(Střední Čechy) K nejvyrovnanějším krajským soutěžím patří bezesporu ty středočeské. Nemají problémy s naplněním soutěží, ve dvou třídách startuje po osmi týmech a kandidátů z kvalifikace okresních přeborníků je také dostatek. V nižší krajské soutěži na postup pomýšlela hned polovina účastníků, v nejvyšší krajské soutěži na druholigovou kvalifikaci cílili ve třech oddílech. Poslední 14. kolo zodpovědělo všechny tajenky. I když ne docela, protože další verdikt v otázce počtu sestupujících padl až po odehrání play-out 2. ligy, ve které příslušnost k ligové soutěži hájil středočeský nováček ze Slaného. Jeho neúspěch tak znamenal nedobrou zprávu pro předposlední celek krajské tabulky, Církvice. Konečný účet za sezónou vystaví až druholigová kvalifikace, které se zúčastní krajský vítěz ze Šacungu.
Poslední kolo krajského přeboru se rozhodovalo v utkání béčka Šacungu s Nymburkem. Karty byly rozdány jasně, kdo zvítězí, postupuje do druholigové kvalifikace. Remíza by při případné výhře béčka Čelákovic v Dobříši vyslala do kvalifikačních bojů právě Čelákovice. Nymburk přijel do šacungské klece s odhodláním, leč hrálo se podle domácích not. Béčko Šacungu tak stejně jako první klubový tým udrželo letos domácí neporazitelnost (jediný bod doma ztratilo remízou s Čelákovicemi). „Přistoupili jsme k utkání zodpovědně a s chutí. Na podzimní část jsme měli tři zraněné hráče, Kandu, Ptáčka a Campodonica, k tomu nám dlouhodobě chybí Šimánek. Jiný tým by to asi položilo, ale my naštěstí máme dost široký kádr. Ostatní hráči se semkli a poslední dva zápasy nadělili soupeřům z Nového Strašecí a Nymburka kanáry. Na kvalifikaci se moc těšíme, ale když se to nepovede, nezblázníme se. Přístup některých hráčů nebyl letos takový, jako minulý rok. Pokud bychom chtěli pomýšlet na postup a působení ve 2. lize, museli by tomu hráči dávat mnohem víc, než dosud,“ krotí euforii vedoucí „B“ družstva Šacungu JAN ŠPÍREK.
Nymburk v klíčovém utkání zcela selhal, uhrál jen jediný set ve třetí dvojici. Přesto oproti loňsku si o dvě příčky polepšil. „Letošní sezona byla pro náš tým skvělá. Obsadili jsme celkově druhé místo a byli jsme krůček od výhry a účasti v kvalifikaci. Rozhodující zápas na Šacungu jsme ale nezvládli. Netypické hřiště v kleci, extrémně namotivaní domácí hráči nám udělili lekci z nohejbalu. U většiny setů jsme absolutně nezvládli koncovku. Mrzí mě to, jelikož jsme se na zápas poctivě připravovali, ale Šacungu tímto gratuluji a přeji hodně úspěchů v kvalifikaci. Jinak jsme v sezoně klopýtli pouze doma se Šacungem, Novým Strašecím a remízou s Čelákovicemi. Možná tyto dva bodíky nás stály vítězství. Ale to je jenom kdyby. První porážka od Šacungu doma byla velmi těsná a skoro všechny sety končily 9:10. Ale Šacung má stabilizovaný kádr a jde důsledně za postupem, proto tuto soutěž vyhrál. Já jsem spokojen s přístupem všech hráčů jak k tréninku, tak k zápasům. Po dlouhé době nás v této sezoně bylo na každý zápas víc jak šest. Co se týče statistického hlediska, tak největší neúspěšnost jsme měli ve trojicích. Na ně se musíme zaměřit. Ve dvojkách je úspěšnost 70%. Dominantní byl letos u nás singl, kdy ze 14 zápasů je 13 vítězných. Tímto bych chtěl poděkovat všem našim hráčům za přístup k sezoně a za vykopané druhé místo,“ vyjádřil spokojenost se sezónou kapitán nymburského celku JIŘÍ OČENÁŠEK.
Také Čelákovice si poslední utkání do rámečku nedají, nečekaně padly v Dobříši. Vedoucí soutěže dokonce o výsledku na stránkách KNS hovoří jako o čihošťském zázraku. Každopádně Dobříš si tak nemusela lámat hlavu s tím, kolik družstev sestoupí. „Celá sezóna v našem podání za moc nestála. Velmi špatně jsme se scházeli na utkání, museli jsme si vypomáhat hráči z „B“ družstva, které hraje soutěž neregistrovaných. Tomu odpovídaly i výsledky. Dali jsme se konečně dohromady až na poslední tři utkání. Mj. se vrátila do sestavy naše opora Dušan Kleisner. Hodně těžké bylo dvoukolo v Úvalech dopoledne a v Mnichově Hradišti odpoledne. Přeci jen máme spíše starší hráče, naopak Hradiště má spíše mladíky, pro které to bylo snažší a to se na výsledku projevilo. Rozhodovalo tak až poslední kolo doma s Čelákovicemi. Bylo to vyrovnané utkání se šťastným koncem pro nás. Náš přímý konkurent z Církvice stejně prohrál v Novém Strašecí a rozhodl tak sám,“ vysvětlil ROMAN MIŠKEI, hrající vedoucí dobříšského týmu.
Poslední kolo tak definitivně srazilo na kolena Církvice, které odchod klíčového dua Frank, Flaks neustály. Zachránit je před sestupem mohl jen úspěch Slaného ve druhé lize nebo postup béčka Šacungu. To poslední Úvaly už může zachránit jen nezájem postupujících z nižší krajské soutěže, který je ale spíše jen utopií. Naopak do nejvyšší krajské soutěže míří tým z Benešovska, Sokol Vlašim-Votice, který parádně zvládl závěrečné kola. „Minulý rok jsme byli na spadnutí do okresu. Přišel k nám ale Radek Nápravník ze Sedlčan a vhodně doplnil druhou polovinu sestavy. Letošním cílem bylo vyhnout se sestupovým starostem a udržet se v polovině tabulky. Zlepšilo se nasazení hráčů a tréninky. Postupně se nám začalo dařit a na konci jarní části jsme byli mezi třemi kandidáty postupu. Po letní pauze nám vyšel klíčový zápas ve Vrdech, kde spíše než herní kvality rozhodovaly pevnější nervy. A také štěstí, hodně zápasů končilo o jeden dva míče. Pak už jsme si to nenechali utéci. Hodně důležité pro nás také bylo, že nás nepostihlo zranění některého hráče a celou sezónu jsme tak odehráli v plné sestavě,“ dobře se hovoří RADKU KRUNERTOVI, kapitánovi družstva.
Z opačné strany do krajského přeboru míří druholigový nováček ze Slaného. V ligové soutěži nepřežil první rok svého učinkování. Zisk pouhých dvou bodů v tabulce skupiny „A“ jej vyslat do série play-out s předposledním celkem skupiny „B“, rezervě Modřic. Ta po výsledcích 5:3 a 5:4 si alespoň zajistila možnost bojovat o záchranu v kvalifikaci s krajskými přeborníky. „V celé sérii jsme měli být jasným outsiderem a trochu jsme tomuto očekávání sami podlehli. V Modřicích hrála domácím suverénně Rosenbergova trojice, na tu jsme nenašli zbraň a to nás stálo lepší výsledek. Navíc jsme měli poměrně velké problémy s příjmem podání. K utkání ve Slaném nastoupil za hosty i Janeba, takže soupeři evidentně nic nepodcenili. My po tragickém úvodu, kdy jsme prohrávali už 0:3, jsme dokázali průběh souboje nezměrnou bojovností a nadšením otočit. V poslední dvojici jsme byli jediný míč od toho, abychom si vynutili třetí zápas. Jenže za stavu 9:9 jsme třikrát nedokázali proměnit útok a soupeř trestal. V Modřicích vyhráli domácí zaslouženě, tady ale byli šťastnějším družstvem,“ zhodnotil neúspěšnou sérii vedoucí slánského družstva JIŘÍ BERÁNEK.
