Český nohejbal se v Budapešti vrátil na světový trůn

Uplynuly již dva roky od sice organizačně skvělého, ale výsledkově neúspěšného MS 2022 v Praze. Naše mužská reprezentace tak do hlavního města Maďarska Budapešti odjížděla s touhou opět získat nejvyšší umístění a navrátit naši zemi na pomyslný nohejbalový trůn. Naši soupeři byli však povzbuzeni úspěchy dosažených na pražském mistrovství a celek Slovenka navíc posílil český hráč Jan Chalupa, který v tomto roce přijal slovenské občanství.

Letošní šampionát konaný ve dnech 8. až 10. listopadu byl také poslední v roli reprezentačního trenéra pro Petra Guldu. Ten měl k sobě poprvé jako asistenta bývalého skvělého reprezentanta Jana Vankeho. Mezi devíti nominovanými hráči bylo hned šest nováčků. Do singlu byl poprvé nominován loňský juniorský mistr světa teprve 19-ti letý Lukáš Tolar z Karlových Varů. Pro dvojice zvolil trenér čakovické hráče Zdeňka Kalouse, Jakuba Chadima a Milana Kučeru. Také oni byli na šampionátu nováčci. Ve trojicích vsadili trenéři na modřické Lukáše Rosenberka, Jakuba Pospíšil, Pavla Kopa a Jana Hanuse. Doplňoval je čelákovický Vojtěch Holas. Ten byl také společně s Hanusem na šampionátu vůbec poprvé.

Celá výprava včetně maséra Petra Lukáše odjela již ve čtvrtek odpoledne z Modřic dvěma dodávkami.  Cesta do Budapešti proběhla bez komplikací, a tak jsme se již v podvečer ubytovali v pěkném hotelu Novotel, jehož hlavní výhodou bylo to, že byl od haly vzdálen jen asi 3 minuty chůze.

V pátek nás čekaly zápasy ve skupinách. Zde vše plynulo celkem poklidně až do okamžiku, kdy v poslední možné výměně třetího setu v zápase trojic Švýcarska proti Koreji přišel velmi nepříjemný moment. Smečující korejský hráč asi z dvou metrů doslova napálil skákanou smečí do brady švýcarského hráče. Klasický boxerský vypínák. Švýcar bezvládně jako loutka dopadl na zem a vůbec se nehýbal. Trvalo několik nekonečně dlouhých minut, než se na místo dostavila zdravotnice a pak dalších asi čtyřicet minut, než přijela sanitka. Tohle tedy organizátoři vůbec nezvládli. Naštěstí byl švýcarský hráč během noci propuštěn z nemocnice a vrátil se k výpravě i když do hry už dál pochopitelně nezasáhl.  V dalších dnech už byla naštěstí sanitka zaparkována trvale u haly.

Všechny naše skupiny jsme bez prohry dokázali vyhrát a před námi byla sobota. Ta bývá vždy nejúnavnějším dnem šampionátu. Hrají se čtvrtfinálové skupiny. Náš singlista začínal v 8,30 ráno a naše trojka pak poslední zápas dne až ve 20,30 h. Z obou čtvrtfinálových skupin postupovali vždy dva nejlepší do nedělních semifinálových bojů. Už v sobotu byly k vidění zajímavé boje. Zejména singl Lukáše Tolara proti Janu Chalupovi přinesl skvělou bitvu. Po výhře v prvním setu vedl náš hráč i v závěru setu druhého, který však slovenský singlista nakonec dokázal 10:12 vyhrát a získal poté i set třetí. Naše dvojice sice ztratila první set v zápase se Švýcary, ale po obratu a výhře 2:1 dokázala v dalším zápase porazit i Slovensko 2:0. Trojice byla suverénní a po třech výhrách bez ztráty setu šla stejně jako dvojice do semifinále z první pozice.

Byla před námi neděle. Z našeho týmu ji zahajoval singlista Tolar, kterému postup z druhého místa jeho čtvrtfinálové skupiny postavil do cesty v semifinále úřadujícího mistra světa z posledního šampionátu Ádáma Fodora. Ten se celé dva roky doma i u nás v týmu Čelákovic na obhajobu titulu tvrdě připravoval a neděle měla být vrcholem jeho kariéry. Náš singlista šel na kurt plný odhodlání a vybavený taktikou od našich trenérů. Ta byla jasná. Udržet údery soupeře co nejdál od sítě. V prvním setu byl soupeř úspěšnější a vyhrál ho 7:11. Od začátku druhého setu se však začal prosazovat náš hráč. Po výhře 11:5 se šlo do setu třetího, který v mezinárodním nohejbale začíná od stavu 0:0 a hraje se do dosažení 11. bodu. Skóre však musí být o dva body. Nicméně posledním možný skórem je stav 15:14. V třetím setu opět udával tón hry náš hráč. Po výhře 11:8 tak dokázal překvapivě, ale zcela zaslouženě porazit hlavního favorita a dojít do finále!

Ve dvojících hráli naši hráči proti týmu Koreji. První sadu vyhráli 11:8, ale druhý set, to byla velká bitva. Nakonec jsme dokázali po výhře 15:13 i ve dvojicích postoupit do finále.

Týmu trojic se do cesty postavil tým Iráku, který je každým rokem lepší a lepší. Naši hráči však neměli pro jejich finálové ambice žádné pochopení a po výhře 11:5 a 11:4 jsme měli český tým i ve třetí disciplíně ve finále.

V zápasech o třetí místa uspěli maďarský singlista, ve dvojicích opět tým Maďarska a ve trojicích se z historicky první medaile z mužského šampionátu radovali Iráčané. Jejich bezmezná radost, která na palubovce propukla, dosahovala svojí bezprostředností a intenzitou radosti po první juniorské medaili loni u nás v Modřicích.

Jako první finále šel na řadu singl. Lukáš Tolar proti Janu Chalupovi ze Slovenska.

A s Lukášem obrovské množství našich skvělých fanoušků v hledišti. Ti využili blízkosti šampionátu a dorazili v počtu několika stovek z celé naší republiky.  Celý šampionát byli naši fanoušci naprosto úžasní. Spousta jich přijela už v pátek. Všichni fandili velmi bouřlivě, ale slušně i korektně ve vztahu k našim soupeřům. Patří jim za to obrovský dík. Jediné, co našim fanouškům kazilo celý šampionát radost bylo organizačně nezvládnuté občerstvení. Místní gastro provoz si asi vůbec nedokázal představit co všechno dokáží naši fanoušci během hracích dnů zkonzumovat. A tak se z „tržeb roku“ radovaly i sousední obchůdky a večerky 😊.

Náš hráč Lukáš Tolar šel do finále obrovsky povzbuzený vyřazením favorita Fodora v semifinále a do zápasu vstoupil koncentrovaně a skvěle. K vidění byl mimořádně kvalitní zápas a dle mnohých to byl vůbec nejlepší finálový singl v historii MS. První set náš hráč vyhrál 13:11. V setu druhém zvítězil Chalupa 7:11 a mnohým se možná v hlavě maloval scénář zápasu ve skupině. Ve třetím setu však v sobě Tolar vydoloval všechny síly i svůj um. Celý set vedl a po výhře 11:6 mohl padnout na palubovku a během chvíle na něj naskákat celý náš tým. Máme historicky třetího mistra světa v singlu, a navíc ve věku pouhých 19-ti let! Jeho následně objetí s tátou a trenérem Petrem Tolarem, který byl v první řadě tribuny, pak oběma vehnalo slzy do očí. Následné ovace fanoušků v hale i děkovačka nového šampióna trvaly spoustu krásných minut.

Před námi byl souboj dvojic.  V základu nastoupili Kalous a Kučera. Na druhé straně sítě Chalupa a Brutovský. Na lavičkách čekali náš Chadim a slovenský M. Hulín. Naší hře nevycházela mezihra a ani útočný servis nebyl tou obávanou zbraní jako doposud v průběhu šampionátu. První set těsně 9:11 ovládl náš soupeř. A protože vyhrál 8:11 i set druhý, brala naše sestava, do které v průběhu hry zasáhl i střídající Jakub Chadim, stříbrnou medaili.

O tom, která země bude na mistrovství tou nejlepší, měla rozhodnout královská disciplína trojic. Do ní nastoupily sestavy Pospíšil, Rosenberk a Hanus, proti nimž stáli Chalupa, Rácik a Tabaka. Na lavičkách byli připraveni Kop a Holas a na straně soupeře Galus a Loskot. Když v prvním setu vedl náš soupeř již 3:8 trenéři stáhli Pospíšila a na síť šel Kop. Ten dokázal průběh setu zvrátit, když využíval především technického úderu do paty. Za stavu 12:11 byl na příjmu servisu soupeř a trenér Gulda stáhl Kopa a na blok postavil opět Pospíšila. Záměr vyšel dokonale a náš blokař připsal potřebný bod znamenající dvoubodový rozdíl a po výhře 13:11 nám k titulu chyběl již jen jeden set. Pospíšil na hřišti zůstal. Hra byla i nadále extrémně kvalitní i vyrovnaná. Naši zadáci Hanus i Rosenberk předváděli skvělou obranu i přesnou nahrávku. Blokující i útočící Pospíšil pak dokázal měnit styl útoků a vše fyzicky zvládnout na jedničku. A za stavu 10:9 ukončil celé finále i mistrovství opět „zlatým blokem“.

Náš tým tak mohl znovu v euforii udělat na palubovce živou lidskou pyramidu a fanoušci již podruhé na tribunách „upadli do extáze“.

Ziskem dvou zlatých a jedné stříbrné medaile se tak Česká republika stala nejúspěšnější zemí a po dvou letech se tak opět vrátila na nohejbalový trůn. Pro trenéra Guldu, který po 12-ti letech končil svoji reprezentační trenérskou dráhu, se tak počet získaných zlatých medailí zakulatil na počtu deset.

Po závěrečných medailových ceremoniálech se oslavy přesunuly na hotel i do ulic Budapešti. A samozřejmě, že pokračovaly ještě cestou domů.

Za další dva roky se mistrovství světa mužů vrátí opět do Prahy.

V roce 2025 čeká mezinárodní futnet MS kategorie U21 a současně hrané ME družstev mužů, které se budou konat v Rumunsku ve dnech 3.-5.července.  Na podzim pak budou Modřice ve dnech 21. až 23. listopadu hostit mistrovství světa v kategorii žen.

Dvojice

Nejúspěšnější země šampionátu

---

Zpráva Petra Guldy o MS v Budapešti

Nominovaní hráči: Jan Hanus, Vojtěch Holas, Jakub Chadim, Zdeněk Kalous, Pavel Kop, Milan Kučera, Jakub Pospíšil, Lukáš Rosenberk, Lukáš Tolar

Trenér: Petr Gulda

Asistent trenéra: Jan Vanke

Masér, fyzioterapeut: Petr Lukáš

Národní tým se před MS v kompletním složení sešel ve čtvrtek 7.11. ve 12:00 v Modřicích. Po obědě se vydal na cestu do dějiště šampionátu. Na místo jsme dorazili cca v 17:30, ubytovali jsme se v hotelu Novotel a po večeři jsme absolvovali lehký hodinový trénink v hlavní hale. Trénink splnil účel, hráči si osahali povrch v hale a protáhli se.

Pátek:

V pátek jsme začínali singlem. V něm Lukáš Tolar nejprve bez boje porazil Itala a ve druhém zápase jednoznačně přehrál reprezentanta USA.

Ve dvojicích jsme porazili nejprve Itálii a ve druhém duelu Polsko.

Ve trojicích jsme také zvítězili s oběma soupeři, kterými bylo Polsko a Ukrajina.

Sobota:

Sobotní čtvrtfinálové zápasy začali už od osmi hodin. Tolar si v singlu v prvním zápase poradil s nepříjemným Korejcem 2:0, ve druhém utkání pak podlehl 1:2 na sety Chalupovi ze Slovenska.

Ve dvojicích jsme se v prvním zápase čtvrtfinálové skupiny utkali se Švýcarskem. Po nepovedeném začátku prvního setu jsem zpřesnili hru a vítězstvím 2:1 jsme udělali krok do semifinále. Ve druhém duelu jsme zdolali 2:0 dvojici ze Slovenska a postoupili jsme z prvního místa.

Trojice jsme zvládli bez problémů a oba soupeře z Rumunska i Francie jsme jasně přehráli.

Neděle:

Lukáš Tolar v semifinálovém zápase po prvním prohraném setu zvládl otočit průběh a zdolal úřadujícího mistra světa Ádáma Fodora z Maďarska 2:1. Ve finálovém duelu, který měl obrovskou kvalitu náš singlista po výborném výkonu porazil 2:1 na sety Jana Chalupu (Slovensko).

Ve dvojicích jsme se v semifinále protrápili oběma sety s Korejci a hra příliš dobrá nebyla I tak jsme zvítězili 2:0 na sety. Ve finále jsme pak nestačili na slovenskou dvojici a podlehli 0:2.

Ve trojicích jsme v semifinále jasně přehráli Irák 2:0. Ve finále se Slovenskem jsme pak nezačali dobře, prohrávali jsme 1:4 a 4:8. Po vystřídání se nám povedlo průběh první sady otočit a ve druhém setu už jsme situaci na hřišti kontrolovali a dovedli jsme celý duel až do zlaté tečky!

Závěr:

Na závěr musím pochválit celý tým jak pracoval a na celém MS i vystupoval. Hráči dle mého názoru odvedli výbornou reprezentaci a udělali dobrou reklamu nohejbalu i celému ČNS. Chtěl bych poděkovat mému asistentovi Janu Vankemu, který svými postřehy a čtením hry splnil svou roli na výbornou a výrazně dopomohl k dosaženým výsledkům. Také masér a fyzioterapeut Petr Lukáš odvedl svou práci profesionálně a hráčům vyřešil všechny drobné problémy. Poslední poděkování patří Martinu Spilkovi a Martinu Flekačovi, kteří nám vytvořili skvělý servis, co se týká občerstvení během celého MS.

V Brně dne 14.11.2024

Petr Gulda