(Nymburk) Naposledy se hráči z podkarpatských luhů a hájů v České republice dokázali na reprezentační úrovni vítězně radovat v roce 2008, kde na světovém šampionátu mužů se na nejvyšší stupeň v disciplíně singlistů postavil Georgel Bobis. Na další zlatou radost čekali čtyři roky. Na turnaji s názvem President´s Cup, mající statut Světového poháru, totiž Rumunsko pokořilo dokonce dvakrát slovenský výběr, z toho jednou ve finále turnaje. A protože české barvy tentokrát ve finále chyběly, bylo o majiteli trofeje rozhodnuto.
Hala nymburského Sportovního centra rozhodně z pohledu nohejbalového ladem neleží. Ba naopak, poslední dobou se zdá, že na velké svazové nebo mezinárodní akce si troufá jen minimum dalších pořadatelů. A tak po říjnovo-listopadové republikové trojkombinaci přišla na řadu akce o dva řády vyšší, turnaj reprezentačních výběrů, hraný dle mezinárodních pravidel. Je nutné podotknout, že některé celky neměly v sestavě jen úplně to nejlepší, co třeba na světových či evropských šampionátech je k vidění. Zkušení matadoři mezinárodních klání typu Pála, Pozderky, Kiralyvolgyiho z Maďarska či Rumunů Sasarmana nebo Puriceho, si však příležitost prohnat mladíky ujít nenechali. A byl to nakonec právě posledně jmenovaný železný hráč (jako vždy startoval ve všech disciplínách) nevelké postavy, který mazáckým výkonem se svými spoluhráči znechutil slovenskému výběru cestu ke zlatu. Která se jim po semifinálovém vyřazení Čechů už blyštila.
Po dohodě českého a slovenského trenéra se obě momentálně nejsilnější reprezentace vzdaly svých hlavních opor a nominovaly hráče druhého sledu a juniory. Ale jak bylo úvodem zmíněno, ani ostatní země nepřijely vždy v kompletním složení. Nepochybně kvalitě turnaje to neprospělo, na druhou stranu ho to udělalo zajímavým tím, že favorit se nerýsoval tak zřejmý. Což se i nakonec potvrdilo. Šest účastnických výběrů bylo rozděleno do dvou tříčlenných skupin. Utkání sestávalo ze zápasu dvojic, trojic a jednotlivců, v tomto pořadí. Méně přehledný, leč tradiční na světových pohárových turnajích, byl hrací systém. Samotná výhra nad soupeřem v utkání nebyla rozhodující, rozhodoval počet zápasových bodů, v případě rovnosti pak skóre setů ze všech zápasů. O tom se přesvědčili třeba Maďaři, kteří s jedním vítězstvím hráli jen o 5. místo, zatímco na dvakrát pokořené Švýcary čekalo semifinále. Ve skupině „A“ už leccos naznačila výhra Rumunů nad Slováky. Ti sice vítěze přehráli ve trojkách, ale dvojky a singl patřily Rumunsku. To navíc v předchozím utkání zdolalo 2:1 Francii a o vítězi skupiny tak bylo rozhodnuto. Díky výhře 2:1 nad Francií do semifinále pronikli i Slováci. Ve skupině „B“ Švýcaři výhrou v singlu jen mírnili porážku od Maďarska. S Čechy byla utkání s oběma soupeři rozhodnuta za stavu 2:0, v singlu však Češi pohořeli. Do semifinále tak vítězné Česko doprovodili díky lepšímu skóre setů Švýcaři.
Utkání posledních celků ze skupin o 5. místo potěšilo Francouze, kteří v singlu i dvojkách Maďary výrazně předčili. První semifinále se odehrálo v režii Rumunů. Ti ovládli jak dvojky, tak trojky a singl se dohrával jen pro formalitu. Druhé semifinále ale Čechy nepotěšilo. Po jasné deblové výhře 2:0 (11:9, 11:4) se české soukolí začalo zadrhávat v koncovkách. Ve trojici začala váznout herní kombinace a výsledkem byla těsná porážka 1:2 (9:11, 11:9, 9:11). Podobně hořkou pachuť měla porážka v singlu. Hron po porážce v prvním setu ve druhém soupeře deklasoval, ale v tom třetím jej od výhry dělil jediný míč – 1:2 (8:11, 11:4, 14:15). To už bylo příliš na nepočetné a zádumčivé publikum a z cca 180 diváků jich okamžitě polovina zamířila domů. Evidentně zklamaní (jak z porážky, tak nepodpory publika) Češi pak v souboji o bronz přehráli Švýcary 2:1, když opět pohořeli v singlu. Ale ani Slovákům pohoda po výhře nad Čechy dlouho nevydržela. Nabuzení Rumuni je totiž hned na úvod finálového zápasu zdolali 2:1 (6:11, 11:9, 13:11) ve dvojici, ač zpočátku byli nevýrazní. To slovenské mladíky viditelně rozhodilo a následná porážka 0:2 (9:11, 6:11) ve trojici to potvrdila. V závěru už Slováci skutečně na zápas si užívající Rumuny neměli hlavně psychicky. Zápas singlistů se už ani nehrál.
„Akci jsme zorganizovali z důvodu toho, aby hráči širšího kádru reprezentace měli možnost se před mistrovstvím světa poměřit se svými protivníky. Což se podařilo. Také jsme vyzkoušeli online přenos, který kromě malých hal byl v té velké přenášen hned ze tří kamer. Zároveň se s turnajem spojilo i vyhlášení výsledků ankety Nohejbalista roku. Pocity mám pozitivní, snad až na tu diváckou kulisu, kterou jsem očekával vyšší,“ řekl po akci prezident ČNS a EFTA KAMIL KLENÍK.
Konečné pořadí turnaje:
1. Rumunsko (Purice, Balan, Pauna, Sasarman)
2. Slovensko (Kilík, Kozlík, Černota, Rusnák, Hulín, Sadílek)
3. Česko (Hron, Kolenský, Müller, Kop, Rosenberk, Topinka, Bíbr, J. Medek)
4. Švýcarsko (Chappuis, Gisler, Grandjean, Mazza, Kolly, Julan)
