(Nymburk) V hale nymburského Sportcentra tentokrát českým barvám zůstalo viset zlato vysoko. UNIF Founding Cup znamenal zklamání i pro trenéra mužského i ženského národního týmu JIŘÍHO ŠMEJKALA. Na něj se nyní snáší kritika nespokojené nohejbalové obce. I když zakolísání s outsidery se jeho svěřenci a svěřenkyně vyvarovali, finálové duely se slovenskými protějšky úrovní i výsledkem nenadchly. Hlavně závěrečná porážka v mužské kategorii nepotěšila.
Trenére Šmejkale, dnes v mužském finále porážka od Slováků, včera váš vzájemný souboj dopadl stejným výsledkem. Jak to hodnotíte? Moc spokojenosti asi nebude.
Já bych to nějakou nespokojeností nenazýval. Na tento turnaj jsme se připravovali narychlo, měli jsme tam zdravotní problémy. Naše hra tady v Nymburce nebyla zase tak špatná. Včera jsme se Slováky vyhráli trojku, ve dvojce jsme měli smůlu, dnes jsme jí zahráli excelentně. Věřil jsem dnes hráčům i ve trojici, začali dobře, chtělo to ještě vydržet. Když to shrnu, za ty dva dny jsem se hrou spokojen.
Jednotlivci a trojice, to zrovna není momentálně silná česká stránka. Jedině ve dvojici má český tým poměrně slušné vyhlídky. Není to pro něj určitý hendikep, že utkání na Founding Cupu se skládá pouze z jediného zápasu v každé z těchto tří disciplín?
Já bych to trochu poopravil. Rozhodně naší silnou disciplínou není dvojka. To, že jí hráči po oba dny zahráli nadstandardně, není objektivním měřítkem. My jsme tuto novou dvojici na krátké hřiště poprvé hráli na jediném soustředění. Rozhodně na tuto disciplínu zatím nemám vhodné hráče. My jsme měli excelentní dvojici na velké hřiště. Tam jsme kralovali a byla to jistota. Ve trojici tady máme nejlepší hráče, co v lize jsou. Včera, kdo viděl naší trojkovou výhru, tak mohl vidět nádherný zápas, bez chyb z naší strany. Dneska to už tak nevyšlo, Honza Vanke byl trochu zabržděný, když jsem ho střídal za Jirku Doubravu, tak se stalo to, co se stalo.
O jednotlivcích často hovoříte, že svět nám ujel. Ono se to projevilo i dnes, kdy oba naši singlisté na finálového soupeře neměli.
Ano, to už říkám skoro pět let. Dali jsme šanci Karlu Hronovi, který se v devatenácti letech na tuto disciplínu specializuje. Byla to jeho vůbec první mužská reprezentační akce. Včera zahrál výborně první set s Ižolem, proto dostal šanci i dnes. Takových singlistů, kteří se na tuto disciplínu specializují, potřebujeme daleko víc. Kromě Slováků mají výborné singlisty Rumuni, Francouzi. Švýcaři tady představili hned čtyři kvalitní singlisty.
Pojďme nyní k hodnocení samotných hráčů. Pokud byste měl vybrat tři jednotlivce, kteří uspokojili vaše představy, kteří by to byli?
Nemám rád někoho vyzdvihovat, ale problém s tím nemám. Určitě bych jako prvního jmenoval Jakuba Mrákavu, který na celém turnaji po oba dva dny plnil to, co jsme si řekli. Měl fantastickou formu, hrál zodpovědně podle taktického plánu. Také jsem byl spokojen s Radkem Pelikánem, je to univerzální hráč. Včera zahrál ve trojici výborně František Kalas, i proto jsme jí vyhráli. Naopak škoda našich obou trojkových smečařů, Honzy Vankeho a Jirky Doubravy, kteří byli zatavení.
Překvapil vás něčím váš finálový soupeř ze Slovenska?
V žádném případě. Na vrcholné mezinárodní akce jezdí se stále stejnou sestavou. Tam není pět let žádná změna. Mají nejlepšího singlistu, trojky jsou jasné a nejvíce mě zajímalo, co s nimi udělá malá dvojka a jakou sestavu postaví. Tip mi vyšel, že jí obsadí Patrik Perun s Brutovským.
