Brutovský zametl s Kadeřábkem ze Šacungu a obhajující Hron po Petrovi udolal i druhého z bratří Vítů, Ondřeje. Zcela vyrovnaný mač přinesl duel Vedrala s karlovarským Bíbrem, rozhodnutí přinesl až poslední možný míč a ten potěšil Bíbra.
Semifinálové zápasy načal ten Kopa s Bíbrem a i tady se šlo do třetího setu. Kop totiž ve druhém setu ožil a nakonec převedl vítězný obrat. Ve druhém se čekalo, co do té doby bravurní Brutovský předvede s Hronem. Domácí eso však setbol prvního setu zvládlo a ve druhém už Brutovský zkolaboval. Síly vsetínskému dlouhánovi evidentně chyběly i v zápase o bronz proti Bíbrovi, ale přece jen se šlo do třetího setu. Tam už karlovarský univerzál dominoval. „I když singl tolik nehraji a netrénuji, hodně jsem se na dnešek těšil. Snažil jsem se v Košicích trochu připravit a chtěl si dokázat, že se umím prosadit i proti singlovým specialistům. To se mi snad podařilo. První část turnaje se mi dařilo, vyhrál jsem bez ztráty setu skupinu, ve které jsem měl třeba Petra Víta. Dařilo se mi i v první části vyřazovacího pavouka. Jako klíčový se ukázal první set semifinále, kde jsme to s pozdějším vítězem měli 9:9 a prohrál jsem. Pak mi jako by lusknutím došly síly. V zápase o bronz mi chvíli trvalo, než jsem se z té porážky sebral. Ve druhém setu jsem změnil taktiku, snažil se tlumit tempo hry, nechtěl jsem, aby to bylo rychlé, až uspěchané. Ve třetím setu to bylo 7:7 a pak už soupeř odskočil. I když je to čtvrté místo, beru to jako úspěch. Moje hlavní disciplíny jsou přece jen dvojky a trojky,“ okomentoval turnajový den JÁN BRUTOVSKÝ.
„Přežil jsem, nic mě nebolí, což je hlavní. Zpočátku jsem těžil z příznivého losu skupiny. Na tři sety mě potrápil akorát Vedral, jinak vše v pohodě. V osmifinále jsem narazil na oddílového spoluhráče Matěje Medka, byl to boj, ale zkušenost byla na mé straně. Ve řtvrtfinále jsme se znovu střetli s Vedralem. Ten se ještě zlepšil, zpřesnil hru a došlo to na 9:9 ve třetím setu. Tam se znovu uplatnily mé větší zkušenosti a možná i odhodlání postoupit dál. V semifinále jsem se na Kopa vrhl a první set mi vyšlo vše, na co jsem sáhl. Ve druhém přišla rozhodující chvíle ve středu setu, kdy jsem čtyřikrát vyhodil malý aut, Pavel se chytil a začal diktovat tempo. Ve třetím setu rozhodla zase moje chyba. Souboj o třetí místo začal dobře, v prvním setu mi zase vycházelo vše, voleje, halfvoleje, útoky. Ve druhém setu ale Brutovský změnil servis, rozhazoval to do stran. Ve třetím setu Jáno do toho nešel tak důrazně, já jsem nacpal na síť a i servisem jsem ho tlačil útočit ze zadních pozic. Bronz mě těší, nejsem úplně klasický singlista, cítím se více jako univerzál,“ řekl třetí muž letošního šampionátu, TOMÁŠ BÍBR.
Žďárské publikum se dočkalo toho, na co dlouho čekalo. Finálový mač žádné velké drama nepřinesl. Hrálo se podle Hronových not a další z bombarďáků Kop na svůj třetí singlový titul neměl nárok. I tak ale svou finálovou účast bral jako úspěšnou misi. „Do finále jsem se probojoval, jestli dobře počítám, po čtyřech letech. Přiznám se, nečekal jsem to. Karla Hrona jsem ve finále očekával, ale spíše bych jako druhého finalistu tipoval Míšu Kolenského, který předváděl výborné výkony. V základní skupině se mi nedařily začátky setů, ale pak když bylo potřeba, tak jsem zahrál tak, jak jsem chtěl a skupinu vyhrál. V osmifinále mi ašský Čermák nekladl větší odpor. Těžkým soupeřem byl ve čtvrtfinále Kolenský, první set jsem ale urval 10:9 a ve druhém mi vyšlo vše, do čeho jsem kopnul. S Bíbrem v semifinále rozhodlo možná štěstí. Finále s Hronem mi moc nevyšlo. Když už jsem se dostal do hry, tak jsem Karla trefoval na tělo. Karel byl o třídu lepší a já toho už měl plné brejle,“ přiznal stříbrný PAVEL KOP. Co ale kdyby modřického dlouhána nakonec reprezentační trenér Šmejkal povolal právě v této disciplíně, ve které už mch. dvakrát reprezentoval? „Tak to bych určitě odmítl. Singl na mistrovství světa je trochu odlišný od toho našeho. V této disciplíně už bych nechtěl reprezentovat,“ dal jasnou odpověď modřický dlouhán.
Vítězný Hron tak stejně jako jeho finálový soupeř má už druhý domácí titul a s velkou pravděpodobností tak ulehčil reprezentačnímu trenérovi rozhodování o tom, koho vyslat na prosincový vrchol sezóny. „V základní skupině jsem se trochu obával zkušeného Michala Janeby, protože jsme spolu před šampionátem trénovali a nevěděl jsem, co od něj čekat. Čelákovický Mareček mě překvapil svým příjmem podání z voleje, ale jinak to bylo bez potíží. V play-off jsem si vylosoval nejdříve Petra Víta. Tam se mi podařil první set, ve druhém jsem měl několik mečbolů a proměnil až ten poslední. O něco těžší to bylo s Ondrou Vítem. Chytil jsem mu se štěstím pár míčů a to rozhodlo. V semifinále s Brutovským jsem vyhrál o míč první set. Měl jsem respekt, sledoval jsem ho ve skupině, hrál velmi dobře a měl nepříjemný servis. Věděl jsem, že bude záležet na mém příjmu. Druhý set asi fyzicky odpadl, nezvedal si to nahoru. Ve finále s Pavlem Kopem mi přišlo, že jsem psychicky v klidu, vnímal jsem podporu domácích diváků, užíval jsem si to,“ potvrdil pohodu v duši staronový šampión, KAREL HRON.
Konečné pořadí turnaje:
1. UNITOP SKP Žďár nad Sázavou „A“ (Hron)
2. TJ Sokol SDS EXMOST Modřice „B“ (Kop)
3. SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary „A“ (Bíbr)
4. NK CLIMAX Vsetín „A“ (Brutovský)
Fotogalerie:
{gallery}domaci_souteze/2012/galerie_mcr1m{/gallery}
