
Dopolední blok zasedání nejvyššího orgánu svazu byl věnován tradičním formalitám a zprávám o činnosti ČNS v podobě zprávy prezidenta Kleníka, hospodáře Pabiána a předsedy Dozorčí rady Doubravy. Za stěžejní lze zejména považovat informaci o tom, že ČNS díky včasné reformě vytváření (či spíše nevytváření) vlastních zdrojů z poplatků za oddílové registrace a hráčské licence se nedostal do zásadnějších ekonomických problémů, jako se to přihodilo některým jiným sportovním svazům, které musely výrazným způsobem omezit svou činnost, resp. musely sáhnout k pokrytí svých aktivit formou úvěru. Rozsah plánovaných činností v roce 2011 tak nevykazuje zásadní propad. Za další stěžejní, byť tentokráte negativní informaci, lze považovat fakt, že momentálně ČNS nemá možnost výrazněji zasáhnout do v současnosti probíhajících klíčových jednání o financování českého sportu a situaci okolo společnosti Sazka. Hlas nohejbalu je díky jeho nízké pozici mezi sporty dlouhodobě velmi slabý, prakticky bez možnosti cokoliv ovlivnit.
První bouřlivější diskuze proběhla zprávě Dozorčí rady, ve které její předseda mj. zmínil, že dochází k občasnému porušování základních předpisů ČNS, ale vzhledem k minimu obdržených podnětů ne vždy dochází k nápravě. Tento fakt vybudil četné reakce delegátů, ale blížil se oběd a diskuse byla ukončena. Nicméně stojí za zaznamenání, že i někteří zástupci orgánů ČNS ve svých reakcích přisuzují hlavnímu kontrolnímu orgánu spíše formální roli v podobě jakéhosi „béčka“ Výkonného výboru. Důvody pro nepochopení role Dozorčí rady jsou různé a vina je i na straně delegátů, kteří už dlouhodobě nejsou schopni při volebních aktech zohlednit zásadu opoziční role Dozočí rady vůči výkonným orgánům.
Očekávaná debata proběhla při schvalování rozpočtu ČNS na rok 2011, ale žádné větší zásahy do Výkonným výborem předloženého návrhu nepřinesla. K otázce příjmů Výkonný výbor vysvětlil, že největší část příjmů od státních institucí je účelově vázána na reprezentaci, výrazně nižší část je za početnost členské základny (70% mládež, 30% dospělí). Též upozornil, že letošní příspěvek MF ČR (620.000 Kč) je pouze nouzovou záplatou, nikoliv systémovou záležitostí do dalších let. Celkové příjmy ČNS v roce 2011 by tak měly činit cca 2.400.000 Kč, z toho 800.000 Kč jsou státní zdroje (MF a MŠMT ČR), 770.000 Kč pochází od sponzorů ČNS, 700.000 Kč jsou vlastní zdroje (poplatky, pokuty, úroky) a 150.000 Kč je výtězžek z prodeje materiálu. U předložených výdajových položek prakticky nedošlo ke korekci. Radost tak mohou mít např. rozhodčí ligových soutěží, kterým se zvýšila odměna za výkon.

Udeřila pozdní hodina a souboje lehkých vah byly za námi. Blížil se očekávaný souboj večera v těžké váze. Na jedné straně ringu stál návrh Komise mládeže, celým jménem Návrh na zavedení regionální žákovské soutěže. Na straně druhé vyzyvatel, protinávrh pražského KNS. V roli sudích duelu pak přísní delegáti. Výsledek duelu jen opravdový neznalec mohl dopředu netušit. I jemu otevřela oči předchozí nečekaná diskuze ohledně navýšení odměn rozhodčích. Což byla věc, která úspěšně prošla přes tři odborné komise, Výkonný výbor, anketu mezi ligovými oddíly a dvěma aktivy vedoucích ligových družstev. Zde se oba návrhy ani zdaleka takové podpoře netěšily a návrh Komise mládeže (byť nyní byl předložen ve výrazně stravitelnější podobě) měl navíc za sebou těžký knockout z posledního loňského aktivu vedoucích. Podle předpokladů sice u diskutujících delegátů více zabodoval „domácí“ pražský návrh (14 pro, 7 proti, versus 9 pro, 16 proti), na výhru mu však tři hlasy chyběly. A tak se zrodila očekávaná plichta. Tím se ale také vyčerpaly zbývající síly delegátů a závěrečné body programu (teze o podobě a úloze nižších organizačních článků ČNS a diskuzní všehochuť) se nesly již v uvolněné atmosféře.



