(Francie, Corte) Po roční absenci opět nejlepší klubové mužské týmy předních evropských soutěží bojovaly o evropský trůn. Český mistr ročníku 2011 a aktuálně vedoucí celek domácí nejvyšší ligové soutěže, Modřice, odjížděl na Korsiku s velkými ambicemi. Dobrá forma, poctivá příprava, oslabený hlavní rival, to vše dávalo trumfy do modřických rukou. Byť Rosenberk a Müller zůstali doma. Po osmi letech to znovu modrobílým barvám vyšlo.
Pochopitelně se hrálo na mezinárodní, jednodopadová pravidla. Na modřický tým postupně čekal zástupce Švýcarska (Grolley), Francie (Venaco) a Slovenska (Košice). Jak už na mezinárodních pohárových turnajích je tradicí, nerozhodoval počet bodů za vítězství v utkání, ale celkový součet získaných zápasových bodů. Každé utkání ale netradičně sestávalo hned ze čtveřice zápasů – jednotlivci, 2x dvojice, trojice. Od začátku bylo patrné, že o zlato se utká právě slovenský a český mistr. Ten v prvním utkání skolil v pohodovém tempu celek z Grolley, když modřičtí hráči nezaváhali ani v jediném z osmi hraných setů. V dalším utkání s francouzským Venacem už soupeř jeden set Modřickým uzmul (v deblu), ale na víc neměl. V singlových zápasech se vystřídali Kop a Mrákava, debly obsadili Pospíšil s Pelikánem a Kop s Mrákavou, ve trojkách se vytočili Kop, Pelikán, Pospíšil a Topinka. Podobně se vedlo i Košicím, a tak poslední duel byl tím o všechno.
Jako první ovšem udeřili Slováci, když v prvním setu v nedbalkách zaskočený Ižol přeřadil na vyšší stupeň a porazil Mrákavu. Za Modřice srovnali deblisté Kop a Mrákava, kteří přehráli Stupáka s Ižolem. „Veteránské“ košické duo Forrai, Žigala hodně Pospíšila s Pelikánem potrápilo, ale ve třech setech neporazilo. Trojici Kop, Pelikán, Topinka a střídající Pospíšil košická sestava Stupák, Ižol, Stupák, střídající Forrai, tedy sestava bez dlouhého hráče, neměla nárok zastavit. Navíc Modřickým k celkovému prvenství v posledním zápase stačilo uhrát set.
„Jsem maximálně spokojen s tím, že se nám povedlo vyhrát. Musím hráče pochválit za přístup k přípravě na jednodopadový nohejbal a i za samotný výkon v turnaji. Zvláštní pochvalu zaslouží Radek Pelikán, který odřídil za cestu tam i zpět přes 2000 kilometrů bez jediného vystřídání za volantem a v pořádku nás dovezl domů. Je to už naše druhé vítězství v PMEZ. Přípravovali jsme se poctivě, prakticky celý měsíc před akcí jsme trénovali pouze na jeden dopad, na dva dopady jsme hráli jen ligová utkání. Zejména dvojka na mezinárodní pravidla je skoro jiný sport. Když porovnám naše první vítězství v PMEZ v roce 2004 a to druhé, tak tam rozdíly najdu. To první bylo přece jen první, navíc se hrálo u nás v Modřicích na venkovních kurtech, byla tam spousta fanoušků. Hrálo se ještě na dva dopady, ale zase soupeři byli těžší, hlavně Košice. Letos jsme hráli PMEZ už popáté, hlavní soupeř z Košic je oslabený o dva silné hráče, ale zase má nejlepšího singlistu na světě. A také se hrálo na jeden dopad. Přesto cítím, že vyhrát pohár před osmi lety bylo těžší,“ porovnal oba modřické triumfy trenér PETR GULDA.
Konečné pořadí turnaje:
1. TJ Sokol SDS Exmost Modřice
2. NK DPMK Košice
3. FTC Grolley
4. Venaco 2B Tennis Ballon
