Boje o Superfinále Extraligy mužů byly konečně rozehrány. Poslední čtyři týmy se nyní perou o účast ve snovém závěru ročníku v Českých Budějovicích. Tradiční semifinálový souboj svádí Čakovice a Karlovy Vary. Mistr loňského ročníku ve výrazném oslabení podlehl Liaporu 2:5 a příští víkend bude muset dohánět ztrátu z prvního zápasu. Druhá strana pavouka nabídla střetnutí moravských gigantů. Modřice si doma poradily s houževnatým Vsetínem, který se na brněnském předměstí zmohl jen na dva body v zápase. Opačný pól extraligy také hlásí rušno. V barážovém play out bojují o holé přežití v nejvyšší soutěži celky Solidarity Praha a Radomyšle. Jihočeský tým po první těsné prohře tentokrát využil domácí prostředí a v písecké hale zvítězil 5:1, čímž si vynutil třetí rozhodující zápas.
TJ AVIA Čakovice „A“ – SK Liapor Karlovy Vary „A“ 2:5
Úřadující mistr z Čakovic si vyčekal svého soupeře z čtvrtfinálového předkola. Není jim nikdo jiný než Liapor Karlovy Vary. Západočeský tým se může opřít o skvělou formu z dvojzápasu proti Žatci. Na krku elitní karlovarské trojky se navíc houpe zlato z posledního MČR trojic. Naproti tomu Čakovicím vedlejší okolnosti boří sezonu jako domeček z karet. Domácí v prvním zápase semifinále postrádali hned čtveřici hráčů základní sestavy. Dlouhodobá zranění kolen nepustili do hry bratry Kalousovi, stále mimo je také díky problémům s tříslem smečař Lukáš Souček. Marodku navíc o víkendu rozšířil Tomáš Chadim, okolnosti jeho absence prozatím nejsou zcela známé. Trenér Liaporu Karel Bláha mohl počítat s kompletním kádrem, což mu dávalo nesmírnou výhodu již před začátkem utkání. Jeho detailní rozbor naleznete v následujících odstavcích.
Hosté nasazovali do první dvojice tandem Tobiáš Gregor, Jakub Medek. Domácí trenér Doucek se dle očekávání rozhodl pro dvojici Jakub Chadim, Milan Kučera. Hned od začátku bylo znát, že si hráči nedají nic zadarmo. Úvod byl velmi vyrovnanou partií, v polovině setu se ale Čakovice trhly. Jedna Gregorova chyba, jedno chycení, proměněné útoky domácích a Liapor rázem ztrácel tři body. Pražané se snadno nabitým náskokem možná nechali lehce ukolébat. Nejprve z druhého doteku chyboval Chadim, když se jeho dělovka jen těsně nevešla do kurtu, po dalších nepřesnostech se bodový rozdíl opět srovnal na 7:7. A co víc, hosté se dostali i na set ball. Zařídil ho Medek svým úspěšným blokem proti Chadimově smeči. Za stavu 9:8 pro hostující dvojici útočil Gregor. Za jeho skákaným klepákem do paty se mohl Chadim pouze ohlédnout. První set semifinále pro Karlovy Vary. Do druhého vstoupily lépe Čakovice. Rychlé vedení o tři body jim dalo dostatečný bodový náskok, který dával prostor i pro případnou chybu. Avie se i ve druhém setu dostala do vedení 7:4. Tentokrát se trenér hostí rozhodl pro změnu. Medka nahradil naskočivší Tomáš Bíbr. Jeho mužný ryšavý vous sice na hřiště dodal styl a módní vytříbenost, nicméně nikterak nerozhodil konstantní a přesnou hru čakovické dvojice. Poslední hřebík do rakve zatloukl Chadim, jeho klepák doletěl možná až do sousedních Letňan, co však bylo důležité, že přinesl kýžené srovnání setů. Rozhodnout tak musel tiebreak. Krácená hra dala možnost prvního útoku domácím. S přesností se ale tentokrát Chadim příliš neporozuměl. Jeho zatáčka skončila pouze na pásce sítě. Napodruhé volil čakovický ranař identické řešení, tentokrát s bodovým koncem. Postupem času čakovičtí opět otočili průběh setu. Za stavu 9:8 pro domácí podával Kučera do Medka, jehož příjem skončil pouze na podávací čáře. Ukázkový příklad jak nemá vypadat rozehra ve dvojici dopadl rovněž učebnicovým koncem. Gregor sice dostal Medka téměř na pásku, ten se ale musel pro míč drobně vracet a úder pod sebe skončil v síti. 1:0 pro Čakovice.
Ztráta náskoku v první dvojici nenechala nijak chladného kapitána Jana Vankeho. S pobočníkem Lukášem Tolarem se hrdě vydali na steč proti velezkušené dvojici David Tůma, Ondřej Pachman. Slepená sestava dvou nejzkušenějších hráčů Avie slibovala ledacos, k neštěstí domácích se ale k téměř k ničemu kloudnému nedostala. Lépe řečeno Vanke s Tolarem jí svou hrou mnoho nepovolili. Start sice měly lepší Čakovice, Liapor ale velmi rychle ukázal, kdo bude tahat za delší konec provazu. Za stavu 3:3 si Vanke na bloku počíhal na Pachmanův šlajs. Od té doby převzala otěže karlovarská dvojice, Čakovice jen dotahovaly. Pomoci srovnat krok se soupeřem měl time out. Hned po něm ale předvedl spolehlivý obraný zákrok Lukáš Tolar a vzápětí zvýšil vedení na 8:5. Čakovice už se poté na reakci nezmohly a v první sadě kapitulovaly. Odveta se začala znovu velmi rychle otáčet proti domácím. Sotva se hráči rozkoukali, už tu bylo vedení 3:0 pro Karlovy Vary. Změnit poměry na kurtu měl střídající Tomáš Zelba, který nahradil Ondřeje Pachmana. Hned po příchodu Zelby na hřiště Vanke ukázal, zač je toho blok a nadvakrát zavřel technický úder čakovického smečaře. Ne že by snad čakovičtí působili odevzdaně, ale forma Vankeho s Tolarem zkrátka představovala nepřekonatelnou bariéru. Set završil smolně Tůma, jehož podání se nevešlo do hřiště. Na řadu tak přišly trojice.
Trenér Karel Bláha zůstal u volby sestavy totožné s první dvojicí. Do základu tedy nasadil trojlístek Tobiáš Gregor, Jakub Medek a Tomáš Bíbr. Domácí lodivod Michal Doucek dal důvěru elitní sestavě pro disciplínu trojic, jmenovitě Milan Kučera, Jakub Chadim a Jaroslav Vacek. Čakovice měly v tuto chvíli na place dva reprezentanty, a jejich přítomnost byla znát. Mladý smečař Gregor po boku s Medkem se bili sice statečně, příliš bodů ale do Vacka s Chadimem neudělali. Čakovickým polařům výrazně pomohl Kučera svým blokem, jímž dokázal pokrýt velkou část palebného pole karlovarských smečařů. Domácí navíc využili formace, kdy Chadim smečoval tzv. přes nohu, což dělalo značné problémy Medkovi na bloku. Nahravač Vacek příkladně roztahoval hru jak na Chadimovu pozici, tak na druhý kůl na Kučeru, který tradičně bodoval všemi možnými způsoby. Výsledkem byla drtivá výhra Čakovic. Do druhé sady se rozhodla hostující lavička nasadit staršího z bratří Gregorů, Pavla. Ten na kurtu vystřídal Medka na místě blokaře. Hned první moment naznačil, že by se mohlo jednat o úspěšný tah. Gregor se totiž blýskl úspěšným zablokováním Kučerovi smeče po lajně. Pavel Gregor dal hře karlovarských skutečně nový impulz. Výkon se stále zlepšoval a gradoval v závěru setu. Hosté měli dokonce na nohou tři setbally, ani jeden však nedokázali přetavit v úspěšné zakončení. Kdo naopak možností zavřít set nepohrdl, byl Kučera. Na devítkách už blok Pavla Gregora vyniknout nenechal. Přesným úderem na střed kurtu tak navrátil vedení zpět domácím.
Foto: Jaroslava Raunerová
Druhá trojice znamenala příchod aktuálních mistrů ČR na plac. Vanke s Tolarem k sobě přibrali zkušeného Kokšteina. Domácí se prezentovali sestavou Daniel Fík, Ondřej Pachman, David Tůma. Už od prvního míče byla jasná převaha fyzických parametrů na straně Liaporu, domácí improvizovaná sestava se ovšem prala velmi srdnatě. Tůmův nenápadný styl z výšky pásky hostům rozhodně nevoněl. O kolik Vanke Tůmův blok přestřeloval, o tolik byl „ex-starťácký“ smečař schopen Vankeho blok podkopnout. Na sedmičkách navíc Tůma dvakrát úspěšně vytloukl. Čakovice velmi překvapivě vedly 9:7. Coach Bláha sáhl k oddechovému času, na kterém zřejmě svým svěřencům naordinoval tu správnou medicínu. Na 8:9 snížil neomylnou smečí po síti Vanke. Srovnání šlo rovněž za kapitánem Liaporu. K jeho technickému úderu měl několik metrů Pachman. Devítky daly čakovickým třetí možnost set uzavřít. K nelibosti domácích se tak nestalo. Fíkova nahrávka, jejíž adresátem měl být Pachman, se nevešla do hřiště. Karlovy Vary tak utekly hrobníkovi z lopaty a vyhrály první set. Druhá sada byla prakticky identická. Hosté si ovšem dokázali vybojovat drobný náskok, který jim dal v závěru možnost vedení 9:7, oproti domácím nabídnutou šancí nepohrdli. Vanke se propáleným středem nemýlil. Srovnáno na 2:2.
Foto: Jaroslava Raunerová
K souboji jednotlivců nastoupil v barvách Čakovic Milan Kučera, za Liapor nenaskočil nikdo jiný, než úřadující mistr Světa Lukáš Tolar. Singl přinesl dvěma stům přítomných diváků nádhernou a nesmírně vyrovnanou partii. Oba dva hráči ukázali, že patří ke světové špičce této disciplíny. Šťastnější a trpělivější byl ale v koncovkách Tolar. První set zakončil vyhnáním Kučery do úplného rohu antukové plochy, odkud už čakovický hráč neměl šanci míč vrátit na druhou polovinu hřiště. Druhý set vrcholil poslední výměnou za stavu 9:9. Tolar si příkladně připravil útok a smečí po lajně přidal třetí bod pro Karlovy Vary.
Singl musel být pro Kučeru silně vyčerpávající. Tím spíš potřeboval v následující otočené trojici palebnou podporu od Jakuba Chadima. Famózně hrající Vanke si nehodlal brát jakékoli servítky. Čakovice dokázaly držet krok pouze v první půlce setu. Od té doby byl na hřišti jen jeden tým. Přes veškerou snahu pražské trojice zvítězili hráči z lázeňského města poměrem 10:5. Po výměně stran vydržely vyrovnané poměry na hřišti znovu jen zhruba do poloviny sady. Poté čakovickým zvlhnul střelný prach. Desátý bod přidal opět Vanke, jak jinak než středem přes blok. Liapor byl tak nyní poslední krok od prvního vítězství v semifinálové sérii.
Dokončit celý úkol a odvézt si domů lepší pozici před odvetnou měla Gregorova trojice. Oproti jejímu prvnímu představení v zápase se nyní již od začátku ukázal na hřišti Pavel Gregor. Jakub Medek kryl svým spoluhráčům záda pouze z lavičky. Jeho přítomnost nakonec nebyla vůbec třeba. Mladá bratrská dvojice společně s Bíbrem se vypořádávali s Tůmou, Pachmanem a Fíkem na výbornou. V úplném závěru se čakovičtí pokusili o drobnou změnu taktiky. Místo Tůmy šel blokovat Pachman a naopak. Nejistotu v tom, zda se změna povede či nikoli velmi rychle rozčísl Tobiáš Gregor. Jeho skákaný úder se od Pachamanova bloku odrazil mimo areál. Na druhý set od začátku naskočil Tomáš Zelba. Vystřídal nahravače Fíka a postavil se na blok. Útočnou kombinaci měl nyní na starost Pachman. Ačkoliv jeho nahrávky snesly přísná měřítka, Zelba s Tůmou si nevěděli rady na útoku. Velké množství zkažených smečí dostávalo Karlovy Vary stále více a více na koně. Když už vítězství domácích mizelo ve velké dálce, vrátil se na hřiště Fík. Poslední záchvěv ale také ničemu nepomohl. Za stavu 9:4 Tobiáš Gregor naposledy vyslal své tělo do výšky, obstřelil Tůmův blok a mohl začít slavit vítězství 5:2 na půdě mistra.
Reakce Milana Kučery:
Do prvního semifinálového utkání jsme kromě dlouhodobých marodů nastoupili i bez Tomáše Chadima. I přes to se nám v improvizovaných sestavách vstup do zápasu povedl a dokázali jsme držet krok se soupeřem. Zlomový se stal singl, kde jsem o kousek nestačil na Lukáše Tolara a od té doby už bylo vše ve „varské“ režii. Bez čtyř hráčů základní sestavy je to těžké pořízení.
Rozhovor s hráčem Janem Vankem:
Honzo, úvodní zápas čtvrtfinálové série zvládáte na výbornou. Ty jsi se navíc pod výhru 5:2 podepsal stoprocentní úspěšností a vynikajícím výkonem. V čem konkrétně jste podle tebe dokázali předčít i silnější čakovické sestavy?
Myslím že jsme s Lukášem odehráli dobrou dvojici, máme spolu sehrané určité varianty a ty nám fungují. To byl klíč k úspěchu ve dvojici. Myslíš asi sestavu čakovické trojice vedené Milanem Kučerou, ta bezprostředně následovala po singlu, který se dostával až do koncovek každého ze setů. Možná tam byla patrná únava ze singlu, to mohl být faktor, který hrál roli v tom, že se nám podařilo předčít čakovickou sestavu vedenou Milanem. Ale zápasy byly všechny natolik vyrovnané, že zde nelze hovořit o tom, jestli je nějaká sestava slabší nebo silnější. Kterákoli sestava z Čakovic může porazit jakoukoliv naší a obráceně. Dvojice i trojice byly hodně vyrovnané.
Jaké máš nyní očekávání od druhého zápasu? Je něco, co by jste ještě mohli na vaší hře zlepšit nebo se budete snažit držet totožného plánu jako ve venkovním utkání?
Druhý zápas bude znovu hodně vyrovnaný. První zápas skončil 5:2, ale do singlu byl opravdu velmi vyrovnaný. Singl byl takovým jazýčkem misce vah. Očekávám znovu vyrovnanou bitvu. Nevím, v jakém složení přijedou kluci z Čakovic, to bude určitě důležitý faktor, který může zamíchat se sestavou. My na to budeme patřičně reagovat, i když se primárně budeme snažit držet naší hry. Ve vztahu k sestavám Čakovic, i těm sehranějším co nastupují pravidelně v EL se naše pokyny a plány měnit budou.
Jakou důležitost a váhu přikládáš letošnímu semifinále? Když přihlédneme k tomu, že po delší době máte nad Čakovicemi navrch, finále je nyní skutečně kousek. Vnímáš, že šancí se do něj dostat už by v budoucnu nemuselo přijít mnoho?
Letošní semifinále s Čakovicemi je specifické tím, že mají velkou absenci klíčových hráčů ve svých řadách, ať už jsou to bratři Kalousové nebo Lukáš Souček, kteří patří tradičně k oporám svého týmu, v prvním zápase chyběl i Tomáš Chadim. Myslím si, že to je velký faktor, který hraje roli. Kluci, kteří nastupují na jejich pozici ale hrají výborně a snaží se je dobře nahradit. Je to samozřejmě velká šance dostat se do finále, určitě větší, než kdyby byly Čakovice v plné síle, klukům samozřejmě držíme palce ať jsou co nejdříve zdraví. A jestli se bude v budoucnu nějaká taková šance opakovat? Nevím jestli je ta otázka mířená přímo na mě, ale u mě by se to už samozřejmě opakovat nemuselo, protože jsem určitě na sklonku své kariéry. Byl bych rád, kdybych si ještě jednou mohl finále zahrát a získat pro Liapor titul, který je tím nejcennějším napříč všemi kategoriemi.
Sestava Karlových Varů: Tobiáš Gregor, Lukáš Tolar, Jan Vanke (C), Jakub Medek, Pavel Gregor, Matěj Medek, Tomáš Bíbr, Michal Kokštein, Marek Lebeda, Karel Hron
Trenér: Karel Bláha
Sestava Čakovic: Milan Kučera, Jakub Chadim, Ondřej Pachman (C), Martin Suchý, Jaroslav Vacek, Tomáš Zelba, David Tůma
Trenér: Michal Doucek
Zápis utkání zde
Záznam utkání zde
TJ Radomyšl – TJ Solidarita Praha 5:1
Tuhé boje o extraligovou příslušnost i v příští sezoně se rozběhly už minulý týden. První zápas dvou týmů z chvostu tabulky přinesl nesmírně pikantní souboj, ve kterém vyjma singlu rozhodovaly vždy třetí sety. Na půdě Solidarity ve Strašnicích Radomyšl těsně podlehla poměrem 4:5. Odveta na jihu Čech už ale vypadala o poznání jinak. Domácí prostředí se ukázalo býti určující proměnou. Hostům scházel klíčový polař a nahrávač Jiří Landrichter. Radomyšl oproti prvnímu zápasu play out ke hře postrádala legendárního Vladimíra Babku, ten na sebe vzal roli mentora a do zápasu nezasáhl. Mimo byl také zkušený Michal Nepodal. Naopak po delší zápasové pauze byl znovu připraven nastoupit Kryštof Toman. Taktéž byl po delší době k dispozici straší z bratrů Hokrových, Lukáš. Právě on se později ukázal být velmi důležitým faktorem utkání. Detailní popis zápasu čtěte níže.
První dvojice na sebe nenechala dlouho čekat, hosté nasadili česko-slovenské duo Jan Šafránek, Martin Kozár. Jen velmi těžko bychom hledali věští výškový rozdíl mezi spoluhráči, jako právě v deblu Solidarity. Šafránek by svojí výškou mohl konkurovat pivotům v basketbalové NBA, jeho slovenský spoluhráč naopak patří k nejdrobnějším hráčům v EL. Na spojení Davida s Goliášem v modrých dresech reagoval domácí coach Slavíček nasazením dvojice bratrů Lukáše a Filipa Hokrových. Úvodní set se nesl ve znamení velkého množství chyb na obou stranách. Všichni hráči na kurtu relativně často kazili svůj útok, což donutilo domácí lavičku k reakci. Lukáše Hokra nahradil nejmladší hráč letošního ročníku EL, Jakub Sekáč. Hned jeho první nahrávku bodově využil Filip Hokr, jeho skákaný klepák se šťastně otřel o pásku a skončil mimo dosah obrany Pražanů. Skóre postoupilo do posední možné výměny, na devítkách útočil Kozár, jeho technicky trefený skok, kdy míč pouze lehce lízl podrážkou, skončil těsně za Hokrovým blokem. Solidarita si tak uzmula první set na svoji stranu. Na začátek druhé sady se na plac vrátil starší Hokr. Na střídačce zřejmě našel potřebnou sílu i koncentraci. Jeho chyby z předešlého setu byly ty tam. Nyní se jihočeský univerzál prosazoval bez větších potíží. Na bloku se fantasticky rozehrál Filip Hokr, jeho dlouhá noha způsobila hostům nejedenu vrásku. Dramaticky odlišný průběh i skóre znamenalo, že rozhodovat se bude až ve třetím setu. Lépe začala Solidarita. Kozár nejprve v pohodě chytil soupeřův útok a poté sám chladnokrevně zakončil. Rázem odpověděl z druhé Filip Hokr, na jeho smeč se Kozár sice dostal, zákrok už ovšem nebyl dostatečně přesný. V následujících výměnách předváděly obě strany perfektní nohejbal. Třešničkou na dortu byl Šafránkův utažený kraťas, který pražský smečař zahrál po vynikajícím obětavém zákroku v poli. To bylo ale od Solidarity vše, zbytek sady si domácí pohlídali. Definitivně ji chybou zavřel Kozár. Radomyšl se tak po třísetovém zápasu ujala vedení 1:0.
Druhá dvojice byla příležitostí pro Lukáše Votavu a Josefa Slavíčka ml. v dresech Radomyšle. Na odpor se jim postavili Matej Prachár společně s nejlepším hráčem pražského celku, Luďkem Dvořákem. Hosté šli do zápasu s vidinou srovnání průběžného stavu. Papírové předpoklady ale v jakémkoli sportu nebývají vše. Přesně to se potvrdilo i ve druhé dvojici play out. Dvořák nemohl naplno probudit svoji formu, Prachár se též v nejlepším rozpoložení nenacházel. Naopak při chuti byli Slavíček s Votavou. První jmenovaný zatápěl nepříjemným smečovaným servisem. Tvrdým podáním umí zazlobit i Votava, který i přes své typicky blokařské parametry velmi často rozehrává servis právě ve dvojicích, Čakovice by mohly vzpomínat…. V sobotu se ale jednalo o Slavíčkovu parketu. Domácím fungovalo v podstatě vše. V pozdější části setu se museli hosté uchýlit k extrémním úderům, které jim spíše nevycházely. Posledním pokusem byla Dvořákova zatáčka, k ní by sice Slavíček měl několik metrů, domácím ale pomohla síť, od níž se míč odrazil mimo kurt. Do druhého setu Solidarita vložila nový impulz v podobě střídání. Na místo Slováka Prachára nastoupil kouzelník Ivo Nováček. Muž známý svým osobitým nohejbalovým stylem, který přivádí mnohé soupeře až k šílenství, byl znovu připraven vytáhnout svá esa z rukávu. Nováčkův první kontakt s balonem nebyl ke smůle hostí příliš šťastný. Nepřesnou nahrávku do těla sice Dvořák ještě dokázal zasmečovat přes síť, na útok si ale z voleje fantasticky počíhal Votava. S nabídnutou šancí poté naložil efektivně, rána do paty okolo Dvořákova bloku skončila mimo Nováčkův dosah. Z Nováčkova pobytu na kurtu se nakonec stala pouze epizodní role. Vzápětí jej totiž znovu vystřídal Prachár. Náskok domácích už ale měl slušný rozměr, na který nedokázala Solidarita reagovat. Slavíček s Votavou si závěr odvetné sady pohlídali a v poklidu zapsali druhý bod na konto domácího celku.
Rozhodčí Dutka s Kubínem dlouho neotáleli a dali pokyn k zahájení první trojice. Pražský tým nasadil trio Jan Šafránek, Matej Prachár a Tomáš Landrichter. Radomyšl se prezentovala sestavou Filip Hokr, Lukáš Hokr a Rudolf Toman. Nejzkušenější hráč sestavy Jihočechů se postavil na pozici polaře, mladší z bratrské dvojice Hokrů tak měl útočnou fázi pouze na svých bedrech. S pozicí leadera trojky se vypořádal s grácií. V prvním setu se hosté dokázali držet tempa Radomyšle. Především díky efektivnímu Šafránkovi, útoky z obrovské výšky nesly ovoce. Ten nejdůležitější ale zůstal bez úspěchu. V poslední výměně na devítkách měly oba dva týmy chyceno. Když měl zmíněný Šafránek možnost napodruhé set uzavřít, přišel drobný zkrat. Do útoku se položil až příliš razance na úkor přesnosti a jeho smeč pod sebe skončila daleko za postranní čarou. Domácí tak díky štěstí získali první set. Po výměně stran jakoby Solidaritu rozložil smolný konec první sady. Defenziva jihočeského týmu se pro ni stala neprostupnou. Landrichter se nahrávkou snažil více zapojit i Prachára, který útočil z pozice patového kůlu. Ani složitější kombinace nerozhodila obranu Radomyšle. Proto sáhli hosté ke změně. Na úkor Šafránka přišel na kurt Daniel Mikula. Bohužel pro pražský celek, tato změna byla „Solidě“ pro vývoj platná asi jako hadovy boty. Hokr už si vychutnával každý útok a nehodlal dopustit blamáž v podobě prohospodaření vysokého náskoku. První trojici ukončila opět chyba na útoku, tentokrát ji měl na svědomí nešťastník Prachár. Domácí se dostali do velmi komfortní pozice v zápase, vedení 3:0 jim dodalo potřebný klid k úspěšnému dohrání zápasu.
Rozjetá Radomyšl pokračovala v demolici. Na řadě byla nyní trojková ekipa tažená Lukášem Votavou. K němu se přidali Jakub Sekáč a Josef Slavíček ml. Premiérový bod pro strašnický celek měli za úkol vybojovat Luděk Dvořák s Martinem Kozárem a Ivem Nováčkem. Sestava Pražanů se sice může chlubit velmi bohatou sehraností, která pramení z vítězství na mnoha turnajích, ten den to ale hostům zkrátka nelepilo. Votava ukazoval každým útokem, že v Radomyšli vyrůstá další smečařské eso, jež může být postrachem pro ty nejlepší sestavy v republice. Lepší kompaktnost a méně nevynucených chyb, to rozhodlo o vítězi prvního setu. Votava vždy dokázal v těžké pozici míč minimálně uhrát, ve zbylých případech byl schopný bodovat. Výsledkem byla jednoznačná výhra 10:5. Solidarita už neměla mnoho prostoru pro to se zápasem něco udělat. V odvetě se herní projev hostí sice o poznání zlepšil, trojzubec Radomyšle ovšem předvedl strojovou hru podpořenou klinickou přesností. Za stavu 8:8 neomylně zapráskal kníry opět Votava a ukázal, že v souboji na kordy měl nad Dvořákem skutečně navrch. Smeč na střed přeletěla blok hostujícího smečaře téměř o půl metru. Srovnat na pověstných 9:9 mohl Kozár, Nováčkovu vytříbenou nahrávku ovšem uklidil pouze do sítě, čímž vystavil Solidaritu hrozbě kanára, který pomalu začínal kroužit nad halou v Písku.
Čest pražského týmu zachránil Luděk Dvořák v singlu. V jedné ze dvou třísetových bitev dne se štěstím udolal domácího Slavíčka. Od výsledku 0:5 dělil Solidaritu pouze jediný míč třetí sady. Domácí singlista vložil do posledního servisu příliš razance a o pár centimetrů vykopl podaní do autu. Hosté tak věděli, že stále mají hypotetickou šanci na obrat v zápase.
Co ale Dvořák dal do singlu mu poté zřejmě scházelo v první odvetě trojic. Náročný a běhavý singl vzal oběma stranám velké množství sil. Slavíček ovšem na rozdíl od Dvořáka nemusel nastoupit hned do další trojky. Za barvy Radomyšle ji znovu obstarali bratři Hokrové společně s Rudolfem Tomanem. K Dvořákovi se tradičně postavili Nováček s Kozárem. Více sil se ukázalo býti bernou mincí. Filip Hokr s bravurou proměňoval u něj již ne tak často vídané skákané klepáky. Lukáš Hokr i přes delší pauzu v poli předvedl vysoký nadstandard. Kozárovi i Dvořákovi útoky měl přečtené jako slabikář. Toman připravoval zbytek útoků pro Hokra takřka bez sebemenšího zaváhání. Postup Solidarity se zasekl na sedmém bodě. Při nástupu k odvetnému setu už dohořívala i poslední jiskra naděje pro Pražany. V klidu hrající formace domácích předváděla vzornou hru, která vedla k rychlému ukončení zápasu. Celé utkání uzavřel zkaženým servisem Nováček. Radomyšl tak vybojovala třetí rozhodující zápas play out. Ten se odehraje v Praze 19. 10. od 11 hodin.
Rozhovory s hráči Jakubem Sekáčem a Tomášem Landrichterem:
Kubo, v play out extraligy jste ve druhém zápase porazili Solidaritu 5:1. Rozhodovat tak bude až třetí zápas. Bylo tentokrát rozhodující domácí prostředí nebo větší klid v klíčových momentech?
Zápasy se Solidaritou jsou vždy vyrovnané, už v prvním zápase chybělo málo, abychom v Praze vyhráli. V domácím prostředí se utkání zlomilo asi hned po prvním zápase dvojic, když po prvním prohraném setu se nám podařilo získat dva následující a jít do vedení. To nás nakoplo a pak jsme byli lepším týmem a dokázali dotáhnout do vítězného konce, možná i pro to, že jsme udělali méně chyb. Ve třetím utkání očekávám od Solidarity zlepšený výkon, podpořený domácím prostředím, takže nás určitě nenechá nic lehkého, ale pojedeme do Prahy s cílem bojovat o vítězství.
Jak moc důležité je pro Radomyšl udržet extraligu? Znamenal by sestup dramatické změny v oddílu nebo se případným pádem do 1. Ligy nic ve vašich strukturách nemění?
Nikdo nechce končit sezonu Prohrou, která by navíc znamenala sestup, a tak se budeme snažit vyhrát nejen nedělní zápas, ale případně uspět i v baráži. Naším cíle je dohrát sezonu se vztyčenou hlavou a pak se uvidí, co dál. Ke změnám v kádru dojde asi v každém případě, bez ohledu na to, jak to dopadne. S největší pravděpodobností se v příští sezoně budeme muset obejít bez Filipa Hokra., což je pro ostatní výzva ukázat, že nohejbal hrát umíme. Jinak si myslím, že máme v Radomyšli výbornou partu a kromě zkušených Michala Nepodala a Rudolfa Tomana máme poměrně mladé hráče, jejichž čas ještě určitě přijde, takže v případě neúspěšné záchranářské mise by se svět nezbořil a neočekávám žádné zásadní změny. Máme v hledáčku některé mladé hráče , které budeme chtít zařadit do kádru, včetně našich odchovanců.
Jako ročník 2010 jsi suverénně nejmladší hráč extraligy. Přesto si nastoupil k více než 30 zápasům. Jak si se během první sezony v mužské soutěží cítil? Splnilo všechno tvé očekávání, co ti pomáhalo se vyrovnávat s nervozitou?
První sezonu v Extralize jsem si fakt užil. Neřešil jsem, že jsem nejmladší, chtěl jsem hlavně ukázat, že tam nejsem omylem a že zvládnu držet krok. Nebál jsme se, bral jsem to spíš jako výzvu a šanci se posunout. Pomohlo mi, že mi trenér i kluci v týmu věřili a brali mě mezi sebe. Díky tomu jsem neměl důvod být nervózní a mohl jsem se soustředit na svůj výkon. Očekávání to určitě splnilo, možná i překročilo, protože jsem nečekal, že dostanu tolik prostoru. Jsem za tu příležitost rád a beru to jako motivaci makat dál.
Tomáši, po prvním úspěšném barážovém utkání tentokrát prohráváte 1:5. Jaký byl hlavní rozdíl proti prvnímu zápasu? V čem myslíš že vás domácích předčili?
Soupeř měl vetší chuť po vítězství. Bylo vidět, že kluci potrénovali, bojovali o každý balon a především víťězství první dvojce jim dodalo velké sebevědomí. My jsme hráli daleko za očekáváním, nedařilo se a jediným světlým momentem byla výhra Luďka Dvořáka v singlu. Radomyšl půjde do rozhodujícího zápasu jako favorit, kterého je, především v hale, velmi těžké porazit.
Co by pro klub znamenal případný sestup? Je pro Solidaritu klíčové udržet nejvyšší soutěž?
Pro náš klub a naše hráče byla čest zahrát si extraligu. Získali jsme krásných 5 bodů a dobře si kopli. Pro některé hráče, to jistě bude vrchol hráčské kariéry a jednou budeme rádi vzpomínat. Vzhledem ke změně pravidel, které nás čekají od příštího roku, je pro nás především klíčové užít si každý okamžik na kurtu, lavičce a nebo v kabině. Uvidíme na co to bude stačit.
Můžeš přiblížit, jakou pozici má v týmu Matej Prachár? V letošním sezóně ho příliš často v sestavě nevídáme, promítá se do jeho herního času třeba pracovní vytíženost nebo jsou to jiné důvody? Bude připravený i pro rozhodující třetí zápas?
Matej v letošním roce řešil hlavně dokončení školy a následně si přes léto našel zaměstnaní v nemocnici v Plzni. Proto nebyl na všech zápasech a nedostal se moc na tréninky, ale na rozhodující třetí zápas s ním na 100% počítáme. Jako doktor neurolog se teď stará hlavně o naše zdraví a i proto nemůže v žádném případě chybět.
Sestava Radomyšle: Josef Slavíček ml., Lukáš Votava, Filip Hokr (C), Rudolf Toman, Jakub Sekáč, Lukáš Hokr, Kryštof Toman
Trenér: Josef Slavíček st.
Sestava Solidarity: Ivo Nováček, Luděk Dvořák, Tomáš Landrichter (C), Daniel Mikula, Martin Kozár, Matej Prachár, Jan Šafránek
Zápis utkání zde
Záznam utkání zde
