EL: Letošní Superfinále bude červeno modré!

Předposlední hádanka letošního nohejbalového ročníku nejvyšší mužské soutěže byla rozlousknuta. Po roce se o titul vítěze extraligy opět utkají Modřice, které se ve třetím semifinálovém zápase proti Vsetínu dokázaly do kýženého vrcholu sezony probojovat, a postaví se tak v úterý 28. 10. na palubovce sportovní haly v Českých Budějovicích proti soupeři z Karlových Varů. Jak se jejich cesta do Superfinále rodila si rozebereme v detailu zápasu. Nutno však zmínit také boj na opačném pólu nejvyšší soutěže, kde o záchranu, potažmo o probojování se mezi elitu, svedly bitvu týmy Radomyšle a Pekla. Ve strhujícím boji a posledním možném setu dne nakonec jednou nohou u nohejbalové smetánky zůstala Radomyšl. O tom, jestli svou příslušnost udrží, nebo jestli dravé mládí z Pekla v příští sezoně rozčeří hladiny nohejbalové extraligy, se bude rozhodovat až poté, co už klubový nohejbal bude znát své krále pro tento ročník.
Paradox? Nemyslím si…

MNK Mobilprovás Modřice „A“ – NK Austin Vsetín 5:2

Vsetín si pár dní zpátky na nohejbalového hegemona vyšlápl a zatím se jako jediný v tomto ročníku mužské nejvyšší soutěže může pyšnit tím, že Modřice porazil. Tuhle šanci dostane už pouze superfinálový soupeř, proto je nutno Valachům přičíst jistý kredit. Nabuzeni výhrou a vidinou účasti při nohejbalovém svátku po dlouhých letech , dorazili vsetínští do modřické haly kompletní. A to dokonce s koučem, který stál zatím u všech dosavadních vsetínských titulů a který rovněž stojí za slovenskou reprezentační akvizicí Jana Chalupy, Patrikem Perunem. Ten umí namíchat všelijaké herní strategie a kouzelné lektvary, které v kombinaci s jeho nikdy neutuchajícím hecováním a motivací, dostanou z hráčů maximum. Na druhé půlce hřiště postával vedle Lukáše Rosenberka bývalý a velezkušený trenér Modřic, Petr Gulda, a lavička byla obsazena všemi letošními modřickými akvizicemi, které se pro tento ročník v kádru jihomoravského šampiona sešly, aby společně zavzpomínaly a s nádechem jisté nostalgie daly přičichnout dobám slavným a nedávným. Jména jako Pelikán, Bubniak, Kalas či Topinka nohejbalových světem stále rezonují a je vlastně svátkem a ctí, vidět tyto hráče pohromadě a zároveň připravené naskočit do hry. V předchozím zápase taktéž Modřice musely postrádat oporu Pavla Kopa, kvůli drobnému zranění. Lodivod Rosenberk byl v této otázce v nohejbalovém podcastu NOHEJBABBLE tajemný jak hrad v Karpatech a nebylo se čemu divit. Jeho predikce o uzdravení bijce z Holic se však naplnila a tak se o jeho spolehlivé služby mohl opět opřít. Sám se však po delší době přesunul ve hře dvojic k životnímu nohejbalovému parťákovi, Pospíšilovi, a mohl začít litý boj a poslední volné místo v nabitém superfinálovém dni.

Soupeři v prvních dvojicích jim pro tento den byly Bílý se Zbrankem. A hned úvod střetnutí se musel velice hlasitým a vytrvalým fanouškům hodně líbit. Rosenberk s Bílým se překonávali v obraně a z dvojkových výměn se svou délkou stávaly spíše trojkové, neboť polaři byli téměř všude. Až v úplných koncovkách a to se shodným výsledkem 10:8 rozhodli hráči v modrých dresech o úspěšnějším vstupu do utkání.

Kop se Svobodou tak do zápasu druhých dvojic přicházeli s lehkou výhodou. Celou sezonou zocelená a sehraná dvojice Chalupa, Dvořák jim však tuto devízu chtěla co nejrychleji vzít. To se jí v první sadě ještě nepodařilo, neboť v poli i na síti řádil modřický supertalent Svoboda. Co všechno tento věkem ještě dorostenec dokáže chytnout v poli a poté chladnokrevně zakončit, třeba že úderem nártem ze stoje a to při své výšce, to až bere dech. Jestli chtěli vsetínští pomýšlet na úspěch, museli do druhého setu jít s lepší herní strategií. A to se jim také povedlo. Zlepšenou hrou a posledním možným míčem si vynutili třetí sadu, kterou poté rozdílem dvou míčů strhli na svou stranu, a tak před trojicemi visel na ukazateli nerozhodný stav 1:1. Zápletku jak od Dana Browna měly začít rozplétat trojice a tak se také stalo. Všechny padly do spárů Modřic a to vlastně zápas rozhodlo. Ale postupně.

Hned ta první byla třísetová. To když se Zbranek s Dvořákem a Bílým prali s Pospíšilem, Hanusem a Svobodou o každý bod třetí sady a padli až v úplné koncovce. Pospíšil se nehodlal unavovat příjmem a nechal se bezpečně a s jistotou obsloužit svými spoluhráči. Měl tak klid na útok a ten mu šel náramně. Tak, jak jsme zvyklí. Vsetínští však kontrovali v druhé sadě a bylo jisté, že bitvu jak u Thermopyl bude muset rozhodnout třetí set. Zbrankovi se do Hanusem se všudypřítomným Svobodou prosazovalo přeci jen o něco málo hůř a tak šla tato epická bitva na modrobílou stranu.

Do trojice k uzdravenému Kopovi se přidali Višvader a Rosenberk. Ten tak po delší době v této disciplíně opustil Pospíšila, ale neslo to své ovoce. Přesto, že se soupeř servisem záměrně trefoval právě do modřického lodivoda, aby jej „vymazal“ z náhry, Višvader si s touto rolí poradil a tvořil hru pro Kopovi projektily. Odměnou byla vicemistru dvousetová výhra na úkor Chalupy s Rácikem, Tabakou i Ptáčkem, což mohlo Austinu trochu vzít vítr z plachet. Slovenská legenda, Perun, však neustále chodila mezi hráči, hecovala je a věřila v obrat.

Tento trend zdánlivě nastolil Chalupa. Univerzál, který dokazuje, že i smečařské tipy hráčů mohou patřit mezi singlovou špičku, se postavil proti Davidu Burianovi. Fluktuantovi z modřického „B“ týmu, který proslul svými úspěšnými singly v play-off loňské sezony. Proti Chalupovi však tentokrát neměl nárok a dohromady se šesti uhranými body se šel opět posadit na lavičku.

Odvety trojic měly Vsetín nakopnout ke stíhací jízdě. Ale už dvě předešlé napověděly, jaký trend chtějí modřičtí ve trojicích držet. A tyto predikce se naplnily. Lídři svých týmů, obzvláště pak pro hru trojic, šli na zteč a fanouškům v hale se tajil dech. Obrany opět předváděly zákroky na hranici sebeobětování či zdraví. A tak i zde, kde se smečařům prosazovalo opravdu výrazně hůře, došlo na třetí set. Dvoubodové manko v koncovce dokázali Valaši dostat ještě na devítky. Poslední výměnu tohoto utkání však rozhodl Pospíšil úderem přes blok a přiblížil svůj tým zase o krůček blíž k zápasu o titul. Chalupa už jen marně rozhazoval rukama a gestikuloval směrem ke svým všem spoluhráčům. Cítil, že chybělo málo a že břímě na druhé trojici Vsetína je již veliké a on jim od něj neulevil.

Což se později i potvrdilo. Kop strhával nahrávky svých spoluhráčů tzv. pod sebe a míč lítal až do zdí modřické haly. Být jejím údržbářem, bál bych se o stropní světla. Dvořák s Bílým však v poli nezaháleli a chytali velkou část Kopových útoků. Zbrankovi se zase, když se dostal již příliš moc nebo blízko ke Kopovu bloku velikosti 44,5, dařilo jej vytloukat a používat. Což jde rozhodně vstříc jeho smečařské chytrosti a cti. Také tento zápas došel až do třetí sady, když tu druhou na devítkách po chyceném útoku proměnil dělovkou pod sebe právě Zbranek. Sada třetí se přes všechny Perunovi pokusy stala vsetínskou labutí písní. Modřičtí odskočili o dva body a Valachům zvlhnul střelný prach. Kop pečetil postup domácích pro tento večer stylově – ránou na střed přes blok a radost modrobílých barev mohla propuknout naplno.

Vsetín byl rozhodně důstojným soupeřem a kousal do poslední chvíle. Ostatně, pokud by Modřice v Superfinále dokráčely až na onen kýžený vrchol, fakt, že jediný Vsetín porazil mistra extraligy, jim už nikdo nevezme.

SLÁVA vítězům, ČEST poraženým.

Podrobný popis utkání ZDE.