(Košice) …ale bank vybral Slovák Ižol. Asi tak můžeme komentovat poslední zastavení mezinárodního seriálu Tipgames Czech Open, které se konalo ve slovenských Košicích. Českých trojek do Košic nedorazilo mnoho, vlastně prakticky jen ty, které měly ve svém středu hráče s ambicemi na dotované umístění v individuálním pořadí seriálu.
Kromě klubových sestav Karlových Varů a Šacungu se do východoslovenské metropole vydala i kombinovaná formace Modřic s čakovickým Pachmanem. Další čeští hráči pak vyšperkovali sestavy pořadatelského klubu. Doubrava ze Šacungu a P. Perun ze Vsetína nalezli místo v první sestavě DPMK, modřičtí Topinka s Pospíšilem pak vyztužili druhou košickou sestavu. Při současné síle slovenských nekošických sestav by postup jiných, než prvních nasazených ve skupině, byl velkým překvapením. Nestalo se a tak mezi elitní kvarteto propluly obě české klubové sestavy, modřická trojice a elitní domácí. V prvním semifinále byl Šacung dlouho lepším týmem, ale Karlovy Vary dokázaly otočit. Druhé semifinále se k nelibosti domácích fanoušků DPMK stalo kořistí Modřic. Domácí barvy tak potěšil alespoň souboj poražených semifinalistů o bronz, kteří Košičtí ovládli. Karlovarská sestava se pomalu rozjížděla, ale konec už hrála na vítězné vlně a Modřičtí borci s tím nic neudělali.
„Zadařilo se. I když se v Košicích sešlo jen dvanáct trojic, svou kvalitu turnaj bezesporu měl. Byla tam komletní slovenská špička a k tomu české a maďarské sestavy z nejvyšší soutěže. Škoda, že nedorazily další české silné sestavy. Naše dnešní výhra se ale nezrodila lehce. V základní skupině to ale byla pohoda, zápasy se Vsetínem B a Maďary z Kaposváru jsme měli pod kontrolou. Výhra ve skupině nám zajistila přímý postup do čtvrtfinále. Tam se proti nám postavila první trojka Vsetína. I tento zápas nám vyšel, neměli jsme problém se na útoku prosadit. V semifinále ale proti Šacungu to s námi nevypadalo dlouho dobře. Ztratili jsme první set, hlavně díky mé kazivosti a ve druhém setu to pokračovalo. Navíc nám dělal problémy pochytat Ešnerovy útoky. Prohrávali jsme už 4:8 a 6:9, ale pak se nám povedla šňůra. Už jsme neměli co ztratit a to nás uvolnilo. Ve třetím setu už jsme byli nahoře. Tento zápas nás posílil na duchu, do finále proti Modřicím už jsme nastoupili uvolněně a vezli se na vlně euforie. Podařilo se nám výborným polem eliminovat útok do té doby výborně hrajícího smečaře Kopa. On si to celý turnaj musel na bloku a v útoku táhnout sám, u nás byla výhoda, že mi Tomáš Bíbr pomáhal ze druhé a odlehčil mi. Kop měl za sebou těžký zápas s Košicemi v semifinále a ve finále už mu chyběly síly,“ vysvětloval smečař a blokař vítězné karlovarské formace JAN VANKE.
Na mezinárodní scénu se od svého zranění při podzimním nymburském Founding Cupu nepodíval FRANTIŠEK KALAS. Po pár ligových startech si už troufl i na jednodopadová pravidla. „Hodně nám pomohlo to, že jsme vyhráli základní skupinu a měli tak zajištěn přímý postup do čtvrtfinále. Ve skupině jsme porazili Humenné a uhráli kladnou remízu s košickou druhou sestavou. Malinko jsme měli problémy s mezihrou, proto jsme si s Láďou Štěpařem prohodili v poli strany a bylo to lepší. Ve čtvrtfinále na nás vyšla další domácí sestava, která nás potrápila jen první set, pak už to bylo jednoznačné. V semifinále proti pozdějšímu vítězi z Karlových Varů jsme byli jeden a půl setu lepší. Pak nám ale znovu začala selhávat mezihra a tím i útok. Šlo se do třetího setu a tam už jsme jen dotahovali nastartovaného soupeře. Tento zápas nás stál maximum sil, které pak chyběly v souboji o bronz proti domácí první sestavě s naším Jirkou Doubravou. Nešlo nám už nic, soupeř měl vývoj zápasu pod kontrolou. Celkově ale nejsem nespokojen, dobře jsme si dnes zahráli,“ řekl benešovský hráč.
Už méně divácky sledovatelné, o to zajímavější pro zainteresované hráče byly výsledky minisoubojů o příčky v individuálním pořadí seriálu. Dva slovenští uchazeči o celkový triumf, Patrik Perun a Milan Ižol, nakonec dostali možnost férového souboje na hřišti. Zdravotně indisponovaný Perun sice ještě mohl svého mladšího (a také během turnaje zraněného) reprezentačního kolegu ohrozit, ale třetí příčka byla málo. Ižol si tak po vítězství Modřic v semifinále mohl hlasitě oddechnout. „Samozřejmě jsem výsledky Patrika sledoval, ale náladu jsem dobrou neměl. Turnaj pro mě skončil brzy, hned ve druhém zápase ve skupině jsem si podvrtl kotník. Noha mi otekla a dohrál jsem. Místo mě zaskočil Marián Žigala. Patrik by skončil přede mnou jen tehdy, pokud by jeho trojka byla alespoň druhá. Po vyrovnaném souboji a porážce v semifinále od Modřic ale bylo jasno,“ řekl zklamaný, ale i šťastný vítěz celého seriálu MILAN IŽOL, který si tak odnesl i šek na 20.000 Kč. Nejlepším českým hráčem v seriálu se stal Pavel Kop na třetím místě.
Konečné pořadí turnaje:
1. SK Liapor Witte Karlovy Vary (Vanke, Bíbr, Chytra)
2. TJ Sokol SDS Exmost Modřice (Kop, Pachman, Rosenberk)
3. NK DPMK Košice „A“ (Doubrava, P.Perun, M.Perun, Stupák)
4. SK Šacung VHS Benešov 1947 (Ešner, Makara, Kalas, Štěpař)
Konečné pořadí seriálu (jednotlivci):
1. Ižol (NK DPMK Košice) – 82
2. P.Perun (NK Climax Vsetín) – 80
3. Kop (TJ Sokol SDS Exmost Modřice) – 72
4. Vanke (SK Liapor Witte Karlovy Vary) – 70
Konečné pořadí seriálu (družstva):
1. SK Šacung VHS Benešov 1947 – 17,5
2. NK DPMK Košice – 18
3. SK Liapor Witte Karlovy Vary – 24
4. TJ Sokol SDS Exmost Modřice – 32,5
