Francouzská mise – část první. Esterel Cup

Další úspěšnou reprezentační misi má za sebou český výběr díky již několikáté účasti na tradičním letním futnetovém turnaji ve francouzském přímořském městečku St. Raphael. Ženský i mužský výběr posbíral tituly i individuální ocenění a my se teď na jejich tažení celým sportovním víkendem podíváme zblízka.

Letošní ročník turnaje se lišil především hlavní herní disciplínou. Tou nebyly královské trojice, jako tomu bylo v předchozích ročnících, ale rychlejší a pro nezaujatého diváka dynamičtější hra dvojic. Paralelně probíhal také turnaj jednotlivců, který byl pouze doplňkovou náplní turnaje a byl do něj zařazen především kvůli divákům, které turnaj na náměstí městečka St. Raphael přiláká každoročně a který byl o tuto herní variantu v předchozích ročnících kvůli dominanci disciplíny trojic ochuzen. Ale stejně tak pro zcela náhodné procházející a turisty, musí být klání singlistů jistě na pohled atraktivní záležitostí. Přesto že tento souběžný turnaj plnil pouze doplňkovou roli, účastnili se ho hráči ze světové špičky. O čemž svědčí finálová repríza posledního MS v Praze.

Ale popořádku.

Organizačně byl turnaj zvládnut zase o něco lépe než v předchozích a předchozím ročníku, což svědčí o nabývání a zužitkovávání zkušeností hlavního pořadatele. To by mělo být oceněno. A bylo. Hráči si nemohli vynachválit blízké ubytování, které právě v uplynulých letech bývalo menším příkořím. Přesuny na vzdálenější hotel byly složité a zdlouhavé, a v letních teplotách, kterými se městečko na jihu Francie může nejen turistům zcela suverénně chlubit, na kvalitní regeneraci mezi zápasy hráčům úplně nepřidalo.

Turnaj byl rozdělen do dvou skupin, které byly rozlišeny výkonnostně. To zaručovalo kvalitní a těžká utkání již v úvodní fázi turnaje a bránilo divácky neatraktivním debaklům slabších týmů proti těm silnějším. Lodivod českého výběru Vanke, si užíval roli hlavního trenéra, navíc tentokrát nezatíženého herními povinnostmi. Přesto však na dálku v rámci možností přenosu z turnaje své počínání konzultoval s hlavním koučem reprezetnace, Petrem Guldou. Ještě donedávna sám reprezentant Vanke si chválil hru i dodržování pokynů svých svěřenců. Ty zněly jasně. Koncentrace, kvalitní mezihra (hrálo se na jeden dopad) a agresivní servis. Právě ten dělal celé řadě hráčů díky omezeným prostorovým podmínkám, které vyhrazovala okolní síť, značné problémy, a stal se tak mnohdy součástí taktiky. Zápas s našimi nejbližšími sousedy a zároveň rivaly byl ještě poznamenám jejich nesehraností. Čerstvý slovenský reprezentant Chalupa na trénink s novými spoluhráči neměl dostatek prostoru, což se v úvodní fázi turnaje potvrdilo nejen proti českému celku. Ten měl za sebou naopak povedený sehrávací trénink v čakovickém areálu den před odletem na samotnou akci a těžil z něj nejen herně, ale také po stránce psychické a především lidské.

Ve čtvrtfinále si český výběr, ve kterém se v základní skupině prostřídali všichni tři nominovaní hráči, poradil bez problémů s domácím týmem, který vzešel jako postupující z druhé, slabší skupiny, a v semifinále na něj čekalo opět Slovensko. To se však v průběhu turnaje srovnalo s podmínkami i vlastní hrou a tak se souboj o finále stal tím nejatraktivnějším z celého dne. Drtivý nástup českých barev slovenský výběr s přispěním pár našich chyb postupně vymazal a pomohl si především kvalitním rotovaným servisem Marka Hulína, který vyháněl naše hráče až na již zmiňovanou síť a působil tak na příjmu veliké problémy. Koncovka šla za hráči z pod Tater poměrem 14:12, což doposud suverénní český výběr ochromilo a již sehrané slovenské hráče nakoplo. Vyrovnaný průběh koncovky první sady se přenesl do sady druhé. Drobné chyby a zmatky v herních jednodopadových činnostech na obou stranách nepustily ani jeden tým do výraznějšího vedení. Až ke konci setu vzal na sebe tíhu nervózních okamžiků Kalous a několika skvělými útoky z druhé zajistil srovnání, když rozhodovala poslední možná výměna setu a stav 15:14. Velkou bitvu dokonal český výběr opět až v úplné koncovce rozhodující sady, která již nebyla bodově tak dramatickou a zastavila se na skóre 11:9. Z druhého semifinále vzešel vítězně celý den výborně hrající maďarský celek. Francouzi tak proti Slovensku bojovali alespoň o bronzové umístění, avšak jako úřadující mistři světa v této disciplíně nepodali přesvědčivý výkon a museli se tak spokojit s pouze nepopulární bramborou. Hráči od řeky Dunaje v čele se singlovým mistrem světa Fodorem svou výkonnost během dne také postupně zlepšovali a ve finále rozhodně nechtěli Čechům býti jenom sparing partnerem. Taktika agresivního servisu, který se měl právě Fodorovi vyhýbat však byla dána a nesla své ovoce. Vyrovnaný první set zastavila až chyba maďarského hráče na devítkách a Češi tak byli vítězství zase o set blíž. V setu druhém soupeř již kladl značně menší odpor a tak si hráči se lvíčkem na prsou postupně došli až pro vítěznou trofej.

V již zmiňovaném paralelním singlovém turnaji si Lukáš Tolar počínal nadmíru dobře a zkušeně, když do semifinále prošel bez většího zaváhání. Zápas o všechno mu však do cesty postavil mistra světa, se kterým má varský mladík díky čelákovické akvizici Fodora v české extralize negativní bilanci. Tolar se však statistik nikterak nezaleknul a sehrál s Fodorem vyrovnaný a atraktivní part, který rozhodl poslední možný míč. Hrálo se totiž na jeden set do patnácti bodů. Lukáš byl na servisu a trefil jej náramně. Fodor si však dokázal přijmout, i když ne nijak kvalitně. Přesto se díky rychlému přesunu pod míč dostal ještě tak, aby mohl zahrát vítězný bod po noze a radovat se z vítězství ve velké a nejkvalitnější singlové bitvě celého dne. Tolar si poté bronzové umístění proti domácímu hráči v poklidu pohlídal a v roli diváka již jen sledoval Fodórovo vítězství nad Hulínem v repríze singlového finále posledního mistrovství světa poměrem 15:13.

VÝSLEDKY

Muži – singl

1.HUN (Fodor)

2.SVK (Hulín M.)

3.CZE (Tolar)

Muži – dvojice

1.CZE

2.HUN

3.SVK

4.FRA

Nejužitečnějším hráčem turnaje byl organizátory zvolem Zdeněk Kalous.

Stejné rozložení disciplín čekalo i na zástupkyně něžného pohlaví. Ty vedle zkušených účastnic Plechaté a Fojtíkové doplňovala A. Blažková.

Účast šesti týmů dávala možnost jediného herního klíče. Každý s každým a čtyři první týmy postupovaly do bojů a o nejvyšší příčky. Tam překvapivě nepronikly již standartní účastnice semifinálových klání, Švýcarky. A to na úkor domácího celku poskládaného z prvoligových fotbalistek, které dělaly veliké problémy všem zkušenějším týmům. Prezentovaly se překvapivě kvalitní hrou na všech postech a pod taktovkou kvalitního trenéra je lze považovat za veliký objev a hrozbu (v dobrém slova smyslu) pro další budoucí klání. I ony však svůj pohár štěstěny začátečníků přeplnily a ve hře o třetí příčku podlehly velice dobře hrajícím polkám. Nepopulární bramborové umístění však bylo v jejich případě velice populárním a hráčky si jej náležitě užily. Spanilou jízdu českých reprezentantek nezastavil ani finálový zápas proti Slovenkám. Ty v úvodní sadě tempu Plechaté a Fojtíkové vůbec nestačily a na konečných 11:2 zavírala střídající Blažková úspěšným blokem. Druhá sada byla podstatně vyrovnanější, ale za desítek přišla Plechatá s dvěma famózními útoky a bylo vymalováno.

Singlová cesta Fojtíkové byla hned v úvodu turnaje zbržděna nejtěsnější možnou prohrou proti slovenské reprezentantce Viňanské. Té však náročný zápas sebral zřejmě hodně sil a možná i trochu toho pověstného štěstíčka, když pak již nedokázala vyhrát ani jedno utkání, zatímco česká hráčka své soupeřky válcovala jednu za druhou. A tak si nakonec došla pro nejvyšší turnajové ocenění za prvenství i v této disciplíně.

Hráčkám i hráčům gratulujeme!