
Trenére, váš celek je stejně jako ten soupeřův mixem zkušených matadorů a mladých, byť ambiciózních pušek. Tipujete, že se ve finále budou prosazovat spíše ti matadoři, nebo mladíci?
Knop: Členění na mladé a staré nemám rád. Za těch 15 let, co hrají nahoře Dvořák, Kokštein či Pelikán, se změnil styl hry a tím pádem i role matadorů. Každý však hraje svou roli a nejde o to, zda je mladý nebo matador. Klíčem k úspěchu je, aby to sedlo mančaftu a někomu to sedlo extrémně dobře. Pak se dá vyhrát finále. Průměrná hra všech nebo excelentní výkon jednoho hráče nic nevyhrají. A medaile z minulosti už dávno nic nevyhrávají. Prosadí se ten, komu to vyjde v den finále lépe a já věřím, že i ten, kdo se na finále připravuje dlouhodobě. A to my jsme. O přípravě Modřic nevím, takže jí nemohu hodnotit, ale jak znám Petra Guldu, tak nic nepodcenili.
Gulda: Těžko říci, jak se bude finálový duel vyvíjet. V loňském boji o titul podal asi životní výkon Jakub Pospíšil, který věkem ještě nepatří k matadorům, ale počínal si tak. Řekl bych, že ve finále asi ani v jednom týmu nenastoupí žádný zelenáč, kterému by atmosféra podlomila kolena.

Knop: Viz předchozí otázka. Ani jedno nestačí na vítězství ve finále. Musí sednout obojí. Tak jako Modřicím loni. Skvělý výkon mladých i starších. Kdyby něčeho bylo o trochu méně, utkání 5:1 neskončilo.
Gulda: Myslím si, že jedině kolektivní pojetí má šanci na úspěch. Oba týmy mají ve svém středu osobnosti, které jsou schopny duely rozhodovat, ale ti ostatní jim musí pomoci.
Je neutrální půda finálového duelu pro vaše družstvo výhodou nebo nevýhodou?
Knop: Neutrální půda je stejná pro všechny. To že jsme v utkání vedeni jako hosté, je samozřejmě výhoda pro Modřice. Lépe se jim nasazují sestavy.
Gulda: Řekl bych, že je to pro oba týmy stejné. Nám se loni zápas v nymburské hale povedl, ale nikde není napsáno, že se to letos bude opakovat. Jako nevýhodu to nevidím, protože bychom při systému z předchozích let finálovou sérii hráli v některé z brněnských hal, kam se stejně normálně nedostaneme.
Reprezentujete mladší generaci trenérů. Proč je v nohejbalových soutěžích poslední roky taková nouze o trenéry?
Knop: Protože je lepší si v klidu zahrát a o nic se nestarat a s nikým nehádat. Trénovat není jen jít na zápas či trénink. Je to mnohem více času, pokud člověk chce dostat hráče nahoru. Navíc jsou to nervy a ne malé. Samozřejmě platí, že vítězství je dílem hráčů a porážka vinou trenéra. Ale to je spíše vtip. A hlavně pozor, já trénuji skoro hotové hráče. Trenér mládeže bych být asi nemohl. To je ještě náročnější a díky všem za to, že to dělají.
Gulda: Na tuhle otázku se těžko odpovídá. Ono vůbec nějak kvalitně trénovat je v dnešní době problém. Hráči mají různá povolání, trénuje se až po práci. Někdo nemůže na jeden trénink, další tři hráči nemůžou na druhý a celý tým se prostě málokdy sejde. Myslím si, že je to jeden z důvodů, který odrazuje potenciální trenéry se téhle práci věnovat.

Knop: Titul mistra ČR je vždy něco výjimečného. Zažil jsem to párkrát a nikdy to neomrzí. Pro ten pocit to děláme a je to vrchol tady doma, výhra klubové soutěže. Pro mě by to navíc znamenalo, že jdeme správnou cestou a že zase můžeme vyhrát dalších pár titulů, protože tým má mladý základ. Na druhou stranu je to sport a rozhodují maličkosti. Jako loni.
Gulda: Tak zlaté medaile nikdy neomrzí. Bylo by krásné si opět zopakovat ten slastný pocit a pozvednout pohár pro mistra. Nikdy jsem si nemyslel, že to tolikrát zopakujeme.
A váš tip na výsledek finálového utkání?
Knop: Radši tipovat nebudu. Věřím, že vyhrajeme a kolik, to bude je jedno. Je stejně pravděpodobné 5:0 jako 5:4. Je to finále, ne pouze nějaký další zápas.
Gulda: Tipovat výsledek určitě nebudu. Samozřejmě, že doufám v naše vítězství, ale on ten zápas může dopadnout jakkoliv. Míč je kulatý.






